Přínos občanské vědy pro monitorování globální biodiverzity

Podíl, kterým CS a CBM programy pokrývají jednotlivé EVB je znázorněn na obrázku 1. Zde můžeme vidět, že téměř každý EVB je pokryt alespoň nějakými CS a CBM programy, jen aspekt Natal Dispersal Distance není pokryt žádným programem. Řada EBV však není pokryta programy CS nebo CBM dostatečně - např. retence výživných látek či složení ekosystémů podle funkčního typu. Některá chybějící data lze doplnit díky dálkovým monitorovacím metodám, jinde jsou ale nutné osobní sběry dat. Většina zaznamenaných programů CS pak monitoruje Severní Ameriku (184 programů) nebo Evropu (136 programů). Relativně málo programů CS bylo nalezeno v Africe, Asii a Střední či Jižní Americe. Přibližně 10% programů CS umožňuje pozorování biodiverzity odkudkoli. 

CS programy pokrývají široký taxonomický rozsah biodiverzity, přičemž velká většina projektů se zaměřuje na zvířata (83%). Je ovšem dobré zohlednit, že více než polovina údajů o výskytu druhů pochází z CS projektů dostupných přes GBIF.org a celkově vzato jsou taxony CS projekty, které jsou zprostředkované GBIF, pokryty nerovnoměrně. Zdaleka nejčastěji jsou monitorováni ptáci, kdy příspěvky CS představují 70% záznamů o zvířatech a 87% záznamů o ptácích v GBIF, dále příspěvky CS představují významný podíl na celkových záznamech GBIF pro houby (47%) a hmyz (27%). Nutno také přiznat, že celkově jsou příspěvky GBIF silně zkreslené, neboť z více než sta různých programů CS na GBIF, pokrývá 94% dat pouze 10 nejlepších programů CS.

Dá se říci, že stávající programy CS a CBM shromažďují údaje o téměř všech EBV a pokrývají velmi širokou škálu taxonů a geografických lokalit, přesto však programy CS a CBM mají silné a slabé stránky. Monitorování na lokalitě pomocí CS a CBM může např. pomoci odstranit mezery v monitorování těch EBV, které nelze snadno monitorovat vzdáleně. 70% programů CS je zaměřena na jeden EBV, tj. výskyt druhů, což je jeden z hlavních zdrojů informací pro sledování biodiverzity. Programy CS mají také přínos při monitorování distribuce druhů, zejména u ptáků (86% údajů z programů CS v GBIF je pro ptáky a to především v Severní Americe a Evropě. 

Programy CS, které nejvíce přispívají do GBIF, spolupracují často s komunitami profesionálních amatérů a fandů, což nejlépe dokládá převaha dat a programů CS od komunit a společností zajímajících se o ptáky. Tyto programy bývají velké, propojené s dobře financovanými institucemi a vyskytují se hlavně v Evropě a Severní Americe, kde je angličtina běžným jazykem. Velké množství údajů o biologické rozmanitosti však také shromažďují dva další typy poznámkových programů CS / CBM. To jsou zaprvé programy, které dobrovolníkům s malou nebo žádnou odborností umožňují provádět pozorování různých druhů, ale které zahrnují odborné ověřování údajů (např. iNaturalist, iSpot, iMapInvasives, antweb, expedice Earthwatchfeld) a za druhé CBM programy, které mohou zahrnovat mnohem méně zastoupené EBV (např. interakce druhů či struktura populace, tab.1). Studie upozorňuje také na fakt, že model úspěšných CS programů vyzkoušených na jednom místě (např. ve Švédsku) nebo pro jeden taxon (např. Lepidoptera) může záviset na kontextu, a proto nemusí být přenositelný do regionů bez stejné historie nebo zájmových skupin. Dokonce i v zemích s živými programy CS a dobře rozvinutou infrastrukturou existují velké rozdíly, pokud jde o záznamy taxonů GBIF. Uskutečněná analýza dat zprostředkovaných GBIF dále ukázala, jak efektivní může být sdílení dat pro jejich využívání v analýzách. Síťové portály nebo platformy mohou umožňovat efektivnější využití, sdružovat nástroje, služby a podporu pro více projektů a současně směrovat investice do procesů, které zvyšují sdílení přístupných a dobře vyhledatelných dat. Příznivý účinek regionálního portálu dokládá Atlas of Living Australia (ALA), který spojuje četné CS programy s GBIF. ALA umožňuje stovkám malých a středních programů napojit se na robustní a snadno použitelnou infrastrukturu s automatickou synchronizací dat s GBIF. 

Také ale existují obavy ohledně předpojatosti údajů získaných z CS / CBM. Mnoho příkladů však ukazuje, že údaje shromážděné dobrovolníky v dobře navržených studiích nejsou o nic problematičtější než údaje shromážděné profesionálními vědci. A konečně, při řešení omezení CS a CBM je nejpravděpodobnější  překážkou financování a odpovídající zdroje - CS a CBM nejsou zdarma a v mnoha částech světa nejsou považovány za vysokou prioritu.