Úbytek břehoušů černoocasých v kontextu intenzivního obhospodařovávání trávníků a klimatických změn; případová studie z Nizozemí
Klimatické změny nepřímo dopadají na spoustu druhů skrze změny v dostupnosti potravních zdrojů, zvýšením rizika predace či usnadněním šířením nemocí. Klimatické podmínky dále ovlivňují způsob, jakým člověk využívá krajinu - změny klimatu tak mohou nepřímo dopadat na biodiverzitu skrze zemědělské hospodářství, jako v případě ptáků otevřené krajiny. Tato případová studie popisuje mechanismy stojící za poklesem populace břehouše černoocasého v intenzivně obdělávané krajině Nizozemska. Práce jasně ukázala, že dopady změn klimatu na biosféru působí skrze komplexní spektrum více procesů.
Využitelné výstupy:
- modelování rozšíření druhu jako funkce klimatu (climate envelope modelling) je užitečný základ pro predikci reakce druhu (změny areálu rozšíření, populační změny apod.) na budoucí vývoj klimatu
- tyto modely ale nevypovídají o nepřímém vlivu klimatu skrze jiné proměnné, které posléze působí na druh, nelze tedy podle nich sestavit vhodný management péče o daný ovlivněný druh
- jednou z takových proměnných je i zemědělské hospodaření, jehož samotný vliv na ptačí populace je nesporný
- od 40. do 70. let 20. století v období relativní klimatické stability došlo k intenzifikaci zemědělského hospodaření, v jehož důsledku břehouši černoocasí (Limosa limosa) zahnízďují zhruba o dva týdny dříve, pravděpodobně díky nárůstu potravních zdrojů a vegetační masy
- současné zvyšování jarních teplot nemá další vliv na posun začátku hnízdního období
- jarní oteplování nicméně posunulo začátek seče zhruba o 15 dní dříve, takže dochází k překryvu s hnízdním sezónou břehoušů
- se začátkem 90. let stoupla úmrtnost mláďat v souvislosti se sečením sedminásobně
- přeživší mláďata trpí zvýšeným rizikem predace díky ztrátě vegetačních úkrytů
- vlivem překotného jarního růstu je nesečená vegetace hustší a pro mláďata hůř prostupná, ta potom mojí potíže sehnat dostatek potravy
- agro-environmentální opatření vzniklá v důsledku této situace a tlačící na posouvání seče mimo dobu hnízdění či přímou ochranu ohrožených hnízd se ukázala pro zastavení poklesu populací nedostatečná
- spekuluje se, že pouhé posunutí první seče nemusí k zachování hnízd stačit
- současné vyšší teploty podporují překotný růst vegetace a hustotu travního porostu, což je z hlediska dostupnosti potravy nevhodné pro mláďata a vedlo by to k redukci jejich pravděpodobnosti přežití
- k vytvoření mozaiky vysokého, ale mláďatům prostupného otevřeného travního porostu bude zapotřebí zvednout hladinu podzemních vod čímž se zamezí překotnému růstu vegetace
Zdroj:
Pearce-Higgins J.W., Gill J.A. (2010): Unravelling the mechanism linking climate change, agriculture and avian population declines. Ibis 152: 439-442
Zadal:
Zuzana Blažková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
