Slatiništní vegetace a chemismus vody pramenů ve flyšových oblastech západní Karpat
Ve flyšových oblastech západní Karpat byla provedena studie, která porovnává čtyři druhy stanovišť podle jejich chemického gradientu: slatiniště tvořící tuf, slatiniště tvořící rašelinu, středně bohaté slatiniště s rašeliníky a chudé slatiniště s rašeliníky. S tímto gradientem nejvíce korelovaly hodnoty koncentrací vápníku a hořčíku, pH, vodivost a obsah organického uhlíku v půdě. Další signifikantní rozdíly byly zaznamenány u koncentrací železa, sodíku, draslíku, sulfátů a fosfátů. Prameny tvořící tuf zde mají mnohem vyšší koncentrace vápníku, než je v severní a západní Evropě obvyklé, a jeho tvorba je ovlivněna i klimatickými a topografickými podmínkami. V rašelinových slatiništích byly naměřeny vysoké koncentrace vápníku a železa. Bohatá rašeliníková slatiniště s druhy snášející vápník mají nízkou koncentraci fosfátů. Na chudších slatiništích západních Karpat s převahou Sphagnum flexuosum byly naměřené koncentrace vápníku v půdě a vodě srovnatelné s hodnotami na živiny bohatých slatinišť jiných oblastí. Pramenitá voda těchto slatinišť je bohatá na železo, fosfáty a sulfáty. Nejchudší slatiništní prameny s druhy Sphagnum fallax, S. magellanicum, S. papillosum a S. auriculatum vykazují nízké koncentrace vápníku, železa, sodíku i draslíku.
Vybraná lokalita západních Karpat na hranicích České a Slovenské republiky zahrnovala celkem 70 slatiništních pramenů menších rozměrů (několik m2 až do 0,2 ha) ležících v nadmořských výškách od 390 do 905 m n. m. Všechny studované prameny jsou dostatečně zásobeny vodou, jsou od sebe navzájem dostatečně odděleny a byly rozděleny na čtyři různé typy dle bohatosti na živiny a složení vegetace, viz výše. Chemické složení vody v těchto pramenech záleží na typu podloží.
- Na této lokalitě se chemické gradienty řídí především vlastnostmi pramenité vody, tedy vodivostí, pH, obsahem vápníku a hořčíku, které jsou zde navzájem silně korelovány. Rozmezí koncentrací vápníku je velmi široké (2-300 mg/l) a společně s koncentrací hořčíku vykazují nejstrmější trend podél gradientu. Prameny bohaté na vápník mají nízkou koncentraci sodíku a draslíku, což je zapříčiněno jejich vznikem v jílovitých a vápencovitých částech Bílých Karpat. Nejvyšší obsah vápníku v půdě byl naměřen jen u pramenů kompletně pokrytých tufem.
- Koncentrace vápníku, hořčíku a sodíku jsou až na některé výjimky vyšší u bohatších rašeliníkových slatinišť. Mezi jednotlivými typy stanovišť byly nalezeny velké rozdíly v koncentracích fosfátů, nitrátů a sodíku v půdě. Chloridy pozitivně korelují s nitráty a amoniakem.
- Rašeliník se nachází podél celého chemického gradientu. Vápník snášející druhy (Sphagnum warnstorfii, S. teres, S. contortum) rostou na stanovištích pramenů s koncentrací Ca a Mg vyšší než 10 mg/l. Jiné druhy (Sphagnum magellanicum, S. papillosum) rostou naopak na nejchudších slatiništích (Ca+Mg 2-5,6 mg/l).
- Klimatické podmínky mají vzrůstající význam na přechodných stanovištích mezi slatiništi tvořící tuf a bohatými slatiništi s velkým depositem organické hmoty, kde srážky ovlivňují okamžitou koncentraci vápníku ve vodě a teplota tvorbu pěnovce.
- Zvýšený přísun fosfátů na této lokalitě může zapříčinit rychlejší růst druhu Sphagnum recurvum agg. citlivého na vápník, který formuje husté porosty eliminující jiné vápník snášející rašeliníky.
- Celkové množství hlavních druhů živin (N, P, K) ve vodě a půdě nekopíruje chemický gradient a ovlivňuje druhové složení jen v malých částech studované lokality.
- Nízký obsah organické hmoty a vysoký obsah dusíku v půdách chudých slatinišť může vést k uvolňování dusíku v sušších obdobích a tak ke změnám ve vegetaci.
- Tradiční management (kosení) bohatých slatinišť by i nadále měl bránit sukcesi, akumulaci hlavních živin a rozpouštění karbonátů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
