Řízená sukcese na výsypce a uchycování cílových druhů a druhů nepůvodních
Studie je zaměřena na technicky rekultivovanou část Mostecké hnědouhelné výsypky, která byla před 15-ti lety rekultivována neobvyklým způsobem - vytvářením mozaiky skupin stromů s lučními společenstvy. Pomocí párových ploch vně a uvnitř výsypky autoři zjistili, zda jsou rostlinné druhy z okolí schopny výsypku kolonizovat a v jakém časovém měřítku. Jako indikátor úspěšnosti kolonizace a obnovy jsou určeny druhy cílové, tedy druhy lučních, lesních, mokřadních a otevřených stanovišť, bez druhů nepůvodních, synantropních a druhů se širokou ekologickou valencí. Během 15 let od provedení rekultivace výsypku úspěšně kolonizovalo 74% cílových druhů z jejího okolí. Často jsou výsypky označovány jako zdroj pro šíření nepůvodních druhů, ve studii byl zjištěn pravý opak – na výsypce se vyskytovalo prokazatelně méně nepůvodních druhů, než v jejím přímém okolí. Autoři doporučují využívání spontánní sukcese, popřípadě řízené sukcese s vytvářením skupin stromů, v mozaice se střídající s lučními porosty. To napomůže k uchycování nových druhů a k rychlému vytvoření polopřirozených společenstev.
V posledních dvou desetiletí došlo k rozvoji a silnějšímu prosazování ekologické obnovy, která prosazuje využívání spontánní sukcese, popřípadě mírně řízené sukcese v rekultivační praxi. Zkoumaná výsypka byla před 15 lety rekultivována méně technickým způsobem, tzn. že zde nebyly vysázeny plantáže stromků, popřípadě velké lány komerčně osetých luk. Byl zde využit způsob vysazování různých druhů stromů, v mozaice s lučními porosty o velikosti zrna cca 0,2-0,4 ha.
Pro srovnání vegetace na výsypce a jejího okolí bylo založeno 124 ploch, 62 vně a 62 uvnitř výsypky podél jejího okraje. Porovnání těchto párových ploch mnohorozměrnou analýzou bylo zjištěno, že vegetace vně a uvnitř výsypky se neliší. To znamená, že rekultivovaná výsypka i okolí výsypky je, co se týče druhového složení, po 15-ti letech sukcese stejné.
Celkem bylo zaznamenáno 90 cílových a 16 nepůvodních druhů (vně i uvnitř výsypky). Celkem 67 druhů (74%) bylo zaznamenáno vně i na výsypce, což znamená, že plné dvě třetiny cílových druhů jsou schopny výsypku kolonizovat zcela spontánně už po 15 letech. Co se týče nepůvodních druhů, 13 z 16 druhů (81%) bylo zaznamenáno v okolí i na výsypce. Počet nepůvodních druhů byl prokazatelně vyšší v okolí, než na výsypce (t-test, t=1,68, p=0,0013).
Výsledky naznačují, že mnoho cílových druhů je schopno kolonizovat výsypku již po relativně krátké době 13-15 let po rekultivaci. Příznivé výsledky jsou dané zejména způsobem použité rekultivace, kdy byla vytvořena mozaika travnatých společenstev a skupin stromů a ne klasická technická rekultivace. Tento tip rekultivace je mnohem příznivější pro uchycování dalších druhů a měl by být i více používán, na místo vytváření monokultur v hustém sponu. Přispívá též k lepšímu uchycování cílových druhů, ale nutno dodat, že sukcese a uchycování by probíhalo úspěšně i kdyby se výsypka ponechala spontánnímu zarůstání zcela.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
