Těžký život obojživelníků ve městech – bariéry v toku genů u skokanů hnědých

Řada druhů obojživelníků se nevyhýbá městskému prostředí. Zejména parkové a zahradní úpravy intravilánů měst mohou některým druhům poskytovat vhodné životní podmínky. Město však na rozdíl od mimoměstského prostředí přináší výrazná omezení z hlediska pohyblivosti jedinců a dynamiky na metapopulační úrovni.

Využitelné výstupy: 
  • I přes absenci zjevných nepřekonatelných bariér v pohybu mezi nádržemi se ve studované městské populaci skokana hnědého v Brightonu projevily výrazné genetické odlišnosti subpopulací již mezi nádržemi o průměrné vzdálenosti 2,3 kilometru.
  • Genetické rozdíly se zvyšují s rostoucí geografickou vzdáleností.
  • Genetické rozdíly subpopulací v mimoměstském prostředí jsou poloviční i při průměrné vzdálenosti 41 km mezi nádržemi.
  • Genetická diverzita i fitness je vždy nižší u subpopulací uvnitř města.
  • I když nebyl zjištěn klesající populační trend ve městě, molekulární data i data o plodnosti a přežívání indikují přítomnost genetického driftu a imbrední deprese.
Grafické přílohy: 
Těžký život obojživelníků ve městech – bariéry v toku genů u skokanů hnědých
Těžký život obojživelníků ve městech – bariéry v toku genů u skokanů hnědých
Těžký život obojživelníků ve městech – bariéry v toku genů u skokanů hnědých
Zdroj: 
Hitchings, S. P., & Beebee, T. J. (1997). Genetic substructuring as a result of barriers to gene flow in urban Rana temporaria (common frog) populations: implications for biodiversity conservation. Heredity, 79(2), 117-127.
Zadal: 
Michal Berec