Společenstva členovců ve smrkových monokulturách
Během druhé poloviny 19. století a na začátku 20. století bylo mnoho přirozených lesních porostů v České republice přeměněno na monokultury smrku ztepilého. Řada studií dokládá změny ve společenstvech živočichů těchto porostů v důsledku změn biotických i abiotických podmínek. Kolektiv českých autorů zkoumal složení společenstev epigeických členovců v monokulturách různého věku. Pavouci se ukazují být skupinou, kterou ovlivňuje největší množství faktorů.
Využitelné výstupy:
- Diverzita členovců byla zjišťována s využitím padacích pastí v 15 různě starých monokulturách smrku v Drahanské vysočině.
- Celkem bylo zjištěno 6 druhů pavouků, 29 druhů zemních brouků, 12 stonožek, 8 mnohonožek a 3 druhy suchozemských stejnonožců.
- Obecně byly nejdůležitějšími faktory, které ovlivňovaly diverzitu sledovaných skupin členovců, hloubka opadanky, pokryvnost bylinného patra, zapojenost stromového patra a množství rozkládající se hrubé dřevní hmoty.
- Největší množství faktorů ovlivňuje společenstvo pavouků (pavouci jsou obvykle ekologicky vyhraněnější).
- U brouků a pavouků byly zjištěny rozdíly v druhovém zastoupení mezi nejmladšími a nejstaršími porosty, ačkoliv celkový počet druhů zůstává podobný.
- Společenstvo stonožek bylo nejbohatší v porostech o stáří 30-35 let.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Purchart, L., Tuf, I. H., Hula, V., & Suchomel, J. (2013). Arthropod assemblages in Norway spruce monocultures during a forest cycle–A multi-taxa approach. Forest Ecology and Management, 306, 42-51.
Zadal:
Kateřina Kucírková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
