Severská rašeliniště a pravděpodobná úloha jejich uhlíkového cyklu během oteplení klimatu
Autor odhaduje, že dlouhodobý proces vysoušení rašelinišť způsobí uvolnění CO2 přibližně 0,0085 Pg/rok, spolu s využitím rašeliny jako topiva dalších 0,026 Pg/rok. K tomu je nutné připočíst 0,046 Pg/rok emisí CH4.
Využitelné výstupy:
- Boreální a subarktická rašeliniště se nacházejí na území Ruska, Kanady, USA a v zóně feno-skandinávských zemí. Dosahují celkové rozlohy 346x106 ha. Z této rozlohy bylo dosud přibližně 11,5x106 ha (3,3 %) vysušeno a 4,4x106 ha (1,6 %) vytěženo kvůli rašelině (ať už jako palivo, či pro potřeby zemědělství).
- Průměrná hloubka severských rašelinišť činí (globálně) 2,3 metru. Obsah uhlíku v sušině se blíží 51,7 %. V severských rašeliništích je vázáno přibližně 455x1015 g uhlíku, respektive 455 petagramů. To je přibližně třetina z celkových zásob uhlíku uložených v půdě (pokud platí, že to je 1395 Pg).
- Podíl celkové sušiny v nadzemní a svrchní zemní části rašelinišť může být extrémně proměnlivý, od relativně otevřených rašelinišť se 760 g sušiny na m2, po hustě prorostlé uzavřené rašeliniště s 13 800 g/m2.
- Z přepočtu obsahu uhlíku vázaného v půdě, vypočítáno jako sušina v rašelině (133 000 g/m2), ve srovnání s nadzemní vegetací (přibližně 2000 g/m2) vychází, že 98,5 % celkového uhlíku vázaného v severských rašeliništích se nachází ve formě rašeliny.
- S celkovými odhady se pojí řada nepřesností a nejistot – celková původní rozloha, míra těžby či exploatace jednotlivých rašelinišť, průměrná hustota rašelinišť, a s tím související „nejasnosti“ v podobě měření - kolik metanu či oxidu uhličitého se třeba uvolní při vysoušení rašelinišť. Problematické je také stanovení jak přímých dopadů klimatických změn na režim uhlíkového zásobníku, tak i vzájemné interakce mezi uhlíkem a dalšími živinami v půdě, změně hydrologického režimu či celkové akumulace živé biomasy.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Gorham, E., Northern Peatlands: Role in the Carbon Cycle and Probable Responses to Climatic Warming, Ecological Applications, Vol. 1, No. 2 (May, 1991), pp.: 182-195
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
