Světelné znečištění ovlivňuje jak vnitrodruhové, tak i mezidruhové interakce, například interakce mezi sexuálními partnery či predátorem a kořistí. U mobilních organismů, které jsou k umělému osvětlení přitahovány, je vliv světelného znečištění na tyto interakce zintenzivněn. Pokud jsou organismy umělým osvětlením odpuzovány, vliv světelného znečištění na vnitrodruhové a mezidruhové interakce u nich nemusí být tak výrazný, neboť se mohou jednoduše vzdálit. Nicméně, organismy, které jsou umělým osvětlením odpuzovány, by pravděpodobně z důvodu šíření světelného znečištnění ztatily vhodná stanoviště.
Studie byla provedena v létě roku 2016 v Blandy Experimental Farm (BEF) na výzkumné stanici Unverzity ve Virginii. V rámci ní bylo zkoumáno, jak světelné znečištění ovlivňuje přitahování či odpuzování organismů, stejně tak jeho vliv na vnitrodruhové a mezidruhové interakce. Na BEF se námluvy obvykle vyskytovaly do 90 minut po západu slunce, zatímco predátoři byli nejvíce aktivní v projevech námluv 1–3 hodiny po západu slunce. Blikání bylo v souvislosti s námluvami rychlejší u predátorů než u kořisti, což usnadňovalo vzájemné odlišení dvou sledovaných druhů.
Bylo zjištěno, že u druhů Photuris versicolor a Photinus pyralis, které byly v noci lákány na umělé osvětlení (LED), byla v důsledku světelného znečištění snížena míra jejich zapojení se do námluv (bioluminescenční blikání). Světelné znečištění také snižovalo pářící úspěch druhu Photuris pyralis. O druhu Photuris versicoloris je známo, že loví Photuris pyralis díky napodobování jejich vzorců blikání, avšak nebyly nalezeny žádné důkazy naznačující, že by světelné znečištění ovlivňovalo interakce mezi těmito dvěma druhy ve vztahu predátor–kořist.
Využitelné výstupy:
Výsledky této studie naznačují, že pro některé druhy nočního hmyzu mohou oblasti se světelným znečištěním, tj. oblasti, ve kterých je imigrace vyšší než emigrace a inhibice námluv a páření snižuje reprodukci, představovat demografické pasti. Ačkoliv výsledky naznačují, že interakce mezi predátorem a kořistí v rámci dvou studovaných druhů je slabá (predátor v našem experimentu nikdy nekonzumoval kořist), světelné znečištění může tuto interakci dále oslabit, neboť silně potlačovalo blikání, které predátorské druhy používají za účelem nalákání kořisti. Přestože bylo zjištěno, že se oba studované druhy agregují poblíž umělého osvětlení, což by mohlo zintenzivnit interakce prostřednictvím zvýšeného setkávání jedinců, zdá se pravděpodobné, že světelné znečištění oslabuje jak vnitrodruhové interakce (páření), tak i mezidruhové interace (predaci). Pro pochopení a zmírnění dopadů světelného znečištění na volně žijící živočichy je třeba zkoumat faktory ovlivňující populační růst.
Zdroj:
Ariel Firebaugh, Kyle J. Haynes (2019) Light pollution may create demographic traps for nocturnal insects, Basic and Applied Ecology, Volume 34,2019, Pages 118-125, ISSN 1439-1791, https://doi.org/10.1016/j.baae.2018.07.005.
Zadal:
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)
