Roční změny v jídelníčku srnce obecného na Šumavě

Výzkum potravních preferencí přežvýkavců má význam pro zachování druhové bohatosti lesů. Zároveň je znalost jídelníčku důležitá pro správné zacházení s těmito prostory. Srnec je býložravec, který se živí různými druhy rostlin a jako okusovač je závislý na vysoce kvalitní potravě jako jsou výhonky, byliny a ovoce. Jsou známí jako okusovači větviček a tak jejich přítomnost tvoří významný prvek při přirozené či umělé obnově lesa. Navzdory tomu, že srnci preferují okus dřevin, dokáží se přizpůsobit potravní nabídce v dané lokalitě a tak jsou na mnoha místech hlavní složkou potravy byliny, které jsou zastoupeny hojněji. Vzhledem k těmto okolnostem se Národní park Šumava stal vhodným místem pro studii zabývající se jídelníčkem a jeho případnými úpravami v závislosti na okolních podmínkách. Vichřice a kůrovcová kalamita, které se v tomto prostoru pravidelně vyskytují, podstatně změnily smrkovou monokulturu a to na prostory velkých bezlesých ploch. Složení druhů rostlin na takto nově vzniklých mýtinách se může podstatně lišit od rostlinného společenství, které se vyskytuje v zalesněných částech Šumavy. Některé druhy rostlin, které jsou srnci dobře stravitelné, jako jsou např. ostružiny, mohou na prostorech vzniklých po vichřici, daleko lépe prosperovat a tak zcela zásadně ovlivnit jídelníček těchto zvířat. Výsledky této studie se shodují se závěry ostatních prací vzniklých na podobné téma, ale probíhajících v jiných zemích. Z analýzy prováděné na vzorcích nasbíraných na Šumavě vyplývá, že srnci upřednostňovali dřeviny (proti bylinám). Zatímco byliny dominovaly v potravě během vegetačního období, dřeviny byly hlavní složkou jídelníčku v zimě. Toto schéma potravní preference v závislosti na ročním období bylo pozorováno i na jiných lokalitách (mimo Šumavu). Trávy obvykle netvoří velkou část potravy srnců, vzhledem k velkému objemu špatně stravitelné vlákniny, ale mohou hrát důležitou roli v jarním období, kdy byliny, které srnci na Šumavě preferují, teprve začínají růst a trávy jsou zatím ještě snáze stravitelné. Objem dřevin, převážně jehličnatých, se obvykle výrazně zvyšuje v zimním období, kdy je dostupnost a kvalita dříve hojných potravinových zdrojů (byliny, ostružiny, borůvky) nízká. Tato studie, obdobně jako další práce, nepodporuje předpoklad vyššího potravního využití nezalesněných ploch srnci. Což může být způsobeno nízkou kvalitou nabízených zdrojů na těchto lokalitách. Z tohoto důvodu se zde srnci nezdržují více, než v zalesněných oblastech.