Úloha hub v biologii ochrany přírody

• houby představují ohromně rozmanitou říši o více než 1,5 milionu zástupcích (některé odhady uvádí 3 - 5 milionů), přičemž jen 100 tisíc bylo formálně popsáno. Jednotlivé druhy vytvářejí formy od jednoduchých jednobuněčných až po obří mycelia zabírající hektary plochy.
  • v Oregonu (USA) byl nalezen exemplář václavky smrkové (Armillaria ostoyae), jehož mycelium pokrývá plochu o rozloze 965 ha a jehož stáří se odhaduje mezi 2400 až 8650 lety (viz Pozn. 1).
• houby v ekosystému zaujímají roli hlavních rozkladačů mrtvých rostlinných tkání a vstupují do mutualistických vztahů takřka se všemi terestrickými mnohobuněčnými organismy. Obzvláště zásadní je jejich úloha v lesních ekosystémech a stanovištích, kde nedochází k uvolnění uhlíku zvířecí pastvou, požáry či zemědělskou sklizní.
  • roční produkce lesních stanovišť se pohybuje mezi 5 - 33 t/ha biomasy. Odhady říkají, že že v mrtvém dřevě po celém světě je vázáno kolem 75 petagramů (tj. 75 biliónů kg) čistého uhlíku. Většina produkce lesa je ve formě lignocelulózy, kterou umí efektivně zpracovat pouze houby.
• houby vstupují do řady mutualistických vztahů - různé formy mykorhizy byly nalezeny u 90% rostlinných druhů. Houby zajišťují rostlinám přísun N, P a dalších minerálů z půdy a rostliny houbám poskytují své asimiláty. Podíl odevzdané produkce se pohybuje mezi 15-30%.
  • mykorhizní houby jsou mimo jiné řídícím faktorem kompetičních vztahů mezi rostlinami.
• podobně všechny rostliny hostí ve svých tkáních houbové endofyty - mnoho z nich brání hostitelskou rostlinu proti patogenům případně herbivorům, jiné představují rozkladače s potenciálem patogenity.
  • příkladem druhé skupiny je Hymenoscyphus fraxineus, který v Evropě působil odumírání evropských jasanů, ale ve své domovině na JV Asie žije s místními jasany v mutualistickém svazku.
• většina veřejnosti bere houby především jako zdroj ohrožení, obzvlášť v případě dobře zdokumentovaných druhů jako např. Batrachochytrium dendrobatidis (Bd), která je zodpovědná za extinkci nejméně 60 druhů obojživelníků; případně rostlinných chorob jako korová nekróza kaštanovníku, grafióza jilmu či výše zmíněná nekróza jasanu. Nicméně přirozené disturbance představují řídící faktor vývoje ekosystému a nekontrolovatelné epidemie vznikají v důsledku lidské činnosti.
• houby v praxi čelí stejným hrozbám jako rostliny a živočichové. Hodnocení ekosystémů k miléniu (Millennium Ecosystem Assessment) definovalo 4 kategorie ekosystémových služeb - regulační, zásobovací, podpůrné a kulturní. Houbová společenstva je do jisté míry zajišťují všechny, ale jich hlavní úloha v ekosystému je právě ta regulační. Regulační funkce hub je narušena hospodářskou činností.
• autoři jmenují 5 situací, kdy ochrana hub může pomoci v ochraně přírody:
• 1) houby odpovídají za zásobovací služby v ekosystémech.
  • představují přímý zdroj potravy pro řadu organismů - savce, orchideje a hmyz. Dlouhověké druhy s masitými plodnicemi jako např. chorošotvaré houby (Polyporales) tvoří obzvláště bohatý potravní zdroj a habitat pro řadu bezobratlých - choroš šupinatý hostí v Evropě přes 246 druhů brouků.
  • jiné houby odpovídají za vytvoření mikrohabitatových podmínek - stromových dutin, mrtvého dřeva apod. V mnoha případech jsou tyto interakce mezi houbami a organismy druhově specifické, proto je klíčové zajistit jim ochranu.
• 2) houby mají potenciál k indikaci změn v ekosystému. Stěny houbových vláken jsou jsou v přímém kontaktu s chemickými látkami v prostředí a rychle reagují na změny jejich koncentrace.
  • lišejníky patří k nejcitlivějším ukazatelům změn kvality ovzduší - první využití lišejníku jako indikátoru se datuje již k roku 1773, kdy byl zaznamenán úbytek lišejníku v souvislosti se sléváním mědi na lokalitě Parys Mountain ve Walesu. I další houby reagují na přítomnost polutantů na bázi síry a dusíku.
  • jsou zaznamenány změny fenologie hub v reakci na globální změny klimatu. Víme, že změny struktury houbových společenstev jsou signálem změn uvnitř ekosystémů, ale doposud této znalosti nijak nevyužíváme.
• 3) indikační potenciál hub lze využít při plánování managementu. Jednotlivé skupiny hub charakterizují specifické nároky na prostředí. Přítomnost určitých druhů hub může signalizovat cenné stanoviště.
• 4) houby představují spojení člověka s přírodou (ačkoli v některých regionech je na houby pohlíženo přinejlepším podezřívavě). V současnosti je asi 1100 druhů hub využíváno ke konzumaci či léčebným účelům napříč 80 státy světa. Houby představují relativně rychle obnovitelný zdroj, který může sloužit jako alternativa těžby dřeva (viz Pozn. 2).
  • obor mykologie je od začátku svázán s aktivitou laických sběračů, kteří často zásobují mykology novými exempláři, autoři jsou jednohlasně pro zachování tohoto trendu.
• 5) houby v současnosti představují modelovou skupinu pro testování nových metod z pole metagenomiky. Návrh nových metodik ke studiu druhového rozšíření, populační dynamiky a procesů, kterými houby ovlivńují prostředí, může poskytnout rámec ke studiu jiných skupin.

 
Pozn. 1: http://www.scientificamerican.com/article/strange-but-true-largest-organ...
Pozn. 2: sklizeň divokých smržů v kanadských severozápadních teritoriích představuje jeden způsob sezónních výdělků.