Společenstva brouků (Coleoptera: Carabidae) na zelených střechách ve Švýcarsku: syntéza a perspektivy
Během posledních let se zatravněné zelené střechy rozšířily v územním plánování a na nových budovách a staly se tak důležitým ekologickým prvkem, který doplňuje městskou zeleň. Zatravněné střechy přináší výhody nejen stavbě samotné (např. izolace), ale také obyvatelům (např. rekreace, estetická stránka věci či samotná kvalita života) a v neposlední řadě mají pozitivní vliv na městské ekosystémy a biodiverzitu (např. stanoviště rostlin a zvířat). Zelené střechy mohou mimo jiné fungovat jako odrazové můstky pro mobilní organismy, čímž se zvyšuje propustnost mezi záplatami stanovišť napříč hustě postavenými městy, kdy nedávné studie například ukázaly, že zelené střechy mohou zlepšit propojení zejména pro členovce.
Jednou z předních zemí, kde jsou zelené střechy budovány je Švýcarsko, a tak i studie z posledních let zkoumaly brouky na zelených střechách právě ve švýcarských městech, zejména v Curychu, Luzernu, Basileji, Winterthuru, Aarau a v Ženevě. V této práci jsou shrnuty výsledky těchto studií a jsou zde zaznamenány možné vzorce výskytu druhů a druhového složení v různých městech. Vzorek pozemních brouků byl odebrán v šesti největších městech Švýcarska za posledních 20 let, tj. v Basileji (1999, 2000, 2001, 2003; 2013 a 2014), v Luzernu (2001) v Curychu (2010 a 2014), ve Winterthuru (2014), v Aarau (2014) a v Ženevě (2014 a 2015, viz. tabulka 1). Všechna tato města se nacházejí na nebo v blízkosti hranice Švýcarské náhorní plošiny, biogeografické oblasti ležící mezi pohořím Jura a severními svahy švýcarských Alp.
Využitelné výstupy:
Celkově bylo popsáno 91 druhů brouků (19 428 jedinců), z nichž 21 nejběžnějších druhů pozemních brouků, kteří byli nalezeni nejméně ve čtyřech z šesti zkoumaných měst. Šest z nich bylo nalezeno ve všech městech a byly převážně dominantní: Bembidion quadrimaculatum, Tachyura parvula, Amara aenea, Harpalus affinis, Harpalus rubripes a Anisodactylus binotatus. Většina z nich jsou xerofilní nebo mezofilní a dávají přednost loukám. Pouze tři druhy jsou hygrofilní a jeden z nich, Trechus quadristriatus, preferuje pole a zemědělskou půdu. Téměř všechny tyto druhy byly sbírány na zelených střechách v Basileji, přičemž právě toto město bylo zkoumáno nejintenzivněji.
Kromě toho bylo pozorováno devět druhů (tj. 10% všech nalezených), které jsou ve Švýcarsku předmětem ochrany. Jedná se o Amara tibialis, Bembidion atrocaeruleum, Bembidion prasinum a Panagaeus bipustulatus, které jsou uvedeny na Červeném seznamu ohrožených druhů ve Švýcarsku a dále o vzácné druhy Amara cursitans, Amara fulvipes, Amara kulti, Harpalus attenuatus a Harpalus progrediens.
Tyto výsledky naznačují, že kromě pozitivního vlivu na udržování místní běžné populace, mohou zatravněné střechy nabídnout i vhodné podmínky pro chráněné a ohrožené druhy, což by mělo být urbanisty bráno v potaz. Výsledky týkající se rozšíření a četnosti dominantních druhů mezi šesti zkoumanými městy naznačují, že některé druhy mají velmi variabilní distribuci na zelených střechách napříč městy. To lze v některých případech vysvětlit omezenou distribucí ve Švýcarsku (např. A. tibialis), ale v jiných případech to mohou ovlivňovat i jiné aspekty jako například okolní prostředí (parky, stromy atd.) či původ půdy na střeše. Dále ekologické vlastnosti nalezených druhů ukazují, že zelené střechy podporují specifickou komunitu brouků složenou z jedné třetiny ze stenotopických druhů, což může být vysvětleno specifickými podmínkami na střechách (vítr, nízký vegetační pokryv apod.). Zelené střechy poskytují prostředí, které má nejen charakteristiky stanovišť travních porostů, ale také vlastnosti průkopnické vegetace. V závislosti na typu hospodaření a složení vegetace tak mohou zelené střechy představovat lokalitu pro četné stenotopické a vzácné druhy v městském ekosystému, jak již ukazuje několik studií o různých dalších taxonomických skupinách. Tedy jistě stojí za pozornost integrace zelených střech do měst a také zlepšení jejich designu (složení a konfigurace vegetace, stejně jako hloubka půdy a složení substrátu), aby byl jejich ekologický přínos co největší.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Pétremand, G., Chittaro, Y., Braaker, S. et al. Ground beetle (Coleoptera: Carabidae) communities on green roofs in Switzerland: synthesis and perspectives. Urban Ecosyst 21, 119–132 (2018). https://doi.org/10.1007/s11252-017-0697-7
Zadal:
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
