Rozdíly mezi dopady klimatických změn menšího a většího rozsahu v Evropě napříč několika sektory

Rozdíly mezi dopady klimatických změn menšího a většího rozsahu v Evropě napříč několika sektory

Je všeobecně přijímaných faktem, že dochází ke změně klimatu. Pařížská dohoda o změně klimatu vytvořila mezinárodní agendu směřující k dosažení co nejmenších klimatických změn, tedy k omezení globálního zvyšování teploty výrazně pod 2 °C nad předindustriální hodnoty. Dosažení takových cílů je však vzhledem k tomu, že průměrné globální povrchové teploty již dosáhly 1 °C nad předindustriální hodnoty, značně náročné. Co se týče emisí, odhaduje se, že pokud i nadále porostou tempem, kterým rostly doposud, povede to do roku 2100 ke zvýšení globálních teplot o 3,2–5,4 °C. Rozdíly mezi klimatickými změnami menšího a většího rozsahu mohou vést ke změně interakcí mezi různými sektory a měřítky, což poukazuje na důležitost uplatňování systematického přístupu pro modelování dopadů a zranitelností v rámci mezisektorových interakcí. Přesto však mnoho hodnocení dopadů klimatických změn uplatňuje modely jednotlivých sektorů, jako například zemědělství, lesnictví a voda, aniž by vzali v úvahu komplexnost vztahů mezi člověkem a životním prostředím, čímž zkreslují prostorovou, směrovou i rozměrovou stránku dopadů.
 
Využitelné výstupy: 

 

V rámci této práce bylo tvrzení Pařížské dohody testováno porovnáním scénářů dopadů klimatických změn menšího (< 2 °C; RCP 2,6) (RCP = Representative Concentration Pathways; reprezentativní směry vývoje koncentrací) a většího (> 4 °C; RCP 8,5) rozsahu v regionálním měřítku zohledňujících interakce napříč šesti sektory (zemědělství, lesnictví, biodiverzita, voda, pobřeží a městské oblasti) za pomoci integrovaného modelu hodnocení. Výsledky ukazují, že u většiny indikátorů dopadů pro 20. léta 21. století jsou jen malé rozdíly, avšak výrazně větší jsou u změny klimatu v 50. a 80. letech 21. století. Například pro 80. léta 21. století by zmírnění v souladu s Pařížskou dohodou mohlo snížit celkové celoevropské dopady v oblasti intenzivního zemědělství o 21 % (v průměru napříč klimatickými modely), lesního managementu o 34 %, nedostatku vody o 14 %, zaplavených lidských obydlí o 10 % a v oblasti zranitelnosti biodiverzity o 16 %. Zejména socioekonomické faktory mnohem více pohánějí změny ve využívání půdy a produkci potravin než změny klimatu.

Je třeba zdůraznit význam politických a společenských rozhodnutí při určování důsledků v rámci změny klimatu. Pro dosažení dlouhodobě udržitelné budoucnosti pro všechny občany v Evropě a ve světě bude nezbytné hledat vhodnou rovnováhu mezi adaptací a zmírněním zohledňující komplexnost mezisektorových a meziregionálních vztahů.

Grafické přílohy: 
Rozdíly mezi dopady klimatických změn menšího a většího rozsahu v Evropě napříč několika sektory
Zdroj: 
Harrison, P.A., Dunford, R.W., Holman, I.P. et al. Differences between low-end and high-end climate change impacts in Europe across multiple sectors. Reg Environ Change 19, 695–709 (2019). https://doi.org/10.1007/s10113-018-1352-4
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Adéla Boušková)