Predační tlak norka amerického na populace raka kamenáče

Norek americký (Mustela vision) je savčím invazním nepůvodním druhem, který se rozšířil po celé Evropě. V České republice byl poprvé zjištěn ve volné přírodě v 60. letech minulého století, v současnosti se vyskytuje ve většině oblastí státu. Norek americký je generalistickým predátorem, jehož potrava sestává z množství vodních a suchozemských živočichů. Vzhledem ke své stanovištní přizpůsobivosti a potravnímu oportunismu může mít norek významný dopad na populace kořisti.
Rak kamenáč (Austropotamobius torrentium) je původním volně žijícím druhem raka obývajícím horní části potoků a řek s kamenitým a štěrkovitým dnem. Současné rozšíření v České republice je omezeno na 40 lokalit, kde přežívá v dosud početných populacích.
V této studii zkoumali autoři možný vliv predace norka na populace raka kamenáče na středně velkých tocích ve středních a západních Čechách. Sledovanými toky byly Bradava, Bojovka, Bílý, Mítovský a Padrťský potok v jižní části Brdské vrchoviny. Studie byla provedena na devíti lokalitách.
Populační hustota a rozšíření raka kamenáče bylo monitorováno od srpna do září na všech sledovaných lokalitách. Odchycení jedinci přesahující 15 mm byli označeni fluorescentními elastomery. Zpětný odchyt proběhl následující den.
Zbytky pozřených raků byly zkoumány v letním (květen – červen) a zimním (leden – březen) období. Lokality byly navštíveny třikrát během týdne.
Složení potravy norka amerického bylo založeno na analýze exkrementů. Čerstvé exkrementy byly na lokalitě sbírány od ledna 2005 do března 2007.
Celkem bylo odchyceno 878 jedinců raka kamenáče. Populační hustota se pohybovala v rozpětí od 4,21 do 7,17 jedinců/m2. Bylo nasbíráno 87 exkrementů norka. Nejčastější potravou norka byli raci, následovali savci, obojživelníci a ryby. Raci byli zastoupeni v 82% a jediným zastoupeným druhem byl rak kamenáč. Z hlediska biomasy odhadují autoři 55 – 60% zastoupení raka kamenáče v potravě norka. Nebyl zjištěn rozdíl v zastoupení raků v potravě norka v zimním a letním období.
Nejnižší míra predace byla zaznamenána na Bílém potoce (0,85%), nejvyšší na lokalitě Bojovka-Těnovice (21,5%). Průměrná míra predace byla 7,4%. Norci výrazně preferovali lokality s vyšší populační hustotou raků kamenáčů. Vliv mezi mírou predace a rychlostí toku nebo hloubkou vody nebyl zjištěn. Norci nejvíce lovili jedince o délce 50 – 65 mm, resp. 65 – 80 mm. Raci delší než 45 mm, tj. pohlavně zralí jedinci, tvořili 94% potravy norka. Při srovnání s výsledkem odchytu vyplynulo, že norci preferovali lov větších jedinců.
Výsledky studie potvrzují šířku potravní niky norka amerického. Rovněž ukazují, že biotopy, ve kterých norci žijí, výrazně ovlivňují složení jejich kořisti. Vodní toky na sledovaných lokalitách představují oligotrofní prostředí s nízkou diverzitou, kde je rak kamenáč zdaleka nejpočetnější kořistí. Vysoká populační hustota raka kamenáče může ovlivnit potravní strategii norka amerického. Predační tlak kolísal od 0,85% po 21,5%. Během let 2000 – 2004 byl zaznamenán 53% pokles v početnosti raka kamenáče. Tyto údaje naznačují, že norek americký může být v dlouhodobém měřítku limitujícím činitelem ovlivňujícím místní populace raka kamenáče.
Predace může záviset nejen na populační hustotě raků, ale také na dostupnosti další kořisti. Charakteristiky predace se zdají odrážet prostorovou dostupnost kořisti, při zvýšené míře predace při vyšších populačních hustotách raka kamenáče. Norci upřednostňují pohlavně zralé jedince, což jen umocňuje jejich vliv na populaci. Pro zjištění podrobnějších informací o vlivu norka amerického na raka kamenáče je žádoucí provést dlouhodobou studii.