Tok uhlíku v porostech opadavého lesa vystaveného zvýšeným koncentracím atmosférického CO2

• obohacování vzduchu o CO2 (FACE, free air CO2 enrichment) je standardní metodou používanou v experimentálním prostředí. Nasazení FACE při studiu stromů představuje nesmírně komplikovaný úkol, nicméně autoři v rámci této práce aplikovali upravenou metodu, tzv. web-FACE.
• web-FACE vede čistý CO2 pomocí soustavy hadiček a trubic zapletených do stromového baldachýnu za pomoci stavebních jeřábů (viz Příloha 1). Autoři nainstalovali web-FACE do porostu polopřirozeného smíšeného listnatého lesa (duby, buky, javory, habry a lípy). Výška stromů se pohybovala mezi 32 - 35 metry. Autoři následně sledovali růstové charakteristiky stromů v porostu po dobu 4 let.
• web-FACE vedl oxid uhličitý o stabilním hodnotě δ13C = ± 30‰. Smíšením s běžným ovzduším, kde δ13C = ± 8‰, došlo ke vzniku fotoasimilátů charakteristické isotopové struktury, která byla vyhledána uvnitř rostlinných tkání.
• data po 4 letech nevykázala žádné změny v rychlosti růstu sledovaných stromů. Autoři ale zdůrazňují, že druhy v experimentu dosáhly do poloviny života a dospěly pouze 2/3 maximální velikosti v rámci druhu.
• data ukazují na to, že stromy "pumpují" vyšší koncentrace CO2 skrze své tkáně, ale nic nesvědčí tomu, že by docházelo k nárůstu množství uhlíku uloženého do tkání. Nicméně autoří objevili druhově specifické vedlejší důsledky - menší množství listového opadu, vyšší obsah karbohydrátů v listech příp. přechodné zvýšení nárůstu biomasy.
• je nepravděpodobné, že by absence výraznější odpovědi souvisela s nedostatkem dusíku, autoři proto navrhují, aby další výzkum vlivu koncentrace CO2 na rostlinná společenstva bral v potaz změny v poměru atmosférických plynů, změny v obsahu ozónu a vliv mikrobiálních společenstev v půdě.

 
Pozn. Vlivem měnícího se klimatu potažmo důsledky nárůstu koncentrace skleníkových plynů na vegetaci se v ČR zabývá skupina CzechGlobe (http://www.czechglobe.cz/cs/) pod záštitou Akademie Věd ČR.