První systematický monitoring chytridiomykózy v České republice

Jedním z nejvýznamnějších příčin současného celosvětového ohrožení obojživelníků je infekce houbovým onemocněním, způsobeným druhem Batrachochytrium dendrobatidis. Tato houba napadá u dospělých žab, ocasatých obojživelníků i červorů svrchní keratinizovanou vrstvu pokožky a způsobuje poměrně rychlý úhyn infikovaných jedinců. Ačkoliv evropské populace obojživelníků byly ve srovnání s australskými, středoamerickými nebo severoamerickými donedávna zasaženy v mnohem menší míře, v posledních letech začíná počet případů v Evropě (Českou republiku nevyjímaje) narůstat varovným tempem. Řada laboratoří na celém světě se intenzivně snaží objevit lék na tuto houbu. Kolektiv českých autorů publikoval v časopise Amphibia-Reptilia výsledky prvního systematického sledování výskytu chytridiomykózy v České republice u obojživelníků chovaných v zajetí, které ukazují, že i u nás již je tato nemoc poměrně častou.

Využitelné výstupy: 
  • Autoři sledovali výskyt chytridiomykózy u chovaných obojživelníků ve veřejných institucích (např. zoologické zahrady), u obchodníků se zvířaty i u soukromých chovatelů.
  • Chytridiomykóza byla zjištěna ve dvou z osmi sledovaných zoologických zahrad, v jedné herpetologické stanici, u dvou soukromých chovatelů, ale u žádného ze čtyř obchodníků se zvířaty.
  • Z 610 testovaných jedinců byla chytridiomykóza zjištěna u 31 jedinců, což představuje 5,1 % (8 ze 117 testovaných druhů – 6,8 %), což je méně, než prevalence u volně žijících obojživelníků v České republice (19 %).
  • Ze 416 testovaných jedinců žab bylo pozitivních 34 (8,2 %), ze 198 jedinců ocasatých obojživelníků pouze 1.
  • U většiny nakažených jedinců se onemocnění projevovalo jako mírné a asymptomatické, byly ale zjištěny i vážné stavy a úmrtí.
  • Nejčastější výskyt chytridiomykózy byl zjištěn u drápatek rodu Silurana a létavek Theloderma stellatum.
  • Léčba chytridiomykózy intrakonazolem se ukázala jako účinná u většiny druhů s výjimkou žab čeledi Rhacophoridae (létavkovití), které se ukázaly být na tento přípravek extrémně senzitivní.
Grafické přílohy: 
První systematický monitoring chytridiomykózy v České republice
První systematický monitoring chytridiomykózy v České republice
První systematický monitoring chytridiomykózy v České republice
První systematický monitoring chytridiomykózy v České republice
Zdroj: 
Havlíková, B., Baláž, V., & Vojar, J. (2015). First systematic monitoring of Batrachochytrium dendrobatidis in collections of captive amphibians in the Czech Republic. Amphibia-Reptilia, 36(1), 27-35.
Zadal: 
Kateřina Kucírková