Variabilita citlivosti larev obojživelníků na dusitany
Řada vědců poukazuje na možnou souvislost globálního úbytku početnosti obojživelníků se širokým rozšířením používání dusíkatých hnojiv. Dusitany (NO2-) jsou přirozenou součástí cyklu dusíku v ekosystémech. Bakterie rodů Nitrosomones a Nitrobacter oxidují amoniak a dusitany a podílejí se na rovnováze mezi toxickými a netoxickými dusíkatými složkami ve vodních ekosystémech. Tato rovnováha ale není schopna dlouhodobě perzistovat díky velkému množství uměle dodávaného dusíku do systému lidskou činností z odpadních vod, výluhů skládek, hnojiv a chovu dobytka. Kontaminace velkým množství dusíkatých látek mění přirozené prostředí mnoha druhů vodních živočichů. Většina obojživelníků se rozmnožuje ve vodě, kde také probíhá embryonální a larvální část vývoje. Z tohoto důvodu se tým francouzských a španělských biologů rozhodl studovat vliv přítomnosti dusitanů ve vodě na larvální vývoj čtyř druhů žab. Zjistili významné mezidruhové rozdíly v senzitivitě, ale také rozdíly mezipopulační.
- Studován byl vliv NaNo2 na larvální vývoj ropuchy krátkonohé (Epidalea calamita), skokana Perezova (Pelophylax perezi) a rosničky Hyla meridionalis, u skokana navíc u larev z pobřežních i vysokohorských populací.
- Ropucha krátkonohá je poměrně rezistentním druhem. Po 15 dnech expozice byla nejvyšší mortalita 38 % zjištěna při koncentraci 7,5 mg.l-1 N–NO2-.
- Larvy skokana Perezova jsou citlivější na vyšší koncentrace. Mortalita 100 % byla zjištěna při koncentraci 15 mg.l-1 N–NO2- po 13 dnech expozice.
- Larvy skokana vystavené přítomnosti dusitanu až během vývoje jsou citlivější než larvy vystavené dusitanu už během embryonálního vývoje.
- Larvy skokana z pobřežní populace jsou méně citlivé než larvy z horského jezera.
- Přítomnost dusitanu nevyvolává zvýšenou mortalitu larev rosničky H. meridionalis starších vývojových fází, u mladších larev roste mortalita jen u nejvyšších testovaných koncentracích 100-200 mg.l-1 N–NO2.
- Výsledky experimentu ukazují na výrazné mezidruhové i vnitrodruhové rozdíly v senzitivitě žab k dusitanu sodnému. Tento fakt může být výsledkem geografické nebo genetické variability či evoluční adaptaci v toleranci.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
