Úbytek a fragmentace vápnomilných trávníků během jednoho století – vliv na denní motýly

Úbytek biotopů a jejich fragmentace vede ke snižování rozlohy obyvatelných plošek a k jejich izolaci a následně ovlivňuje druhovou pestrost a složení společenstev. Vápnomilné trávníky se řadí z hlediska výskytu hmyzu mezi nejbohatší ekosystémy Evropy. V této studii byl zkoumán vliv úbytku vápnomilných trávníků a jejich fragmentace v jižní Belgii na společenstva denních motýlů. Zatímco v roce 1905 zaujímaly vápnomilné trávníky 14,9% rozlohy sledované oblasti, v roce 2004 se vyskytovaly již jen na 0,7% území. Průměrná rozloha biotopových plošek se zmenšila ze 7,79 ha v roce 1905 na 0,82 ha v roce 2004. Počet fragmentů trávníků vzrůstal až do roku 1965, poté došlo k poklesu jejich počtu. Během celého období bylo zaznamenáno 83 druhů denních motýlů, pět druhů se vyskytovalo ale jen v letech 1923 nebo 1950. Z počtu 83 druhů jen 32,5% není ohroženo (podle červeného seznamu vlámského regionu). Během let 2003, 2004 a 2005 bylo zaznamenáno 69 druhů denních motýlů. Zastoupení biotopových specialistů a generalistů s „běžnou“ frekvencí výskytu pokleslo od počátku sledování, tzn. více druhů bylo vzácných v roce 2004 než v roce 1903. Jediným druhem, u kterého se zvýšila frekvence pozorování, byla babočka síťkovaná (Araschnia levana). Během sledovaného období vymizelo devět specializovaných druhů ale žádný generalista. Frekvence pozorování během celého 20. století byla zachována u 64,8% generalistů a jen u 34,4% specialistů. Zastoupení „běžných“ druhů klesalo lineárně s klesající ploškou biotopu a klesající konektivitou.
Ochuzení motýlích společenstev je dáno dramatickým snížením dostupnosti biotopu a změnami v krajinné struktuře způsobenými opuštěním tradičního zemědělsko-pastevního hospodaření. Všechny kategorie druhů reagovaly na změny v krajinných parametrech. Vzácné druhy nebyly překvapivě ovlivněny poklesem konektivity. Autoři to připisují skutečnosti, že lokální populace již byly izolovány a nefungovaly jako metapopulace. Z výsledků vyplývá, že v motýlích společenstvech dochází ke stále většímu zastoupení generalistů na úkor specialistů. Generalisté mohou při úbytku vápnomilných trávníků na rozdíl od specialistů využít ještě jiné biotopy v krajině stále přítomné. Zachování některých specializovaných druhů ale může záviset na komplikovanějších procesech než jen samotné dostupnosti vhodných biotopů. Některé specializované druhy jako modrásek jetelový (Lysandra bellargus) a modrásek černoskvrnný (Maculinea arion) závisí na disturbancích působených pastvou. Tyto druhy v oblasti vymizely, přestože se jejich živné rostliny stále vyskytují. U modráska Rebelova (Maculinea rebelli) je vymizení způsobeno patrně úbytkem jeho živné rostliny hořce křížatého. Z výsledků rovněž vyplývá potřeba zaměřit ochranářské úsilí v krajinném měřítku – ani na nejrozsáhlejším trávníku ve sledované oblasti se nevyskytovaly všechny druhy. Systém vápnomilných trávníků by měl umožnit propojení mezi jednotlivými fragmenty individuální migrací.