Ptačí různorodost ve vztahu k využívání půdy a socio-ekonomickým ukazatelům v Lipsku
Struktury měst mohou poskytovat široký a různorodý rozsah biotopů v závislosti na intenzitě urbanizace. Často mohou nabídnout konzervované zbytky přírodních či polopřírodních ekosystémů, které jsou jinde již dávno ztracené. Předpokládá se, že biologická rozmanitost ve městech je spojena s hustotou obyvatelstva, příjmem domácností, nezaměstnaností a rozlohou městské zeleně. Ptačí různorodost byla zkoumána ve vztahu k využívání půdy a sociálně-ekonomickým ukazatelům ve městě Lipsko, v Německu.
Využitelné výstupy:
- Výzkum probíhal v Lipsku (vých. Německo) v letech 1991-1993. Velikost mapovacího čtverce byla 500 m x 500 m. Mapovací čtverce byly každý rok kontrolovány dobrovolnými ornitology alespoň 5x od února do července. Byl mapován výskyt pouze hnízdících druhů.
- Byly použity 3 sady ukazatelů: rozmanitost hnízdní populace ptáků, využívání půdy a socioekonomické ukazatele. Ukazateli socio-ekomického statusu byla výše příjmů domácností a úroveň nezaměstnanosti. Průměrná velikost domácnosti a průměrný věk byly použity k identifikaci sociálního rozdělení.
- Uvnitř studovaného města bylo zaznamenáno 109 hnízdících druhů ptáků, což je signifikantní různorodost vzhledem k faktu, že počet ptačích druhů v celém Spolkovém státu Sasko v době výzkumu byl 180 druhů a v Německu 314 druhů.
- Největší rozšíření ve městě měly tyto druhy: kos černý (93 %), sýkora koňadra (84 %) a vrabec domácí (83 %). Rozmanité oblasti s vzácnými druhy jako strakapoud prostřední se nacházely podél údolní nivy, což ukazuje na ekologickou hodnotu lužních lesů. Pouze několik druhů žilo v hustě zastavěných oblastech a intenzivně využívaném venkovském zemědělském okolí. Taktéž několik druhů bylo nepůvodních, ale mohou být považovány za naturalizované, jako např. hrdlička zahradní.
- Lidé žijící v městských obvodech s vysokým socio-ekonomickým statusem zaznamenali kolem svých domovů nejvyšší druhovou bohatost, zatímco nižší sociální status zvyšuje šanci lidí na bydlení v obvodech, které jsou druhově chudé. Obvody s vysokým sociálním statusem nacházíme podél lesů, parků a řek, což nám dává vysoký podíl zelených ploch. Nicméně zelená plocha obecně nezaručuje vysokou ptačí rozmanitost.
- Závěrem vyplývá, že ptačí rozmanitost odráží využívání půdy a socio-ekonomické vzorce v rámci města Lipsko. Proto by se mělo plánování měst zaměřit na snižování těchto vzorců a chránění zbývajících druhově bohatých ploch.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Strohbach M. W., Haase D., Kabisch N.: Birds and the City (2009): Urban Biodiversity, Land Use, and Socioeconomics. Ecology and Society 14(2), 31.
Zadal:
Eva Ježková
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
