Retardér – prosazování a dodržování pravidel v ochraně přírody

Článek shrnuje závěry pokusů aplikovat teorie o pravidlech lidského chování, zejména v oborech psychologie, ekonomie a sociologie, do ochranářské oblasti.
Dosavadní snahy o takovéto aplikace v této oblasti jsou minimální, takže chybí praktické návody pro manažery a autory plánů, jak programy optimálně nastavit a prosazovat. V článku je popsáno, proč jednotlivci porušují pravidla a jak volbou vhodné politiky porušování pravidel redukovat.
Řízení přírodních zdrojů přitom vyžaduje, aby byla nastavena, a také dodržována, pravidla chování. Při zavádění určitého řízení přírodních zdrojů je tedy třeba zvážit i to, jak od porušování pravidel odradit. Studie o ilegálním lovu ukazují, že tam, kde se poleví v prosazování pravidel (např. snížením investic do vybavení a školení nebo snížením frekvence hlídek), dojde ke zvýšení počtu případů pytláctví.
Článek se zabývá jak modely chování na individuální úrovni, tak modely na úrovni skupin a modely na úrovni institucí. Individuální modely řeší, jak jednotlivé typy motivace na jednotlivce působí, popřípadě analyzují roli nenormativních faktorů jako morální závazek a vnímání poctivosti a spravedlnosti. Modely na úrovni skupin pracují například s teorií her nebo s tzv. vězňovým dilematem.

Využitelné výstupy: 

Prosazování pravidel je drahé, spíše než o dosažení stavu, kdy se přestupky nedějí (nereálné), jde o to, najít strategii optimalizace prosazování pravidel – tj. maximalizace užitku při minimalizaci nákladů.
Přestože například ekonomické modely často vycházejí z předpokladu, že člověk je tvor racionální a jedná tak, aby maximalizoval svůj užitek, tento předpoklad není realistický. Ve skutečnosti jednotlivec často jedná racionálně omezeně, metodou pokus-omyl tak, aby byl výsledek dostatečně dobrý („good enough“).
Modely analyzující porušování pravidel ukazují, že významnější roli v rozhodování jednotlivce má pravděpodobnost dopadení/odhalení než přísnost trestu.
Z modelů pracujících s teorií her vyplývá, že interagují-li hráči pouze jednou, pak zvýšení přísnosti potenciálního trestu nezmenší počet případů porušení pravidel.
Data/průzkumy o porušování pravidel bývají často vedlejším produktem snahy zabránit porušování pravidel, takže jsou většinou nedostatečná a chybějí případové studie.

Zdroj: 
Keane A., Jones J.P.G., Edwards-Jones G., Milner-Gulland E.J. 2008: The sleeping policeman: understnding issues of enforcement and compliance in conservation. Animal Conservation 11: 75-82.
Zadal: 
Lenka Vokasová