Sýkorka jako nejlepší insekticid...
Možné využití predátorů hmyzích škůdců, jakožto nejekologičtějšího druhu insekticidu, dodnes vzbuzuje značné rozpaky. Jejich hlavním důvodem je předpokládaná neefektivnost tohoto způsobu ochrany při vypuknutí hmyzí invaze, která velmi často vede ke ztrátě velké části úrody. Nicméně, již několik studií prokázalo, že přítomnost ptáků skutečně velmi účinně snižuje abundanci významných druhů hmyzích škůdců a její praktické využití se proto stále jeví jako velmi vhodné. Nicméně, žádná z těchto prací se nezabývala otázkou, zda-li samotné snížení početnosti hmyzu skutečně vede k současnému snížení škod na úrodě. Aby byl totiž zásah opravdu efektivní, musí k němu zpravidla dojít ve vhodném období dozrávání plodů, jehož kritické určení je v případě bioochrany velmi problematické a zpravidla nezávisí pouze na aktuální početnosti housenek.
Právě touto otázkou se zabývala představovaná studie provedená v Nizozemí. V jejím průběhu byla hodnocena schopnost sýkor velkých (Parus major) snížit abundanci housenek hmyzích škůdců v jabloňových sadech a sledován byl i dopad tohoto zásahu na konečnou úrodu. Provedený výzkum měl dvě části - v první byl posuzován efekt predace housenek sýkorami v různých obdobích dozrávání plodů, v druhé byly odhadovány škody způsobené housenkami. Početnosti sýkorek byly určovány přímým sčítáním obsazenosti budek, které byly na začátku výzkumu instalovány do okolí sadu.
V průběhu prvního experimentu byly vybrané stromy v různém pořadí pokrývány sítěmi. Sýkorám byl tímto způsobem umožňován přístup jen k některým stromům, a to vždy v různých fázích dozrávání plodů. V druhém experimentu byly housenky ze stromů odebírány pouze experimentátory, a to opět ze stromů nacházejících se v různých fázích dozrávání plodů. Cílem tohoto designu bylo mimo jiné i určení kritického období, kdy housenky způsobují nejvíce škod na budoucí úrodě.
Bylo zjištěno, že míra škod způsobených housenkami na konečné úrodě je o to větší, v čím pozdější fázi vývoje plodů dojde k jejich odstranění. Toto zjištění se může jevit jako triviální, nicméně, až dosud se předpokládalo, že kritická doba je načasována do raného období dozrávání.
Predační aktivita sýkor snížila výsledné škody způsobené housenkami (došlo k procentuálnímu snížení z 13.8% na 11.2%) a výrazně vzrostla i úroda ovoce (z 4.7 na 7.8 kg jablek na strom). Jediným nákladem pěstitele bylo postavení hnízdních budek.
Autorům studie, a především sledovaným sýkorkám, se podařilo ověřit vhodnost tohoto způsobu regulace početnosti hmyzích škůdců. Vzhledem ke zjištěné početnostní odpovědi sýkor na okamžitou hustotu hmyzu, bude jejich relativní vliv výraznější při nižších hustotách škůdců, která je typická pro malé, komerční sady. Přínos přirozených predátorů v biologické ochraně proti hmyzím škůdcům může být užitečný zvláště v ovocných sadech a v budoucnu může výrazně přispět ke snižování používání insekticidů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
