Včely ani intenzivní zemědělské hospodaření bez plevele nepřežijí
Autoři se soustředili na zjištění potravní nabídky rostlin, ze kterých včely získávají nektar, v intenzivně zemědělsky obhospodařované krajině (s převahou řepkových polí a slunečnicových lánů). Trend a celkové nutriční kvality nabídky zkoumali pět let.
Včely shromažďují nektar převážně z pěstovaných zemědělských plodin, ale pyl přenáší především z široké nabídky přítomných bylin, plevelných rostlin a dřevin, jež se vyskytují na přilehlých polo-přirozených habitatech. „Plevelné“ druhy představují asi 40 % podíl potravy včel před zahájením kvetení zemědělských plodin a sehrávají zásadní roli v jejich přežití.
Sezónní proměna uspořádání původu pylu/nektaru vykazovala bimodální charakter se dvěma vrcholy (I.: 10.5.-6.6.; II.: 17.7.-16.8.). Sezónní variace ve složení pylu byla vysoce průkazná (GAMM, F6, 773 = 7.333, P< 0.001). Poměrně nečekaně nastal první vrchol až měsíc po vykvetení řepky, zatímco druhý připadal na začátek květu slunečnice a kukuřice.
Hmotnost nektaru v nástavcích sledovaných úlů kopírovala toto bimodální uspořádání (F4,1455 = 375.9, P<0.001), s volnějším nárůstem na jaře (12.4. -10.5.) po strmější (19.7.-21.8.). Toto uspořádání korespondovalo se zahájením kvetení dvou hlavních pěstovaných olejnin: řepky a slunečnice.
Ke společné kulminaci sběru nektaru/pylu docházelo pouze během období květu slunečnice.
Příspěvek jednotlivých kvetoucích rostlin k potravě včel: výzkumníci zaznamenali celkem 450 vzorků pylu, identifikovat dokázali 228 vzorků. Kompletnost vzorků dosáhla 84 %.
Složení druhového bohatství potravy a diverzity bylo nejvýraznější v květnu. 90,2 % druhů bylo současně navštěvováno jak kvůli pylu, tak nektaru.
V souhrnu byly zemědělsky pěstované plodiny druhým nejčastějším zdrojem pylu (30,2 % z celkového množství pylu).
Ve srovnání s dalšími zdroji v průběhu sezóny navštěvovaly včely zemědělské plodiny kvůli potravě méně (χ2= 14,80; df = 1; P<0,001). Zejména na začátku sezóny byly pěstované plodiny (představované řepkou) využívány méně pro pyl (podíl 11 %), než jiná kvetoucí vegetace.
V kontrastu s tím byly dřeviny a bylinné rostlinné druhy (včetně plevelů rostoucích na polo-přirozených habitatech) využívány více než z 60 % (χ2= 8,43 ; df= 1; P < 0,01).
Dřeviny (hloh, Crataegus sp., trnka, Prunus sp. a javor Acer sp.) se významnou měrou podílely na skladbě potravy (pylu) u včel v průběhu května.
Mák vlčí (Papaver rhoeas) byl nejnavštěvovanější rostlinný druh a druhý nejvíce sbíraný, hned za zemědělsky pěstovanými plodinami kukuřicí a slunečnicí.
Nutriční hodnota dominantních druhů (pyl): pro 15 nejfrekventovanějších druhů byl stanoven poměr mezi průměrnou hmotností a parametry vykreslujícími kvality pylu (proteiny, minerální živiny).
Kvalita sbíraného pylu v průběhu sezóny klesala. (F1,14 =71,1, P < 0.01 a F1,14 =30.0, P < 0.05). Na začátku sezóny (v dubnu) včely sbírají převážně na živiny bohatý pyl (příspěvek na minerály a proteiny bohatého pylu dominuje ve sběru).
Autoři upozorňují na zajímavou „výjimku z pravidla“ – ačkoliv je pyl řepky bohatý na proteiny, minerály a energii, sbírán byl na začátku sezóny minimálně.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
