Proměna králičích nor v urbanizované krajině: z více-generačních rezidencí po skromné apartmány
Autoři se soustředili na vliv pozměněných přírodních podmínek (urbanizace prostředí) na společenstva vojně žijících králíků divokých (Oryctogalus cuniculus).
Hustota nor (jejich počet na hektar) se zvyšovala podél gradientu urbanizace (od prostředí venkovského-rurálního, po urbanizací silně ovlivněné lokality). Pozorován byl postupný posun směrem k více pravidelně distribuovaným norám. Nory se navíc s rostoucí mírou urbanizace stávaly menší a méně komplexnější a spolu s tím je obývalo i méně králíků.
Autoři zjistili, že počet králičích nor na hektar se zvyšuje s rostoucím stupněm „urbanizace“ krajiny (Spearman, r=0,777, P <0,001, n = 16).
Při zjišťování distribuce králičích nor byla pro všechny tři sledované lokality zjištěna výrazná odchylka od náhodného rozmístění (ID: Z-hodnoty mezi 2.40 a 7.40, RD: Z-hodnoty mezi −3.15 and −1.97).
Velikost skupiny klesala prokazatelně podél gradientu rurální-urbánní stanoviště (r = −0.61, P < 0.001, n = 69). Navíc počet vstupů do nor klesal přímo jako funkce „stupně urbanizace“ (r = −0.59, P < 0.001, n = 132)
Specificky, počet vstupů do nor stejně jako vzdálenost mezi jednotlivými vstupy do nor klesal kontinuálně podél zmíněného gradientu. Tento trend byl také potvrzen pro výšku vstupů do nor.
Průměrná šířka vstupů do nor byla srovnatelná jak pro králíky žijící spíše ve venkovském (rurálním) prostředí, tak pro králíky z více urbanizované krajiny, ale nory z území s vyšším stupněm urbanizace byly prokazatelně přímější.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
