Srovnání dopadu invazních rostlin a živočichů v Evropě
Jakýkoliv nepůvodní organizmus může ve fungujícím ekosystému způsobit řadu změn, v některých případech i velmi významných a negativních. Pochopení vlivu nepůvodních organizmů je základem pro efektivní obranu proti nim. V posledních desetiletích se s rostoucí globalizací planety zvyšuje jak riziko, tak počet zavlečených nepůvodních druhů do různých koutů světa. S tím roste i počet publikací, které hodnotí dopady takovýchto jevů. Hodnocení rizikovosti nepůvodních druhů se obvykle zaměřuje na odhad pravděpodobnosti zavlečení, uchycení a rozšíření na novém území. Odhad dopadu druhu na druhy místní je ale mnohem složitější předpovědět. Taková předpověď je ale velmi důležitá z hlediska plánování specifických protiopatření, obzvláště pokud má nepůvodní druh invazivní potenciál a schopnost měnit původní vztahy. Mezinárodní tým biologů publikoval studii, jejímž cílem bylo srovnat dopady invazních druhů jednotlivých vyšších taxonomických skupin a zjistit vztahy mezi dopadem na životní prostředí a socioekonomickými dopady. Dalším cílem bylo zjistit, zda mohou být dopady invazních druhů v kterékoliv oblasti odhadovány na základě zkušeností z oblastí jiných.
- Data ke studii pocházela z publikovaných zkušeností o 300 druzích organizmů z 5 taxonomických skupin: savců, ptáků, ryb, terestrických členovců a rostlin.
- Hodnocen byl environmentální a socioekonomický dopad ve 12 kategoriích. Environmentální: (i) dopad na rostliny a vegetaci (např. herbivorie), (ii) na zvířata cestou predace a parasitizmu, (iii) kompetice, (iv) přenos nemocí nebo parazitů na původní druhy, (v) hybridizace a (vi) na ekosystémy obecně (např. skrz změnu v koloběhu živin). Socioekonomické dopady: (i) na zemědělství, (ii) živočišnou produkci, (iii) lesnictví, (iv) lidské zdraví, (v) lidskou infrastrukturu a (vi) sociální život (např. zvýšení hlukové zátěže). V každé kategorii byl dopad hodnocen na stupnici 0-5.
- Podle výsledků jednotlivých skupin mají v Evropě nejvýraznější negativní dopad savci, zatímco ryby nejmenší.
- Při rozdělení do dvou základních skupin dopadů mají nejnižší environmentální dopad terestričtí členovci, zatímco nejnižší socioekonomický dopad mají ryby.
- Obecně jsou ale úrovně socioekonomického a environmentálního dopadu jednotlivých druhů poměrně výrazně korelované.
- U savců a ptáků jsou dopady v Evropě srovnatelné s dopady v jiných částech světa, neplatí to ale pro všechny řády, například šelmy mají výraznější dopad mimo evropský kontinent, zatímco vrubozobí ptáci v Evropě.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
