Taxonomické a funkční změny ve společenstvech saproxylitických brouků, oheň jako startér

Oheň působí zejména v senzitivním ekosystému (např. evropské Alpy) jako environmentální filtr, který významně redukuje variabilitu jednotlivých znaků společenstvech. Otestovat se to autoři rozhodli v centrální části švýcarských Alp, kde v rámci modelové skupiny čeledí Cerambycidae a Buprestidae testovali vliv ohně a nadmořské výšky na 15 různých znaků těchto společenstev.
Výsledky ukazují, že druhové bohatství a diversita saproxylických taxonů (v rámci studie) byla vyšší na vypalovaných lokalitách (v relativním poměru vůči těm nevypalovaných) a dominance distribuce mezi nejčetnějšími druhy se změnila.

Využitelné výstupy:

Z celkového počtu 29 308 sesbíraných jedinců náležejících k 62 druhům (z toho 45 k čeledi Cerambycidae a 17 k Buprestidae) připadalo na jednu lokalitu v průměru 1628 jedinců a 23 určených druhů.

37 druhů mělo zastoupení 5 a více jedinců, zatímco patnáct druhů bylo zaznamenáno pouze na jedné lokalitě.

Druhové bohatství a druhová diverzita – autoři nalezli vyšší hodnoty na lokalitách vypálených než na nevypalovaných, s průměrným počtu jedinců na lokalitu (t = -5.037, p<0,001), druhové bohatství (t = -6,285, p<0,001) a Simpsonův index druhové diverzity (t = -3,627, p=0,0034), částečně v nižších a středních nadmořských výškách.

Ve stejnou dobu probíhalo měření v okrajových zónách vypálených lokalit, kde byly naměřeny vyšší hodnoty pro počty jedinců (F2,36=6,55, p=0,004), druhovou bohatost (F2,36=21.12, p<0,001) a diverzitu (F2,36=12,31, p<0,001) než na nevypálených a v centru vypálených lokalit.

Navzdory ochranářským cílům studie bylo do pastí odchyceno i 22 ohrožených druhů, přičemž hned 12 z nich bylo exkluzivně nacházeno na vypálených lokalitách (ať už na jejich okrajích nebo ve středu).

Ze zbytku pak 7 bylo výlučně nacházeno na okrajích a 4 na okrajích i ve středu nevypalovaných lokalit. Pouze druh Cortodera femorata byl nacházen exkluzivně na nevypalovaných lokalitách.

Zatímco počet jedinců (ať už ohrožených druhů nebo škůdců) bylo prokazatelně vyšší na vypalovaných lokalitách než na nevypalovaných (F2,36 = -36,04, p<0,001 pro ohrožené druhy, pro škůdce (F2,36 = -8,11, p<0,01) celková početnost ohrožených druhů ve vypalované oblasti (7337 jedinců) byla 53x vyšší, než škůdců (138 jedinců) odchycených v té samé lokalitě.

Grafické přílohy: