Příspěvek k ochraně karase obecného (Carassius carassius): o příčinách poklesu jeho populací v Anglii
Výsledky studie ukázaly, že příčiny poklesu nebo vymizení populací karase obecného byly následující:
- Vysychání jezera v důsledku sucha
- Zazemňování a zhoršení vlastností habitatu
- Hybridizace s nepůvodními druhy a kompetice
- Obhospodařování zemědělské půdy
- Predace (po introdukci štiky obecné (Esox lucius))
Využitelné výstupy:
- Karas obecný (Carassius carassius) zaznamenal významný pokles početnosti v Anglii, podobně jako v Evropě, v důsledku několika faktorů, včetně acidifikace, ztráty habitatu a vytlačování introdukovanými druhy, jako je karas stříbřitý (Carassius gibelio), karas zlatý (Carassius auratus) a kapr obecný (Cyprinus carpio) v souvislosti s degradovaným habitatem, kompeticí a genetickou kontaminací.
- Rozsah a příčiny poklesu karase obecného byly studovány v 50 jezerech v Anglii, přičemž ve 40 z nich byl karas obecný dokumentován v 70.-80. letech 20. století. V současnosti byl karas obecný nalezen jen v 11 jezerech. Nepůvodní kaprovité druhy ryb, včetně karase zlatého a kapra obecného a jejich hybridů s karasem obecným, byly nalezeny ve 20 % jezer.
- Sucho a zazemňování jsou spolupůsobící faktory vedoucí k eliminaci populací karase obecného. V posledních desetiletích jezera zarostla vrbami (Salix spp.), olšemi (Alnus glutinosa) a trnkami (Prunus spinosa) v souvislosti s nižší intenzitou hospodaření na anglických farmách (prořezávání a kácení vegetace). Následkem toho se značně zvýšil vstup organického materiálu do jezer (spadané listí, větve i celé stromy) a urychlil se proces sukcese jezera. Přirozené zazemňování v kombinaci s nízkou hladinou vody jsou příčinou zvýšené náchylnosti jezera na vysušení.
- Několik studií o habitatových preferencích karase obecného poukázalo na vazbu karase na odstavená říční ramena a malá jezírka, která jsou obvykle bohatá na vodní vegetaci. Ta slouží jako úkryt pro ryby a zároveň jako zdroj potravy a místo pro tření. Při pokračujícím zazemňování se zvyšuje vnos organického materiálu, a vodních rostlin kvůli tomu ubývá, což může způsobit nedostatek kyslíku. I když je karas obecný schopný přežívat i v anoxických podmínkách, dlouhá období nedostatku kyslíku mají pravděpodobně negativní vliv na reprodukci a potomstvo karase obecného.
- Ryby obývající jezera jsou obzvláště náchylné na potenciální vlivy introdukovaných ryb, ať už původních druhů nebo nepůvodních. Například do jednoho ze studovaných jezer byla vysazena štika za účelem vyhubit nelegálně introdukovaného karase zlatého. Karas zlatý tak byl sice vyhuben, ale s ním nejspíš stejným způsobem i karas obecný. Závažnější dopad mají introdukce nepůvodních druhů, hlavně karase zlatého a kapra obecného, které mohou způsobit genetickou kontaminaci (hybridizací). Tyto hybridizace mohou být klíčové a vést až k úplné eliminaci karase obecného.
- Pro zastavení poklesu populací k. obecného jsou nutné záchranné programy, které zajistí obnovu a ochranu jezer s výskytem tohoto druhu, i jeho reintrodukci do vhodných jezer. Příkladem úspěšné obnovy jsou dvě ze studovaných jezer, jedno bylo zbaveno větší části říční vegetace a populace se v něm zdárně obnovují, druhé bylo zbaveno bahna a zarybněno jedinci k. obecného.
- Při zarybňování a reintrodukcích je nutné zajistit, aby nedocházelo ke genetickým kontaminacím. Zdrojové populace karase obecného, které jsou k tomu účelu použity, musí být geneticky prověřené. Do doby, než jsou provedeny genetické analýzy, se doporučuje použít jen původní lokální násadu ryb.
- Iniciativy na obnovu druhu budou nejefektivnější, když budou majitelé půdy, rybáři i veřejnost lépe informováni o ohrožení karase obecného v důsledku introdukcí nepůvodních druhů ryb, a také o tom, jak nejlépe hospodařit v malých jezerech s karasem obecným.
Grafické přílohy:
Zdroj:
Sayer C.D., Copp, G.H., Epson D., Godard M.J., Zeba G.& Wesley K.J. 2011. Towards the conservation of crucian carp Carassius carassius: understanding the extent and cause of decline within part of its native English range. Journal of Fish Biology 79: 1608-1624.
Zadal:
Kateřina Dočkalová
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
