Sledování biodiverzity ohrožených druhů sladkých vod s pomocí environmentální DNA
Zjistit přítomnost druhu na vybraném území není vždycky jednoduchá věc, zvláště pokud se jedná například o vzácný nebo skrytě žijící druh. Moderní technika přináší vědcům řadu technologických novinek, s nimiž je zjišťování výskytu vybraných druhů nejen pravděpodobnější (v případě, že tam opravdu jsou), ale může být i časově méně náročné nebo levnější. Všechny tyto kladné stránky nových přístupů vedou ke stále častějšímu používání výkonné techniky. V poslední době se do popředí zájmu dostává ještě jeden přístup, a tím je zjišťování přítomnosti druhu pomocí takzvané environmentální DNA (eDNA). Ve svém článku dokládají dánští biologové výhody i omezení použití metody zjišťování eDNA na celé řadě skupin sladkovodních živočichů.
- Vědci zkoumali výskyt všech sledovaných skupin na 98 přirozených vodních plochách a tocích v různých částech Evropy (viz obrazová příloha).
- Současně umístili do umělých nádrží larvy dvou druhů obojživelníků v denzitách 0, 1, 2 a 4 larvy na 80 l vody a sledovali, zda jsou schopni zjistit jejich přítomnost pomocí malého množství odebrané vody a v něm obsažené eDNA.
- Z každé lokality byl odebrán vzorek 3x1,5 ml vody a do doby analýzy byly vzorky uchovávány při teplotě -20oC.
- U všech skupin bylo dosaženo velmi vysoké úspěšnosti detekce přítomných druhů: v případě korýšů a ryb 100%, u obojživelníků 91-100% a u vážek 82%.
- U obojživelníků byla zjištěna i pozitivní korelace mezi množstvím přítomné DNA a početností druhu.
- U pokusu s larvami obojživelníků nebyl zaznamenán žádný pozitivně falešný vzorek.
- eDNA není detekovatelná již 14 dnů po odebrání druhu z prostředí, podává tedy o přítomných druzích velmi aktuální informaci.
-
Zjištění autorů ukazují na všudypřítomnost stop DNA v životním prostředí a
výrazný předpoklad pro použití eDNA jako nástroje k monitorování vzácných a ohrožených druhů v širokém spektru taxonomických skupin.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.