Rozdělení nik v rámci mykorhizních společenství trávníků mírného podnebí: co k tomu řekly hadce?
Práce se zabývá vlivem deterministických a stochastických faktorů na kolonizace habitatů společenstvy arbuskulárně mykorhizních (AM) hub. Výsledky ukázaly, že na vznik nových AM společenství v kořenových systémech má negativní vliv hadcový charakter podloží a zvýšená koncentrace železa. Výsledky jsou zároveň v souladu s předpokládanou dominantní rolí deterministických faktorů při strukturalizaci AM společenstev.
Využitelné výstupy:
-
porozumění mechanismům odpovědným za diverzitu a složení společenstev je zásadní, chceme-li dobře předpovědět odpověď takového ekosystému na změnu podmínek prostředí. Obecně rozeznáváme dva typy procesů odpovědných za formování ekosystému - tzv. procesy deterministické, jež utváří společenstva tvorbou rozličných nik, a procesy stochastické.
- deterministické faktory zahrnují půdní charakteristiky, klima a interakce mezi organismy, a to jak na kompetiční tak symbiotické úrovni. Ke stochastickým faktorům patří procesy jako disperze či genetický drift.
- AM houby tvoří významnou mikrobiální složku půdních systémů. Jsou to obligátní symbionti rostlin, kterým dodávají z půdy živiny a na oplátku získávají fotosyntetické produkty.
- hadcové podloží představuje náročný habitat s výrazně zvýšenými koncentracemi kovů a především značně extrémním poměrem vápníku vůči hořčíku. Selekční tlak v tomto prostředí je značný, proto hadcová společenství představují ideální objekt studia.
- autoři se zaměřili na studium selekčních tlaků odpovědných za vznik AM komunit v kořenových systémech chrastavce rolního (Knautia arvensis), který obývá jak hadcové (H) tak nehadcové (NH) habitaty. Autoři hledali odpovědi na dvě otázky: 1) který z formujících procesů má největší vliv na utváření struktury AM společenstev, a 2) který z deterministických faktorů má nejdůležitější úlohu při diverzifikaci těchto společenstev?
- molekulární analýzy sebraných vzorků kořenů odhalily přítomnost 81 skupin houbového genetického materiálu náležícího do oddělení Glomeromycota, což je v souladu s výsledky analýz předcházejících podobných studií.
- druhová bohatost AM houbových společenstev vykázala pozitivní lineární závislost na pH půdy na gradientu 3,5 - 5,8 a koncentraci niklu. Z toho lze soudit, že pH okolo 6 je minimálně podpůrným faktorem druhové bohatosti mykorhizních hub.
- druhová bohatost AM houbových společenstev zároveň vykázala negativní závislost na rostoucích koncentracích draslíku a chromu. Zde lze ovšem spekulovat, že zjištěné koncentrace zmíněných prvků především snížily celkové fitnes zkoumaných hostitelských rostlin.
- kořenové systémy hustě kolonizované houbami obsahovaly jen málo ale častěji žádnou dominantní skupinu hub, na druhou stranu druhové spektrum hub v hustě osídlených kořenech bylo největší.
- kolonizace kořenů AM houbami klesala na hadcovém podloží a s rostoucí koncentrací železa v půdě.
- má se za to, že AM společenstva jsou formována především chemismem půdy a přítomnými hostitelskými druhy rostlin. Tato studie ovšem nepotvrdila vztah mezi druhovou diverzitou houbových společenstev a druhy hostitelských rostlin.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Kohout P., Doubková P., Bahram M., Suda J., Tedersoo L., Voříšková J., Sudová J. (2015): Niche partitioning in arbuscular mycorrhizal communities in temperate grasslands: a lesson from
adjacent serpentine and nonserpentine habitats. Molecular Ecology 24: 1831-1843
Zadal:
Zuzana Blažková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
