Strach o rodinu má negativní důsledky: nepřímý vliv hnízdních predátorů na růst mláďat.
Mláďata ptáků, která vyžadují značnou rodičovskou péči, většinou nejsou schopná sama uniknout predátorům. Častý pohyb rodičů kolem hnízda (např. při shánění potravy) značně zvyšuje riziko, že hnízdo objeví predátor, který se orientuje podle vizuálních vjemů. Rodiče se proto snaží minimalizovat riziko tím, že sníží svoji aktivitu kolem hnízda. To ale následně snižuje jejich schopnost přinést mláďatům dostatek potravy. Autoři studovali vliv predace u strnada obecného, jako modelového druhu, jehož počty v Anglii stále klesají. V době hnízdění je právě tento druh silně ovlivněn predací. Hlavními predátory jsou krkavcovití – straky, kavky a havrani. Autoři zkoumali, jestli přítomnost predátora a početnost bezobratlých ovlivňuje aktivitu rodičů kolem hnízda. Dále zkoumali, zda má změna v počtu krkavcovitých nebo bezobratlých dlouhodobý vliv na růst a vývoj mláďat.
Autoři prokázali, že přítomnost predátora snižuje míru aktivity rodičů kolem hnízda. Rodiče nosí mláďatům potravu méně často. Výsledky ukazují, že rodiče jsou schopni vyhodnotit aktuální riziko hnízdní predace. Snižují míru pohybu kolem hnízda, pokud riziko vyhodnotí jako závažné.
Četnost bezobratlých neměla žádný vliv na to, jak často rodiče nosili potravu. Vývoj a růst mláďat byl ovlivněn velikostí snůšky (počtem mláďat v hnízdě) a početností krkavcovitých i bezobratlých v blízkém okolí. Velké snůšky prospívaly špatně, pokud se predátoři v oblasti objevovali častěji. Pokud ale bylo v okolí hnízda větší množství bezobratlých, jejich fyzická kondice i vývoj byly lepší. U malých snůšek byl opačný trend. I pokud predátor není v dosahu, rodiče stejně nejsou schopni nosit potravu častěji, ale pravděpodobně jsou schopni ji přinést víc. Rodiče ovšem nejsou schopni zcela kompenzovat nedostatek potravy v době přítomnosti predátora. To má větší dopady na růst a vývoj mláďat ve větších snůškách.
Tato studie ukazuje, že predátoři mohou ovlivňovat výsledky hnízdění nepřímo, už jenom svojí přítomností. Strnadů obecných ve Spojeném království kontinuálně ubývá, jak se zvyšuje intenzita zemědělství a současně přibývá krkavcovitých ptáků. Pravděpodobnost hnízdní predace mění chování rodičů, kteří v ohrožení přinášejí méně potravy, a mláďata následně hůř rostou a prospívají, což má své důsledky i v dospělosti. Dospělí ptáci mají menší míru přežití a také menší reprodukční úspěch. Dlouhodobě to pak vede ke snížení počtu hnízdících strnadů. Navíc strnadi trpí nedostatkem prostředí vhodného ke hnízdění. V těchto oblastech je často hodně krkavcovitých ptáků a málo bezobratlých, což vytváří jakousi ekologickou past, která vede ke snížení počtu ptáků v populaci.
Existují dva zásahy, které by mohly v dané situaci pomoci. Prvním je snížení počtu krkavcovitých ptáků. Nicméně tato studie ukázala, že pokud je v oblasti dostatečná dostupnost potravy, vliv predátorů se částečně snižuje. Autoři proto navrhují, spíše než odstraňovat predátory, provést takové úpravy v dané oblasti, které by vedly ke zvýšení počtu bezobratlých. Ve Spojeném království mohou tuto úlohu zastupovat živé ploty, které poskytují útočiště pro mnoho druhů bezobratlých. Jejich vysázení a udržování ve vhodných oblastech by mohlo pomoci v ochraně strnada obecného a dalších ptáků.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
