Přístup krajinné ekologie lze aplikovat i na stanovení městské biodiverzity
Navzdory rychlému růstu měst stále chybí mechanistické pochopení dopadu urbanizace na biodiverzitu. Autoři se proto pokusili vyhodnotit tento vliv na diverzitu členovců (z hlediska druhového bohatství a vyrovnanosti distribuce) v šesti městech s intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou v přilehlém okolí.
Izolace jednotlivých plošek v městském ekosystému hrála jen limitovanou roli, na rozdíl od dosavadních zjištění agro-ekologických studií. Konektivita plošek je v kontextu urbánních celků méně významná. Městské prostředí může hostit přibližně stejné množství druhů jako intenzivně obdělávané zemědělské ekosystémy. Negativní dopady urbanizace na společenstva členovců mohou být omezeny tvorbou zelených ploch.
- Autoři sesbírali celkem 41 835 exemplářů, náležejících ke 264 taxonům.
- Z tohoto počtu bylo celkem 15 specialistů vázaných na břízy (dohromady 35 742 exemplářů). Nejpočetnějším zástupcem specialistů byl druh Kleidocerys resade, který tvořil 89 % podíl všech sesbíraných exemplářů (a 98 % všech březových specialistů).
- Nejčetnějším broukem byl (opět) specialista vázaný na břízy Trichapion simile, který tvořil 60 % podíl všech exemplářů brouků (a 98 % brouků specialistů vázaných na břízy).
- Kybos austriacus z čeledi křískovitých činil 60 % podílu všech křísů.
- Nejpočetnějším zaznamenávaným rodem pavouka byl Philodromus (36 % ze všech zaznamenaných pavouků), následovaný rodem Clubiona (22 %).
- Ve srovnání s ekosystémem intenzivně obhospodařované zemědělské krajiny hostily městské ekosystémy prokazatelně vyšší druhové bohatství zástupců brouků, a prokazatelně vyšší počty brouků a pavouků.
- Početnost křískovitých byla v městském prostředí (ve srovnání s intenzivně zemědělsky obhospodařovanou krajinou) nižší.
- Autoři prezentují poznatek, že uvnitř měst s větším podílem ploch se zelení (na velkém 500 m měřítku) mají členovci vyšší diverzitu i početnost.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.