Úloha městských parků pro udržitelnost lidských sídel
Autoři se soustředili na důležitost a význam městské přírody při zvyšování blahobytu obyvatel a udržitelnosti měst. V rámci konkrétní studie cílili na motivaci a emoční dimenze lidského myšlení ve vztahu k městským parkům.
Výsledky napovídají, že příroda v městském prostředí je zdrojem pozitivních pocitů, a také že zvládá naplňovat nemateriální a nespotřební lidské potřeby.
Ze 750 dotazníků se jich 62,3 % vyplněných vrátilo zpět. Větší část jich byla vyplněna osobami ženského pohlaví (N = 467, resp. 52,7 %). Věkové složení respondentů bylo 15-65 let, s průměrem věkem respondentů 42 let (SD= 15,19).
K interpretaci odpovědí bylo využito kvalitativních i kvantitativních přístupů (zhodnocení popisné, statistické, analýza variance, otevřené otázky).
Proč lidé vyhledávají přírodu ve městech? Sport (50), relax (341), s dětmi (95), setkávat se s ostatními (55), útěk z města (154), pobýt v přírodě (254), přemýšlet, meditovat (84), hledání inspirace (33).
Motiv „útěku z hluku a stresu velkoměsta“ se často opakoval (32,2 % dotázaných), stejně jako „poslouchat a pozorovat přírodu“ (54,4 %), což dle autorů vypovídá o roli parků coby oáz klidu a útočiště. Přibližně pětina respondentů navštěvuje parky s dětmi.
Frekvenční analýza „emočního vyjádření“, tj. co pro dotázané pobyt v městském parku skýtá: pocit svobody (299), sjednocení sám se sebou (159), sjednocení s přírodou (199), pocit štěstí (154), dobrodružství (89).
Zatímco obecně sportovní aktivity a setkávání se s jinými lidmi byly doménou spíše mladších věkových kategorií, relax, pobyt s dětmi a objevování přírody bylo preferováno spíše dospělými až staršími věkovými skupinami.
Statistická analýza potvrdila, že subjektivní emoční zkušenost s městskými parky je velmi důležitým příspěvkem do lidského vnímání (žádná statistika průkazná skupina nebyla s tímto faktorem spjata).
Doplňující otázky měly potvrdit „rozměr“ pocitů, respektive jejich vztah k libosti, posilňujícím vlastnostem a spiritualistické rovině přítomnosti a vnímání městských parků.
Prakticky 59 % respondentů je nespokojeno s kvalitami, množstvím, rozlohou a umístěním stávajících městských parků.
Autoři připouštějí, že vzhledem k malému vzorku dotázaných jsou výstupy studie limitované a není možné z nich vyvodit žádné univerzální závěry, přesto z nich vyplývá hluboký rozměr městských parků v lidském vědomí, jako zásadního nástroje městské udržitelnosti.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
