Relativní ekologické indikátory vs. vegetační jednotky, statistické srovnání
Relativní ekologické indikátory bývají často využívány jako nástroj při nejrůznějších vegetačních analýzách. Autoři se pokusili o srovnání (a statistické vyhodnocení) spolehlivosti jednotlivých indikátorů s reálně zjištěnými parametry.
V této studii byla využita upravená verze indikačních druhů dle Ellenberga (adoptovaná na podmínky Maďarska), konkrétně pro druhy indikující půdní vlhkost, a tento modelový systém byl testován na osmi různých statistických rozhraních. Získaná informace pak byla posuzována na výsledcích reálných měření z šestnácti různých lokalit. Následně byla vyhodnocena spolehlivost jednotlivých metod.
Dle výsledků se u jednotlivých užitých statistických metod málokdy narazí na „falešně pozitivní“ výsledek, ale množství „falešně negativních“ výsledků se liší mezi jednotlivými užitými přístupy. Autoři proto doporučují, aby se tento kontrolní přístup (relativních ekologických indikátorů) využíval tam, kde mají být tyto sady indikátorů srovnávány se statistickými testy.
Relativní ekologické indikátory vysvětlují realizované optima druhů rostlin na ordinální škále, definované různými gradienty životního prostředí.
V rámci střední Evropy jsou tato základní „Ellenbergova čísla“ adaptována na tyto faktory životního prostředí: půdní vlhkost, půdní kyselost, produktivita/obsah živin, kontinentálnost, obsah půdních solí, teplota a světlost stanoviště.
Existují tři základní přístupy 1) kvalitativní metoda založená na přítomnosti/absenci druhů výsledky z nevážených průměrů. 2) kvantitativní metoda procentického pokryvu druhů, s váženými průměry. 3) ordinální metoda, kdy jsou výsledky přiřazeny k určité škále
Na bázi výsledků autoři usuzují, že až na tři jednotlivé signifikantní rozdíly, odlišené různými metodami, v zásadě odpovídaly očekávaným vztahům ovlivňujících půdní vlhkost. Bez ohledu na užitou metodu (přístup), je tedy šance na dosažení „pozitivního falešného“ výsledku velmi nízká.
U „negativně falešných“ výsledků však byla situace výrazně jiná. Z užitých statistických metod se jako nejspolehlivější jeví Kruskal-Walissův test.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
