Úspěšná reintrodukce tesaříka obrovského
Fragmentace biotopu je důležitým faktorem odpovědným za ubývání současné biodiverzity. U druhů s omezenou migrační schopností jsou reintrodukce nebo translokace jedním z možných způsobů, jak dopady fragmentace omezit. U bezobratlých jde ale přes zjevnou efektivitu o poměrně málo využívaný nástroj. Autoři článku hodnotí výsledky jednoho případu reintrodukce tesaříka obrovského. I přes nízkou genetickou diverzitu populace ji hodnotí jako úspěšnou.
Využitelné výstupy:
- V roce 1987 bylo v lednickém zámeckém parku odchyceno 7 samic a 3 samci tesaříka obrovského a vypuštěno na Podskalské louce u Hluboké nad Vltavou.
- V roce 1989 byl cca půl kilometru od vysazení poprvé pozorován tesařík – byl nalezen uhynulý jedinec.
- Živý jedinec byl poprvé zjištěn v roce 1995, pak v letech 1997, 1998 a pak pravidelně každoročně od roku 2000 (včetně čerstvých výletových otvorů).
- V roce 2011 byly odebrány vzorky na genetickou analýzu z 29 jedinců z Hluboké, 29 z Moravy a 21 z Třeboně.
- Bylo sekvenováno 10 mikrosatelitních úseků.
- Největší průměrný počet alel na lokus byl zjištěn v moravské populaci (5), nejnižší na Hluboké (3,7).
- Všechny lokusy nevykazovaly odchylky od Hardy-Weinbergovy rovnováhy.
- Genetické rozdíly mezi populací na Hluboké a na Třeboňsku jsou vyšší, než mezi oběma populacemi a populací na Moravě.
- I přes nízkou genetickou variabilitu reintrodukované populace (představuje pouze fragment genetické diverzity zdrojové populace) považují autoři tento typ za vhodný a často jediný způsob ochrany.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Drag, L., & Cizek, L. (2015). Successful reintroduction of an endangered veteran tree specialist: conservation and genetics of the Great Capricorn beetle (Cerambyx cerdo). Conservation Genetics, 16(2), 267-276.
Zadal:
Michal Berec
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
