Předpokládaná změna rozšíření a druhových znaků u řádu zajícovci (Lagomorpha) vlivem budoucích klimatických změn
Článek se zabývá stanovením budoucího rozšíření jednotlivých druhů z řádu zajícovců. Změna rozšíření druhů je předpokládaná v důsledku změn klimatických. Nejprve byl vytvořen model minulého a současného rozšíření 87 druhů s využitím klimatických, topografických a habitatových proměnných. Po posouzení přesnosti použitého modelu odborníky na daný zoologický řád bylo určeno 58 druhů, u nichž bylo stanoveno budoucí rozšíření (rok 2099). Dále byl posuzován vztah mezi předpokládanou odpovědí na klimatické změny u jednotlivých druhů a jejich fylogenetickými znaky.
Klimatické změny pravděpodobně ovlivní více než dvě třetiny druhů. Rozšíření zástupců čeledi zajícovitých se celkově posune směrem k pólům. Naopak pišťuchy se přesunou do vyšších nadmořských poloh, čímž se sníží celková plocha jejich areálu. Pišťucha tibetská (Ochotona koslowi) může být ohrožena vymřením, protože nebude moci již obývat vyšší nadmořské výšky.
- Rozšíření jednotlivých druhů bylo charakterizováno: velikostí areálu, průměrnou zeměpisnou šířkou a minimální, průměrnou a maximální nadmořskou výškou.
- Hodnoceny byly tyto druhové znaky: cyklus aktivity (denní, noční, flexibilní), tělesná hmotnost v dospělosti, potravní specializace (počet potravních kategorii: obratlovci, bezobratlí, ovoce, květy/nektar/pyl, listy/větvičky/kůra, semena, traviny a kořeny/hlízy), délka březosti, typ habitatu (zemní, vodní, zemní hrabaví), velikost domácího okrsku, počet vrhů za rok, velikost vrhu, hustota populace, nástup pohlavní dospělosti.
- Nejvíce ovlivněna bude oblast podél severní hranice Číny, kde se předpokládá ztráta výskytu až 10 druhů, např. zajíce vlnitého (Lepus oiostolus) a pišťuchy dlouhonosé (Ochotona gloveri). Naopak do oblasti Severní Dakoty a Montany je předpokládán posun až pěti nových druhů, např. králík pouštní (Sylvilagus audubonii) a králík východoamerický (S. floridanus).
- Předpokládá se, že u 36 druhů (63 %) dojde ke zmenšení velikosti území, u 48 druhů (83 %) k posunu areálu k pólům a u 51 druhů (88 %) k posunu do vyšších nadmořských poloh. Naopak u 22 druhů (38 %) se předpokládá zvětšení areálu, u 10 druhů (17 %) posun areálu směrem od pólů u a 7 druhů (12 %) přesun do nižších poloh.
- Byla zjištěna pozitivní závislost hmotnosti a předpokládané velikostí areálu. Tedy u těžších druhů (králíci, zajíci) je předpokládáno zvětšení areálu a naopak u pišťuch jeho zmenšení. Dále je také na hmotnosti pozitivně závislý předpokládaný posun k pólům. Naopak negativní závislost na hmotnosti byla zjištěna pro změnu v nadmořské výšce. Průměrná hmotnost druhů žijících v horách činí 836 g v porovnání s hmotností 1,8 kg u nížinných druhů.
- Počet vrhů za rok byl pozitivně závislý na předpokládaném posunu v zeměpisné šířce a maximálním posunu v nadmořské výšce. Plodnější druhy jsou tedy schopny výraznějších posunů.
- Pozitivní závislost byla také zjištěna mezi potravní specializací a předpokládaným posunem směrem k pólům. Naopak nebyla zjištěna závislost mezi cyklem aktivity a ani jedním parametrem popisujícím druhové rozšíření.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
