Stoupající vážná a extrémní sucha v Evropě v důsledku klimatických změn
Sucha patří k nejnákladnějším přírodním katastrofám. Ovlivňují široké regiony a velké množství lidí na celém světě tím, že zasahují do dostupnosti vody a zemědělské produkce. Vodní cyklus je jednou z nejdůležitějších složek přírodního systému a ze sociálně-ekonomického hlediska jednou z nejzranitelnějších. Již velká část světové populace zažívá vodní stres a změny v dostupnosti vody způsobují významné problémy, přičemž voda obsažená v půdě je jedním z nejdůležitějších vodních zdrojů, neboť umožňuje značnou část celosvětové produkce potravin. Aby bylo možné promítnout a zmírnit potenciální negativní dopady sucha na zemědělství, je důležité porozumět dynamice půdní vlhkosti ve vodním cyklu. Očekává se, že v důsledku očekávaných změn v podnebí způsobí srážení a evapotranspirace změny v obsahu půdní vlhkosti v evropském regionu.
V tomto výzkumu je vývoj sucha v půdní vlhkosti v Evropě hodnocen pomocí indexu půdní vlhkosti (SMI), jehož prognózy byly použity k simulacím v prostředí Joint UK Land Environment Simulator (JULES), aby poskytly projekce budoucí vlhkosti půdy v různých scénářích změny klimatu a to přesněji ve dvou scénářích Representative Concentration Pathway (RCP): RCP 2.6 a RCP 6.0. První je scénář RCP 2.6 s nízkými emisemi. Tento scénář je popsán jako nejvýraznější omezení antropogenních změn klimatu a předpokládá uplatnění výrazných protiemisních opatření. V tomto scénáři emise CO2 dosáhnou vrcholu v roce 2020, s pomalým poklesem, který bude následovat až do roku 2100. Druhým scénářem je RCP 6.0, který je označován jako středně náročný RCP se stabilizací od roku 2150. V tomto scénáři emise dosáhnou vrcholu do roku 2060 a poté se drasticky sníží, ale zůstanou výrazně nad současnými hodnotami.
Využitelné výstupy:
Podle výsledků můžeme očekávat, že se projevy sucha SMI v Evropě budou zhoršovat a mezi regiony se budou výrazně lišit. Bylo zjištěno, že oba studované scénaře omezení emisí povedou v blízké budoucnosti k podobným změnám. Přísnější scénář RCP 2.6 vykazoval mírnější nárůst sucha, zatímco RCP 6.0 vykazoval nárůst prudší a dříve. Dále bylo zjištěno, že se závažná a extrémní sucha se budou vyskytovat podstatně častěji a nejvíce postiženy budou regiony východní Evropy, Pyrenejského poloostrova a Středomoří. Bohužel, i při silném snižování emisí se očekává, že se výskyty událostí extrémního sucha se budou zvyšovat (o 22 % až 123 %), zatímco jejich podmínky se stanou ještě nepříznivějšími. Výsledky také naznačují nárůst jejich prostorového rozšíření (mezi 23 % a 46 %) a jejich trvání (mezi 16% a 48%) v závislosti na období a scénáři. Budou to tedy sucha delší, sušší a rozšířenější.
Byla provedena další analýza mimořádně rozsáhlých (nad 106 km2), závažných a extrémních výskytů sucha ovlivňujících vlhkost půdy. I tato sucha se ve srovnání s nedávnou minulostí drasticky rozšíří. Projekce ukazují předpoklad, že k těmto událostem dojde 11 až 28 krát častěji v závislosti na scénáři a období a sucha budou trvat o 59% až 246% déle. Tato zjištění naznačují, že i při použití přísných, emise zmírňujících opatření se očekává, že riziko zemědělského sucha v Evropě bude vyšší než jaké jsou zatím naše současné zkušenosti.
Významný závěr studie tedy je, že v historickém období bezprecedentní události sucha se budou vyskytovat jak v blízké budoucnosti, tak na konci století a to podle obou studovaných scénářů, tj. bez ohledu na stupeň zmírnění produkce emisí.
Tato studie proto naléhá na potřebu připravit se na problémy způsobené suchem a přizpůsobení se zvýšenému riziku sucha v Evropě a zejména pak na Pyrenejském poloostrově, ve východní Evropě a ve středomořských regionech. Obzvláště zranitelná odvětví, jako je zemědělství, by se měla připravit na častější výskyt snížených zdrojů podzemní vody. Potenciální adaptační měření nalezená v literatuře, která mohou pomoci zmírnit dopad sucha na vlhkost půdy, mohou zahrnovat kultivaci různých odrůd pšenice a kukuřice nebo smíchání funkčních typů rostlin, o kterých bylo zjištěno, že zlepšují odolnost ekosystému. I to by mohlo pomoci zmírnit negativní dopady mírných i extrémních období sucha.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Manolis G. Grillakis (2019) Increase in severe and extreme soil moisture droughts for Europe under climate change, Science of The Total Environment, Volume 660, 2019, Pages 1245-1255, ISSN 0048-9697, https://doi.org/10.1016/j.scitotenv.2019.01.001.
Zadal:
Alena Peltanová (překlad Kateřina Blecherová)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
