Zvláštní druhová ochrana

podle zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů („dále použito „ZOPK“). Shrnutí legislativních nástrojů k ochraně zvláště chráněných druhů s popisem, případně vazbou na praktickou ochranu a výklady problémových zákonných pojmů. Text pro každého, kdo se dostane do kontaktu se zvláště chráněnými druhy ať neúmyslně nebo cíleně, se snahou druh ochránit nebo naopak je-li mu překážkou k naplnění záměru.Zvláště chráněné druhy (§ 48  ZOPK)Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.Člení se podle stupně ohrožení na kriticky ohrožené, silně ohrožené a ohrožené.Zvláštní druhová ochrana se vztahuje na každého jednotlivého jedince (a vývojová stádia), chráněni jsou i mrtví jedinci zvláště chráněných rostlin i živočichů, jejich části a výrobky z nich.Chráněny jsou formou zákonných zákazů stanovených v § 49 (rostliny) a § 50 (živočichové) ZOPK.Seznam zvláště chráněných druhů je obsažen v přílohách č. II a III vyhlášky č. 395/1992 Sb. Stanovení seznamu a stupně ohrožení ZCHD rostlin a živočichů vyhláškou je v kompetenci Ministerstva životního prostředí (§ 48 odst. 3 ZOPK).Ochrana rostlin (§ 49 ZOPK)Chráněny jsou ve všech vývojových stádiích, ve všech částech (nadzemních i podzemních) a chráněn je rovněž biotop. Za rostlinu jsou ve smyslu ZOPK považovány i houby (viz definice v § 3 odst. 1 písm. c) ZOPK)Je zakázáno: sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji a také držet, pěstovat, dopravovat, prodávat vyměňovat a nabízet za účelem prodeje či výměny.Deklarovaná ochrana rostlin a jejich biotopu je naplňována prostřednictvím stanovených zákazů. V případě poškozování biotopu (např. odvodněním, změnou chemismu, výsadbou konkurenčních druhů atp.) neuvádí ZOPK konkrétní zákazy, ale pokud tyto činnosti mají dopad na jednotlivé jedince rostlin či jejich vývojová stádia, jedná se o „jiné rušení ve vývoji“, které zakázáno je. Zákazy se nevztahují na rostliny:• Pokud jsou pěstovány v kulturách získaných povoleným způsobem• Pokud pocházejí z dovozu a nejsou chráněny mezinárodními smlouvamiOchrana dle zákona se nevztahuje na rostliny, které nejsou součástí přírodních společenstev, byly vyšlechtěny člověkem a nejsou schopny bez jeho péče v ekosystémech přežít v nezměněné podobě (tedy rostliny, které nejsou dle definice planě rostoucí). V ostatních případech zákonná ochrana platí a pěstování rostlin v kulturách je možné pouze za předpokladu, že byly získány povoleným způsobem, viz§ 49 odst. 2 zákona. Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 12. 2001 č. j. 7 A 98/99-37 sděluje, že ačkoliv to § 54 odst. 1 zákona výslovně neuvádí, je u pojmu „pěstování v kultuře“ myšleno „povolené pěstování v kultuře“.V případě rostlin pěstovaných v kultuře i těch z dovozu zákazy dále neplatí, je tedy možné je např. prodávat, použít je k výrobě různých produktů atp. Vždy, ale platí, že je každý povinen prokázat původ držených rostlin či jejich částí a výrobků z nich – doložen by měl být nejlépe písemný doklad (u toho kdo založil kulturu příslušné povolení, u ostatní např. doklad o koupi, ze kterého bude zřejmé od koho, kdy a jak rostlinu získal).  • Zákazy se nevztahují rovněž na rostliny zařazené do kategorie ohrožených, které rostou uvnitř jiných kultur a jsou ničeny v souvislosti s běžným obhospodařováním těchto kultur.Pro zákonný pojem „kultura“ byl zpracován výklad, který je uveden ve sdělení č. 9/2000 (Věstník MŽP, březen 2000). Z něho vyplývá, že jde o rostliny úmyslně vysazené, cíleně pěstované člověkem pro užitek nebo okrasu a neponechané samovolnému vývoji bez zásahů nebo vlivu člověka. Za běžné obhospodařování se nepovažuje takový zásah, který způsobí změnu hydrologických půdních poměrů, půdního povrchu, chemických vlastností. V praxi se tedy jedná o běžné luční hospodaření či pastvu, při nichž mohou být rostliny zařazené do kategorie ohrožené poškozovány, ale nedochází k výše uvedenému narušení půdního povrchu, vodního režimu aj. (běžným hospodařením ve smyslu tohoto ustanovení ZOPK již tedy není tzv. rychloobnova luk, hnojení či vápnění, meliorace apod.). V případě lesního hospodaření je narušení půdního povrchu, hydrologických půdních poměrů i chemismu připouštěno, pokud jde o obvyklé hospodaření podle platného LHP. Zde ZOPK předpokládá, že orgán ochrany přírody nejzásadnější škodlivé dopady na zvláště chráněné druhy rostlin zařazené v kategorii ohrožené (a samozřejmě i v ostatních kategoriích) posoudil a řešil v rámci stanoviska k LHP dle § 4 odst. 3 ZOPK. Běžné hospodaření v rozsahu rámcových směrnic je pak přípustné, včetně narušení půdního povrchu vlivem přibližování dřeva atp. Na činnosti v LHP neřešené, které nelze chápat jako obvyklé (běžné) hospodaření (např. lesnické meliorace aj.) se uvedené ustanovení nevztahuje. Stejně tak nelze aplikovat na činnosti, které sice mohou být vnímány jako součást běžného hospodaření, ale v platném LHP nejsou zmíněny (nelze např. aplikovat plošnou přípravu půdy, pokud tento způsob obnovy nebyl v LHP při jeho schvalování pro konkrétní porosty nebo v rámcových směrnicích uveden). Pro silně a kriticky ohrožené druhy rostlin zákazy platí i pro hospodaření v celém rozsahu, lze však uzavřít dohodu, formou veřejnoprávní smlouvy, o způsobu hospodaření, která nahrazuje výjimku dle § 56.Ochrana živočichů (§ 50 ZOPK)Chráněni jsou ve všech svých vývojových stádiích, jejich biotop, jejich přirozená i umělá sídla.Je zakázáno: škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje ZCH živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat.Zákaz škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje, lze považovat za „základní“ (ostatní, jako chytání, zraňování či usmrcování jsou uvedeny jako příkladný výčet). Obdobně jako u rostlin tento zákaz pokrývá i deklarovanou ochranu biotopu a změn podmínek, která by nepříznivě ovlivnila jednotlivé jedince zvláště chráněných živočichů, je také zakázaným zásahem do přirozeného vývoje. V praxi je někdy nejasné, jak vnímat zákaz rušení, jako jeden z uvedených příkladů škodlivé zásahu do přirozeného vývoje – právě s ohledem na vazbu na ten „základní“ zákaz je nutné rušení vnímat jako takovou činnost, která škodlivě zasáhne do vývoje jedince ZCHD a je možná v některých aspektech užší a v jiných širší, než je obecně vnímáno. Nejde o každé vyrušení či vyplašení, ale takové, které přesahuje běžnou míru, působí škodlivě (vyvolává zvýšený stres atp.). Zároveň však jde i o rušení, které např. omezí možnost využít potravní zdroj, rušení, které ovlivní migraci, nezbytný pohyb v teritoriu atp.   Dále je zakázáno sbírat, ničit, poškozovat a přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla (i umělá, tedy i např. využívaná hnízdiště na budovách u rorýsů, ale i budky osídlené zvláště chráněných druhem atp.).Zakázáno je také držení, chov, doprava a obchodní činnosti a směna (zákaz prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje a výměny).Zákazy se nevztahují na ohrožené druhy, v případech, kdy je zásah prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nebo z dalších zákonem jmenovaných důvodů (z hygienických důvodů, z důvodu ochrany veřejného zdraví, z důvodu veřejné bezpečnosti, z důvodu bezpečnosti leteckého provozu).Ke způsobu a době zásahu je třeba, kromě vybraných případů (naléhavé zásahy z důvodu veřejné bezpečnosti, veřejného zdraví, leteckého provozu) předchozí stanovisko orgánu OP (KÚ, správy, újezdní úřady).Výjimky ze zákazů (§ 56 ZOPK)Zákazy uvedené v § 49 odst. 1 a § 50 odst. 2 ZOPK nejsou absolutní a lze z nich podle§ 56 povolit výjimku.ZOPK (na základě poslaneckého návrhu při novelizaci koncem r. 2009) rozlišuje při povolování výjimky mezi ZCHD na druhy:1) které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství (za ty lze považovat všechny ptáky zařazené mezi ZCHD s ohledem na jejich ochranu zakotvenou v čl. 5 Směrnice 2009/147/ES „o ptácích“ a dále v návaznosti na obdobnou definici v § 3 odst. 1 písm. p) ZOPK ostatní druhy rostlin a živočichů zařazené do přílohy II, IV nebo V Směrnice 92/43/EHS „o stanovištích“)2) ostatní ZCHD (tedy chráněnými „pouze“ na národní úrovni)Společnou podmínkou (předpokladem) povolení výjimky je pro všechny ZCHD převaha jiného veřejného zájmu (nad zájmem ochrany přírody, tedy daných jedinců ZCHD) nebo zájem ochrany přírody.Pro „evropské“ druhy (druhy, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství) musí být zároveň ověřeno, že neexistuje jiné uspokojivé řešení, povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany a povolovaná činnost naplňuje některý z důvodů či zájmů uvedených v § 56 odst. 2 ZOPK. Pokud záměr či činnost nelze podřadit pod žádný ze zde uvedených důvodů - i kdyby byla veřejným zájmem - výjimku ze zákazů povolit nelze, stejně tak, pokud by existovalo jiné řešení (mírnější, s menšími dopady) a nebo pokud by bylo ovlivněno dosažení či udržení příznivého stavu druhu.Co se rozumí příznivým stavem z hlediska ochrany definuje ust. § 3 odst. 1 písm. t) ZOPK. Definice uvedená v § 3 přejímá v souladu se směrnicí o stanovištích příznivý stav druhu z pohledu celé České republiky (resp. z hlediska biogeografického regionu v daném státě). Při rozhodování o výjimce ze zákazů daných k ochraně zvláště chráněných druhů je možné podpůrně využívat data z hodnotících zpráv pro evropsky významné druhy (lze je nalézt na www.biomonitoring.cz), ale zpravidla bude pro zvážení konkrétního dopadu nutné pracovat i s dalšími odbornými podklady. Z hlediska definice příznivého stavu lze obecně dovodit, že u běžnějších druhů, které jsou v příznivém stavu, by zpravidla ovlivnění způsobily až masivnější dopady, ale u druhů, které v příznivém stavu nejsou, již drobné ovlivnění může jejich stav dále zhoršovat a omezit možnost posunu k lepšímu, tedy dosažení příznivého stavu). Podstatné také je, že definice příznivého stavu druhu zahrnuje i aspekt distribuce v rámci areálu a existence potřebných stanovišť - nutné je tedy zvažovat také jak bude druh ovlivněn právě zánikem či redukcí stanovišť a nakolik je výskyt na konkrétní lokalitě významný z hlediska distribuce druhu v rámci areálu (zásah, který by fragmentoval areál, ohrozil výskyt v části areálu atp. by byl také zhoršením příznivého stavu).Pojem „neexistence jiného uspokojivého řešení“, přestože je to jednotící podmínka, která musí být vždy splněna, je mnohdy nejasný. V souladu s principem subsidiarity musí orgán ochrany přírody posoudit možná alternativní řešení. Nicméně i tato „volná“ úvaha podléhá několika omezením. Podle rozsudku SDEU ke směrnici o ptácích (případ C-10/96) má být analýza, zda zde není jiné uspokojivé řešení, nahlížena ze třech úhlů: Jaký problém nebo konkrétní situace má být řešena? Existují zde nějaká jiná uspokojivá řešení? Pokud ano, vyřeší tak problém nebo konkrétní situaci, pro kterou je výjimka udělována? Analýza předpokládá, že zvláštní problém nebo situace skutečně existuje a je třeba je vyřešit. Orgán ochrany přírody má vybrat mezi možnými alternativami tu nejvhodnější, jež zajistí nejlepší ochranu druhu a zároveň vyřeší daný problém/situaci. K zajištění ochrany druhů, musí být tato řešení zhodnocena s ohledem na zákazy vyjmenované v § 46, 49 a 50 ZOPK. Mohou zahrnovat alternativní umístění (nebo alternativní vedení dopravní infrastruktury) nebo alternativní činnosti, procesy či metody. V každém případě využití výjimky podle § 56 má být vždy krajní možností. Podstatné je také vnímání samotného slova „uspokojivý“. Díky zvláštní povaze povolovacího režimu může být výjimka odůvodněna na základě objektivní skutečnosti, že není jiné uspokojivé řešení. Tento pojem musí být vykládán jakožto řešení, které vyřeší patřičný problém, kterému čelí orgán ochrany přírody a které zároveň v co největší míře zohledňuje stanovené zákazy. Výjimku lze udělit pouze tehdy, pokud není možné přijmout jiné řešení, které by neznamenalo zrušení těchto zákazů. Posouzení, zda je řešení uspokojivé pro danou situaci, musí být založeno na věcně ověřitelných faktech, kterými jsou např. různé vědecké úvahy či technická hlediska. Vybrané řešení, dokonce, i když znamená povolení výjimky, musí být navíc objektivně omezeno co do rozsahu, který je nutný k vyřešení konkrétního problému či situace. Požadavek zvážit existenci jiného uspokojivého řešení je velmi důležitý. Případné argumenty, že řešení není dostatečně uspokojivé, musí být přesvědčivé. K tomu je třeba zdůraznit, že jiné řešení nelze považovat za neuspokojivé pouze proto, že by příjemcům výjimky způsobilo větší nepohodlí nebo je přinutilo ke změně chování.Výjimka podle § 56 ZOPK je zpravidla vydávána v individuálním správním řízení na základě žádosti konkrétního subjektu, který zamýšlí konat činnost, jež by vedla k porušení zákazů u ZCHD (jde o tzv. návrhové řízení). Pokud se by se však výjimka měla týkat neurčitého počtu osob, může mít „hromadnou“ formu a lze ji povolit opatřením obecné povahy (v takovém případě jde z principu naopak o postup orgánu ochrany přírody „z moci úřední“, byť návrh na vydání opatření může iniciovat i jiný subjekt).Na místo povolení výjimky lze také v případech ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a z důvodu výzkumu, vzdělávání a reintrodukce uzavřít dohodu (formou veřejnoprávní smlouvy), při splnění stejných podmínek pro povolení výjimky (§ 56 odst. 1 a 2).Pro rozhodnutí (či opatření obecné povahy nebo veřejnoprávní smlouvu) platí shodné požadavky na obsah podle § 5b odst. 3 ZOPK (zákon je vztahuje pouze na ptáky, ale shodné obsahové podmínky by měly být s ohledem na reportingovou povinnost danou Směrnicí 92/43/EHS, aplikovány i na ostatní rozhodnutí u všech druhů chráněných podle práva evropských společenství. Obdobné je to u tzv. informační povinnosti, tedy hlášení o naplňování povolených výjimek - zde je v § 56 odst. 6 ZOPK tato povinnost chybně vztažena pouze na orgány ochrany přírody a na rozdíl od § 5b odst. 5 ZOPK již ne na nositele rozhodnutí (a je tedy nutné případné hlášení zakotvit jako podmínku povolené výjimky).   Ve všech případech, kdy je pro záměr žadatele prováděno hodnocení vlivů na životní prostředí, žadatel k řízení předloží rovněž stanovisko k posouzení vlivů podle § 10 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění. Stanovisko je jedním z odborných podkladů pro vydání rozhodnutí. V případě, že žadatel takové stanovisko nemá k dispozici (hodnocení EIA, ačkoli záměr hodnocení podléhá, vůbec neproběhlo nebo proces EIA není dosud ukončen) po výzvě o odstranění vad žádosti (§ 45 odst. 2 správního řádu) lze řízení o povolení výjimky usnesením zastavit(§ 66 odst. 1 písm. c) správního řádu). Řízení o povolení výjimky lze rovněž přerušit podle § 64 odst. 1 písm. a) správního řádu, viz § 10 odst. 4 zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění.Tam, kde je třeba vyhodnotit vliv zamýšleného zásahu na zvláště chráněné rostliny a živočichy a hodnocení podle zákona č. 100/2001 Sb. o posuzování vlivů na životní prostředí v platném znění nebylo prováděno, resp. není dostatečné (příslušný OOP by měl usilovat v průběhu procesu EIA o zpracování hodnocení v požadované podrobnosti), lze žadateli nařídit provedení biologického hodnocení podle § 67 zákona. Uložení biologického hodnocení může být důvodem pro přerušení vlastního řízení dle § 56 zákona (lze přerušit pouze po dobu správního řízení o uložení biologického hodnocení - § 64 odst. 1 písm. c) správního řádu, nikoli do doby samotného provedení biologického hodnocení). V případě, že biologické hodnocení bude provedeno tak, aby bylo možné do 90 dnů od zahájení řízení dle § 56 zákona rozhodnout, doporučujeme žádné úkony v tomto řízení nečinit.Účastníkem řízení kromě žadatele je podle § 71 odst. 3 zákona obec a případně občanské sdružení, které v souladu s ust. § 70 odst. 3 zákona včas oznámilo svou účast. Účastníky řízení mohou být rovněž další osoby podle § 27 odst. 2 správního řádu, jako např. v odůvodněných případech vlastník pozemku, správce (nájemce) pozemku.Podle ust. § 104 odst. 9 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách v platném znění je v řízeních vedených orgánem ochrany přírody v případě dotčení zájmů chráněných zákonem o vodách vodoprávní úřad dotčeným orgánem a vydává k věci závazné stanovisko. To znamená, že v řízeních o povolení výjimky ze zákazů daných k ochraně zvláště chráněných druhů vázaných na vodní toky a případně i rybníky, je třeba vyzvat vodoprávní úřad jako dotčený orgán k vydání závazného stanoviska.Záchranné programy (§ 52 ZOPK)Koncepční nástroj ochrany ZCHD rostlin a živočichů vytvářený pro vybrané druhy, zejména pokud jsou známy příčiny ohrožení druhu a pokud lze vývoj populací lidskou činností pozitivně ovlivnit.Cílem je vytvořit podmínky pro posílení populací, které by vedlo ke snížení stupně jejich ohrožení.Záchranné programy schvaluje Ministerstvo životního prostředí, které pověřilo Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR přípravou a realizací záchranných programů. Zajišťování záchranných programů probíhá ve spolupráci s ostatními orgány ochrany přírody, vlastníky a nájemci pozemků, občanskými sdruženími a dalšími odbornými subjekty.V praxi jsou ZP pro orgány ochrany přírody odborným podkladem. Ty orgány, jež jsou příslušné k zajišťování ochrany zvláště chráněných druhů a území (KÚ, správy, újezdní úřady) využívají ZP jak v rámci správní činnosti, tak v rámci návrhu a realizace managementu lokalit v jejich působnosti. Pro ostatní orgány (obce, ORP) jsou ZP také podkladem pro správní činnost, v rámci níž usilují o to, aby byly zachovány nebo podpořeny podmínky pro daný druh a naplňování ZP (např. v rámci stanovisek k zásahům do VKP, při vymezování ÚSES, aj.). § 54 ZOPKProkazování původu (§ 54 odst. 1 a 2 ZOPK)Kdo drží, chová, pěstuje, dopravuje, prodává, vyměňuje, nabízí zvláště chráněnou rostlinu či živočicha je povinen na výzvu orgánu ochrany přírody prokázat jejich zákonný původ a zároveň prokázat svou totožnost.Za zákonný původ se považuje nabytí povoleným dovozem, povoleným odebráním z přírody, pěstováním v kultuře nebo povoleným odchovem z jedinců s prokázaným původem apod.Základním způsobem prokázání původu by tedy mělo být doložení listinného důkazu v podobě pravomocného povolení, osvědčení dle § 54 odst. 4 a následujících (viz dále) nebo (u rostlin pocházejících z kultury či z dovozu) alespoň kupního dokladu či smlouvy s potřebnými náležitostmi. Prokázání „čestným prohlášením“ je s ohledem na soudní praxi nedostatečné.Podle § 89 může orgán OP (ČIŽP, správy, KÚ a újezdní úřad) nedovoleně držené jedince ZCHD rostlin a živočichů a ptáků odebrat. To se týká také i druhů chráněných podle mezinárodních úmluv, pokud držitel neprokáže jejich zákonný původ. Předchází faktické odebrání, do 15 dnů následně orgán OP vydá o tom správní rozhodnutí. Ze zákona odňat odkladný účinek odvolání a vlastníkem odebrané věci se stává stát. Pravomocné rozhodnutí se považuje za prokázání zákonného původu (§ 54 odst.1) ZOPK)Vypouštění do přírody (§ 54 odst. 3 ZOPK)Vypouštět zvláště chráněné živočichy odchované v lidské péči do přírody a vysévat či vysazovat uměle vypěstované zvláště chráněné rostliny mimo kultury a zastavěná území obcí lze pouze se souhlasem orgánu ochrany přírody, kterým je příslušný krajský úřad, Správa CHKO a NP (území NP, CHKO, všechny NPR a NPP + jejich ochranná pásma) a újezdní úřad (vojenský újezd). Orgán ochrany přírody v řízení zvažuje, zda jsou splněny podmínky dané ZOPK, tedy zda nehrozí riziko zhoršení stavu volně žijící populace (např. zavlečením nákazy a parazitů, narušením genofondu, narušením sociální struktury populace atp.) a zda se jedná o vypuštění, vysetí či vysazení v původním areálu výskytu (mimo původní areál by šlo o rozšiřování nepůvodního druhu ve smyslu § 5 odst. 4 ZOPK) a jde o účel obnovy populace nebo stabilizace či posílení stávajících populací. Pokud nejsou splněny tyto podmínky, tedy zejména není potřeba obnova či posílení populace a hrozí nějaké riziko, nelze souhlas vydat. Povolit výsadbu uměle vypěstovaných ZCHD rostlin či vypuštění živočichů nelze také v ploše (na pozemcích) pro umístění vedení dopravní infrastruktury vymezené v územním plánu (místo vypuštění či vysazení tedy musí být vždy konkretizováno a orgán ochrany přírody musí případný střet s plánovanými koridory dopravní infrastruktury ověřit).Pro vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha záchrannou stanicí zpět do přírody není třeba udělení souhlasu podle ust. § 54 odst. 3 ZOPK (nejde o vypuštění živočicha odchovaného v lidské péči). Termín, místo a způsob vypuštění vyléčeného zvláště chráněného živočicha však záchranná stanice předem oznámí příslušnému orgánu ochrany přírody (viz § 52 odst. 2 ZOPK).Odchov živočichů v lidské péči (§ 54 odst. 4 a násl. ZOPK)Z hlediska ochrany přírody není účelem kontrolovat a nějakým způsobem zasahovat do chovu živočichů (to je primárně řešeno předpisy v oblasti wellfare a veterinárními předpisy), ale je nezbytné odlišit „krajní meze“, tedy případy, kdy jsou živočichové z přírody odebíráni (řeší se v rámci povolování dle § 5b a 56 ZOPK), kdy jsou do přírody vypouštěni (§ 54 odst. 3 ZOPK) a odlišit jaký živočich již pochází z chovu (byl odchován v lidské péči) – to řeší právě postup stanovený § 54 odst. 4  a násl. ZOPK.Živočichem odchovaným v lidské péči se dle definice v § 3 odst. 1 písm. e) ZOPK rozumí jedinec narozený a odchovaný (tedy v následné generaci) v kontrolovaném prostředí jako potomek rodičů získaných v souladu se ZOPK a právními předpisy v oblasti obchodování s ohroženými druhy (CITES). Pojem „kontrolované prostředí“ vychází právě předpisů z oblasti obchodování s ohroženými druhy a je konkrétně prováděcím Nařízením Komise č. 865/2006 definováno jako prostředí, které je řízeno pro účely chovu živočichů určitého druhu, má hranice, jež mají bránit tomu, aby živočichové, vejce nebo gamety druhu vstoupily dovnitř nebo je opustily, a jehož obecné charakteristiky mohou mimo jiné obsahovat umělé umístění (ustájení), odstraňování exkrementů, veterinární péči, ochranu před predátory a uměle dodávanou potravu.Orgán OP vydá na žádost rozhodnutí (osvědčení) o tom, že se jedná o živočicha odchovaného v lidské péči. Toto osvědčení nahrazuje výjimka ze zákazu obchodních činností CITES.Po dobu, kdy je vedeno řízení se na dané živočichy nevztahuje zákaz držení (není je však možné např. dál prodat atp.). Po vydání rozhodnutí (a osvědčení) o tom, že se jedná o živočichy odchované v lidské péči, se pak na ně již nevztahují zákazy podle § 5a a § 50 v celém rozsahu.Chovatel může žádat o osvědčení v případě, že odchoval živočicha a nezaměnitelně a trvale ho označil (způsobem dle Nařízení Komise č. 865/2006, tedy kroužkem, mikročipem, ale jiným způsobem, který zaručí nezaměnitelnou identifikaci) nebo získal do držení nezaměnitelně a trvale označeného živočicha odchovaného v lidské péči ze státu EU a také v případě, že v souladu s předpisy o obchodování s ohroženými druhy (CITES) dovezl z třetí země nezaměnitelně a trvale označeného živočicha odchovaného v lidské péči.Žádost o vydání osvědčení chovatel musí podat do 30 dnů od narození živočicha, při dovozu ze třetích zemí nebo získání ze země EU do 15 dnů ode dne dovozu/získání. Podmínkou pro vydání osvědčení je nezměnitelné a trvalé označení živočicha, a to musí být upřesněno v žádosti a doklady, osvědčení apod. prokazující zákonný původ získání.  Nemá-li orgán ochrany přírody (OÚ ORP pro ptáky, KÚ ostatní živočichové mimo ZCHÚ, v PR a PP včetně OP-KÚ všichni živočichové, Správy NP a CHKO (vlastní území včetně OP, NPP a NPR a újezdní úřady (v. újezdy)) pochybnosti o zákonném původu, vydá osvědčení.Další povinnosti držitele podle § 54 odst. 9 a 10 ZOPK.Přehled orgánů ochrany přírody kompetentních v oblasti zvláštní druhové ochranyPovolování výjimek ze zákazů ZCHD rostlin a živočichů a to i týkajících se blíže neurčeného počtu osob (opatření obecné povahy) a k dohodám (smlouva) nahrazujícím výjimku - mimo ZCHÚ a jejich OP, v PR a PP krajské úřady, na území CHKO a NP, ve všech NPR a NPP včetně jejich OP jsou to správy a na území vojenských újezdů újezdní úřady.Schvalování záchranných programů - MŽP, spolupráce všech orgánů na realizaciVydávání rozhodnutí (a osvědčení) o živočiších odchovaných v lidské péči - v případě obecně chráněných ptáků ORP, nejedná li se o ZCHÚ či vojenské újezdy a PUOS (zde KÚ či Správy a VÚ, na PUOS pak OVSS MŽP), v případě ZCHD dtto jako u výjimek. Zkratky:ZOPK zákon o ochraně přírody a krajinyZCHD zvláště chráněný druhZCHÚ zvláště chráněné územíCHKO chráněná krajinná oblast(N)PP (národní) přírodní památka(N)PR (národní) přírodní rezervaceOP ochranné pásmoKÚ krajský úřadPUOS pozemky určené k obraně státu