Riziko nákaz stoupá spolu se zvyšující se pravděpodobností vyhynutí druhu
Výzkumníci se rozhodli zodpovědět, jestli má výskyt nákaz u druhů ohrožených vyhynutím nenáhodný a stupňující se charakter. Pro všech šest kategorií Červeného seznamu IUCN udávajících míru ohrožení vypracovali analýzu relativního výskytu a spolu-působení nákaz (s důrazem na obojživelníky, ptáky a savce). Podíl druhů ohrožených nákazami se lišil mezi jednotlivými kategoriemi, onemocnění obecně přispívala k negativnímu stavu druhů. Pokud již byl sledovaný druh negativně ovlivněn jinou hrozbou (např. fragmentací biotopu), byl s vysokou pravděpodobností ohrožen i nákazou, spíše než druhy, jež nebyly ohroženy jinou hrozbou.
Využitelné výstupy:
- Důkazy doložená či hypoteticky předpokládaná nákaza (choroba, infekce, onemocnění, parazit, patogen, endo/ektoparazit, plíseň, houba), coby jediná příčina ohrožení, je uváděna jen v 1,3 % případů ze všech druhů zaznamenaných v Červeném seznamu (ze všech 19 378 druhů)
- Proporce druhů ovlivněných nákazami se prokazatelně lišila mezi jednotlivými kategoriemi stupně ohrožení, jak pro obojživelníky ((χ2 = 56.7, P < 0.0001), ptáky (χ2 = 137.0, P < 0.0001), savce (χ2 = 61.2, P < 0.0001) a všechny tabelované druhy: (χ2 = 188.2, P < 0.0001)
- Pro obojživelníky, ptáky a všechny zaznamenané druhy se proporce ohrožených druhů ovlivněných nákazami prokazatelně lineárně zvyšovala spolu se stoupajícím stupněm ohrožení (od NT, málo dotčený vzestupně po CR, kriticky ohrožený). V případě savců byl vztah mezi stupněm ohrožení a proporcí druhů ovlivněných nákazami nelineární, nejvíce ovlivněna byla kategorie EN (ohrožený).
- Mezi šest hlavních „hrozeb“ pro všechny druhy zařazené do Červeného seznamu patřily (při udané hladině významnosti P < 0.0001): změna využití krajiny (χ2 = 8199.7), přetěžení zdrojů/přelovení (χ2 = 1802.1), invazivní nebo problematické druhy (χ2 =2720.4), znečištění (χ2 =832.6) a klimatické změny (χ2 = 776.1).
- Proporce druhů ohrožených „hrozbami“ - působením invazních a problematických druhů, znečištěním, geologickými událostmi a klimatickými změnami se lineárně zvyšovala spolu se stoupajícím stupněm ohrožení (od NT po CR). Změna využití krajiny a přetěžení/přelovení nevykazovalo jasný trend vůči stupni ohrožení.
- Změna využití krajiny je vůbec nejčastější hrozbou, společnou ptákům, obojživelníkům i savcům, která doprovází výskyt nákaz. Spolupůsobení dalšího, v pořadí druhého faktoru, se už liší napříč jednotlivými taxonomickými skupinami.
- Pro obojživelníky, ptáky, savce i všechny druhy dohromady je výskyt jedné z pěti hlavních hrozeb výrazným předpokladem zvyšujícím pravděpodobnost nákazy.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Heard, J.M., Smith, F.K., Kelsey, J.R., Berger, M., Chen, J., Dittmeier, J., Goter, M., Ryan, E., 2013, The Threat of Disease Increases as Species Move Toward Extinction, Conservation Biology, Volume 27, no. 6, pp. 1378–1388
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
