Studie na téma ochrany přírody a studie vedené pro ochranu přírody

Autoři pro potřeby heuristiky (tj. dosažení jasných závěrů) rozlišovali dva modely sociálního výzkumu vztaženého k ochraně přírody.

Zatímco model sociálního výzkumu „pro ochranu přírody“ (for conservation) může být charakterizován svým normativním cílem, sdílením a příspěvkem k ochraně přírody – např. obecně zvyšuje povědomí lidské společnosti a porozumění proč, kdy a jak dochází k narušení životního prostředí či ztrátě biodiverzity, řeší, co motivuje lidi zapojit se do aktivit, které přírodě škodí/prospívají; model výzkumu „na téma ochrany přírody“ (on conservation) v zásadě přímo k ochraně přírody nepřispívá. Jedná se spíše o studie zacílené na ochranu přírody jako společenský fenomén, nebo celo-společenské hnutí – např. řeší ochranu přírody v kontextu všech lidských aktivit.

Oba tyto přístupy nejsou přesně vymezeny, ale je uchopitelné, že výzkum vedený pro ochranu přírody přímo popisuje předmět motivace (koho a co chránit), zatímco výzkum vedený na téma ochrany přírody popisuje sám předmět studie (co je to ochrana).
 
Zatímco společenský výzkum zaměřený na téma ochrany přírody bude veden v poněkud explicitním duchu (ukončení bezpráví, záchrana přírody, vymýcení chudoby), výzkum pro ochranu přírody bude odrážet více hodnot (zájem o ochranu přírody, chudoby a práva v kontextu udržitelného rozvoje).
 
Řada výzkumníků (i těch zaměřených přírodovědně) následně není schopna pochopit plný potenciál prací „na téma ochrany přírody“ a může dojít až k takovému zkreslení, že jsou tyto studie považovány (pro svůj nehmatatelný výstup) za studie vedené „proti“ ochraně přírody.
 
Autoři předkládají jednoduché „smírčí“ řešení – ne všechen společenský/sociální výzkum zacílený do oblasti ochrany přírody je veden s cílem chránit biodiverzitu. Výzkum „na téma ochrany přírody“ pomáhá ujasnit si a porozumět sociálnímu, společenskému a politickému kontextu prací „pro ochranu přírody“.