Prostorová distribuce větrných farem je klíčová pro přežití luňáků červených
Autor se soustředí na dosud neprobádanou problematiku vlivu prostorové konfigurace větrných elektráren v krajině a jejich následného vlivu na populaci ohrožených dravců.
Počet kolizí dravců s turbínou větrné elektrárny progresivně klesá se zvyšujícím počtem větrných elektráren na jednotku plochy. Negativní efekt větrných elektráren na populace dravců a netopýrů může být oslaben nahloučením prostorově rozvolněných větrných elektráren do jedné farmy. Pravděpodobnost rizika kolize nejvíce ovlivňuje vzdálenost hnízda luňáka červeného od vlastní větrné elektrárny.
Využitelné výstupy:
- V rámci modelového testování přirůstala simulovaná populace luňáků červených v jádrové zóně bez větrných elektráren o 5,2 % (95 %, CI: 0,-8,2 %). Nárůst populace se začal snižovat s přibývajícím počtem větrných elektráren. V nejextrémnějším případě došlo k poklesu populace luňáků o 1,2 % (95%, CI: -5,0+2,3) za rok.
- Pravděpodobnost přežití závislá na věku luňáků se v rámci modelování snižovala s narůstajícím počtem větrných elektráren a rovněž se zvyšovala se nižší vzdáleností mezi hnízdem a větrnou elektrárnou.
- V dalším simulovaném případě se autor soustředil na vliv prostorové distribuce větrných elektráren. Pokud jich například bylo 50 situováno „ve shluku“, v rámci jedné větrné farmy, byl počet kolizí výrazně nižší, než při situaci, kdy by 25 větrných elektráren stálo v krajině solitérně.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Schaub, M., Spatial distribution of wind turbines is crucial for the survival of red kite populations, Biological Conservation 155 (2012), pp.: 111–118
Zadal:
Radomír Dohnal
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
