Přímé a nepřímé vlivy světelného znečištění na výkonnost herbivorního hmyzu

Světelné znečištění je celosvětově rozšířeným problémem, který má výrazné dopady na širokou škálu organismů. Některé druhy například pro úspěšné vyhledávání potravy vyžadují tmu  zatímco jiné druhy využívají přirozeně se vyskytující světlo, jakým je například měsíc, jako podnět pro klíčové chování. Tím může být nalezení vhodného stanoviště nebo orientace během letu. Dopady světelného znečištění jsou poměrně dobře prozkoumány u některých obratlovců (netopýři, ptáci, želvy, lidé) a několika systémů bezobratlých živočichů, avšak téměř vůbec u rostlinných společenstev, která jsou obklopena městskými oblastmi.

V této studii byly testovány přímé vlivy světelného znečištění na výkonnost býložravců, stejně jako nepřímé vlivy způsobené kvalitou hostitelských rostlin. Studie probíhala v metropolitní oblasti Denveru na lokalitách, na kterých se vyskytovaly smíšeně travnaté prérie s řadou nativních i invazivních druhů lučních bylin a trav. Na těchto lokalitách se náchází například včely, motýli, sarančata a můry.

Bylo zjištěno, že larvy chované pod pouličním osvětlením vážily o 43 % méně než larvy chované v neosvětleném prostředí. Světelné znečištění má tedy přímý negativní vliv na larvální biologickou zdatnost. Larvy s nízkou tělesnou hmotností se přeměňují v dospělce znevýhodněné při hledání sexuálního partnera a produkci potomstva. Larvy s nižší tělesnou hmotností také mohou před zakuklením vyžadovat více času na vývoj v larválním stádiu. Také bylo zjištěno, že pouliční osvětlení může ovlivňovat výkonnost larev nepřímo prostřednictvím vlivu na hostitelskou rostlinu. Larvy chované v neosvětleném prostředí a krmené hostitelskými rostlinami, které rostly pod pouličním osvětlením, mohou mít výrazně nižší tělesnou hmotnost než larvy konzumující rostliny z neosvětleného prostředí.