Role managementu a okolní krajiny v obnově společenstev fytofágních brouků.
Přeměna nížinných luk na orné plochy a jejich „vylepšování“ pomocí hnojiv, intenzivních sečí a sklizní má devastující dopady na původní flóru a faunu. Na původně druhově bohatých vápenitých a mezotrofních lučinách došlo k radikálnímu poklesu počtu druhů. V dnešní době se rozvíjejí snahy o návrat druhů na tato území, zaměřují se ovšem především na rostlinná společenstva. Autoři studie se zabývali obnovou mezotrofních a vápenitých luk. Zaměřili se však především na obnovu druhové bohatosti fytofágních brouků (jako na ukazatele celkové obnovy společenstev bezobratlých).
Nejprve se autoři pokusili o obnovu rostlinných společenstev. Na vybrané lokality poházeli čerstvé seno z druhově bohatých luk (posečené dva dny před pokusem). Cílem bylo dostat na zkoumanou plochu semena rostlin z druhově bohatých oblastí. Průběžně porovnávali druhovou skladbu rostlin před zahájením pokusu a během pokusu trvajícího 3 roky. Zjišťovali, nakolik se obnovovaná plocha začíná druhově podobat louce, ze které bylo dodávané seno. Následně zkoumali, jak se mění druhové složení fytofágních brouků na dané lokalitě.
Autoři zjistili, že rozšiřování sena z druhově bohatých lokalit na druhově chudé louky podporuje proces druhové obnovy. Ukázalo se, že úspěšná obnova rostlinných společenstev podporuje obnovu společenstev fytofágních brouků. Míra obnovy společenstev brouků se na mezotrofních a vápenitých loukách nelišila. To může znamenat, že mnoho druhů brouků je běžných pro oba typy luk, např. listopasové, nebo dřepčíci.
Důležitá je také délka doby, po kterou probíhají snahy o obnovu (např. dodávání sena). Delší doba zvyšuje pravděpodobnost uchycení více druhů rostlin, což pro brouky znamená vyšší diverzitu hostitelských druhů rostlin.
Autoři předpokládali, že dostupnost druhově bohatých luk v okolí obnovované plochy bude klíčová a přispěje k lepší obnově fytofágních společenstev. Tato teze se potvrdila. K lepší obnově došlo v oblastech, kde bylo v okolní krajině více druhově bohatých lokalit, nebo byly tyto lokality propojené s obnovovaným územím – to umožnilo lepší migraci brouků.
Společenstvo fytofágních brouků se na obnovované ploše rozšířilo hlavně o polyfágní a oligofágní druhy. Nejprve se tedy pravděpodobně rozšiřují druhy brouků s širším spektrem hostitelských druhů rostlin. Monofágní druhy byly na obnovovaných plochách výjimkou a stejně tak nelétavé druhy brouků. Nelétavé druhy jsou pravděpodobně více citlivé na fragmentaci krajiny. Přechody mezi jednotlivými typy porostů pro ně mohou být nepřekonatelnou překážkou. Propojenost většího množství druhově bohatých luk s obnovovanou plochou by pravděpodobně umožnila introdukci většího počtu druhů nelétavých brouků.
Vhodný management může zlepšit habitatové podmínky pro mnoho brouků, ale schopnost kolonizovat dané území závisí především na druhové bohatosti rostlin v dané lokalitě a její propojenosti s dalšími druhově bohatými společenstvy.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
