Srovnání ekotoxicity vybraných kovových nano-částic metodou SSD
Autoři využili metod SSD (specifické citlivostní distribuce, tj. modelů proměn senzitivity druhů vůči částečným stresorům), aby provedli sérii testů povrchových vod na přítomnost nanočástic (nTiO2, nZnO, nAg). Výsledky napovídají, že stávající metody využívané pro testy eko-toxicity uvedených nanočástic ještě nejsou připraveny pro standardizaci.
Využitelné výstupy:
- Nano-stříbro bylo shledáno nejvíce toxickým ze tří zkoumaných nano-částic (následováno nano-oxidem zinečnatýma o nano-oxidem titaničitým). nAg s HC5 hodnotami od 0,00015, a 0,275-3,246 (mg/l).
- Rizikový kvocient (RQ) všech tří sledovaných nano-částic v povrchových vodách se jeví jako „irelevantní riziko“ (RQ <0.001).
- Nebyl zjištěn žádný přímý vztah mezi toxicitou a vlastní taxonomickou pozicí testovaných druhů.
- Některé druhy perlooček byly vůči expozici nAg a nTiO2 citlivější, než jiné testované organismy (mikroorganismy, rostliny, živočišné druhy).
- Podle statistických údajů by se v rozmezí let 2011-2020 měla produkce zmíněných tří nano-částic přiblížit 58 000 tun.
- Tvar SSD křivek ukazuje jasné rozdíly v distribuci toxicity tří sledovaných nano-kovů.
- Nejpříkřejší křivka je u nano-oxidu zinečnatého, která poukazuje na relativně malou variaci v toxicitě mezi zkoumanými druhy.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Haulik, B., Balla, S., Pálfi, O., Szekeres, L., Juríková, T., Sály, P., Bakonyi, G., Comparative ekotoxicity of the nano Ag, TiO2 and ZnO to auquatic species assemblages, Applied Ecology and Enviromental Research 13(2), pp.: 325-338
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
