Obce a kácení mimolesních dřevin

1.     Pravomoci obecních úřadů                       OBEC  =   SAMOSPRÁVA     +    PŘENESENÁ PÚSOBNOST                         (vlastník, správce)                      (stát, úřad)- dle zákona č.128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů- dle  zákona č. 314/2002 Sb., o stanovení obcí s pověřeným obecním úřadem a stanovení    obcí s rozšířenou působností.§ 7 (1) Obec spravuje své záležitosti samostatně (dále jen "samostatná působnost"). Státní orgány a orgány krajů mohou do samostatné působnosti zasahovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a jen způsobem, který zákon stanoví. Rozsah samostatné působnosti může být omezen jen zákonem.      (2) Státní správu, jejíž výkon byl zákonem svěřen orgánu obce, vykonává tento orgán jako svou přenesenou působnost (§ 61 a násl.).Není-li v obci zřízena funkce tajemníka obecního úřadu nebo není-li tajemník obecního úřadu ustanoven, plní jeho úkoly starosta.   Obecní úřad ve své přenesené působnosti  dle ustanovení § 75, odst.1, písm.a) zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění platných předpisů (dále jen „zákon“), je orgánem státní správy v ochraně přírody.Orgány ochrany přírody  (dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů,  ZOPaK)Orgány ochrany přírody :  a) obecní úřady,     b) pověřené obecní úřady,     c) obecní úřady obcí s rozšířenou působností,ZOPK  § 76 Obecní úřady  (OÚ, I.stupně)a) s výjimkou území národních parků, národních přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území (NP, NPR, NPP, PR, PP) povolují kácení dřevin podle § 8 odst. 1, ukládají náhradní výsadbu podle § 9 a vedou přehled pozemků vhodných k náhradní výsadbě podle § 9 odst. 2ZOPK §76 (2) Pověřené obecní úřady (POÚ, II.stupně)s výjimkou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a jejich ochranných pásem (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP),b) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2; projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4; předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,c) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy.ZOPK §76 (2) Pověřené obecní úřady (POÚ, II.stupně)s výjimkou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a jejich ochranných pásem (NP, CHKO, NPR, NPP, PR, PP),b) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2; projednávají záměry na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst. 1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4; předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle § 47 odst. 1,c) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle § 56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy.2. Ochrana dřevinZOPK  § 7  Ochrana dřevinDřeviny jsou chráněny před poškozováním a ničením, pokud se na ně nevztahuje ochrana přísnější nebo ochrana podle zvláštních předpisů.Poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.Vyhláška č. 189/2013 Sb., o  ochraně dřevin a povolování jejich kácení   § 2 Nedovolené zásahy do dřevin(1) Nedovolenými zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, se rozumí zásahy vyvolávající poškozování nebo ničení dřevin, které způsobí podstatné nebo trvalé snížení jejích ekologických nebo společenských funkcí nebo bezprostředně či následně způsobí jejich odumření.(2) O nedovolený zásah podle odstavce 1 se nejedná, pokud je prováděn   za účelem zachování nebo zlepšení některé z funkcí dřeviny, v rámci péče o zvláště chráněný druh rostliny nebo živočicha anebo pokud je prováděn v souladu s plánem péče o zvláště chráněné území.Péče o dřeviny, zejména jejich ošetřování a udržování je povinností vlastníků.Při výskytu nákazy dřevin epidemickými či jinými jejich vážnými chorobami, může orgán ochrany přírody uložit vlastníkům provedení nezbytných zásahů, včetně pokácení dřevin.Občanský zákoník č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů§ 120 (1)  Součástí věcí je vše, co k ní podle její povahy náleží a nemůže být odděleno, aniž by se tím věc znehodnotila.§ 123  Vlastník je v mezích zákona oprávněn předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním.§ 127 (1)  Vlastník věci se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného nebo čím by vážně ohrožoval výkon jeho práv.Proto zejména nesmí ohrozit sousedovu stavbu nebo pozemek úpravami pozemku nebo úpravami stavby na něm zřízené bez toho, že by učinil dostatečné opatření na upevnění stavby nebo pozemku, nesmí nad míru přiměřenou poměrům obtěžovat sousedy hlukem, prachem, popílkem, kouřem,  plyny, parami, pachy, pevnými a tekutými odpady, světlem, stíněním a vibracemi, nesmí nechat chovaná zvířata vnikat na sousedící pozemek a nešetrně, popřípadě v nevhodné roční době odstraňovat ze své půdy kořeny stromu nebo odstraňovat větve stromu přesahující na jeho pozemek.Občanský zákoník č. 89/2012 Sb., ve znění pozdějších předpisů§ 500  Součástí pozemku je rostlinstvo na něm vzešlé.§ 1006 (1) Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na  pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.§ 1009 (1,2,3) Plody spadlé ze stromů a keřů na sousední pozemek náleží vlastníkovi sousedního pozemku. To neplatí, je-li sousední pozemek veřejným statkem.Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny  nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá. Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.§ 1010 (1,2)  Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.Ustanovení odstavce 1 se nepoužije, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvoří-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvlášť chráněný podle  jiného právního předpisu.Pozor !Ořez nebo průřez dřevin je právem a povinností vlastníka stromu a nevztahuje se na něj povinnost žádat o povolení.Žádný orgán ochrany přírody nevydává povolení k ořezání dřevin, s výjimkou památných stromů !Důležitá je ale kvalita a odbornost ořezání, protože nesmí dojít k trvalému poškození dřeviny. Poškozování a ničení dřevin rostoucích mimo les je nedovolený zásah, který způsobí podstatné a trvalé snížení jejich ekologických a estetických funkcí nebo způsobí jejich odumření, a je důvodem k uložení značné pokuty.3. Kácení mimolesních dřevinZOPK  § 8 Povolení ke kácení dřevina) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody.b) Žádost o povolení ke kácení dřevin rostoucích mimo  les podává    - vlastník pozemku  - nájemce nebo jiný oprávněný uživatel  vždy se písemným souhlasem vlastníka pozemku,  na kterém dřevinyrostoucí mimo les rostou.c) Povolení lze vydat ze závažných důvodůpo vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.Vyhl. 189/2013,  §1 pojmyspolečenské funkce dřeviny = soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka,  jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu;  mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin  na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí.Odůvodnění povolení i nepovolení kácení mimolesních dřevin musí mít tři části :1.vyhodnocení funkčního stavu – např. jak strom vypadá, kde roste, jak je zdravý, jaké plní mimoprodukční funkce- proti prachu, hluku, produkce kyslíku, biotop živočichů popř. pod ním biotop rostlin, zvlhčování ovzduší, stín, hnízdiště ptáků, ale i ta stabilita, stav větví, padání větví, zanedbaná údržba – existence suchých větví, vliv na sousední pozemky, obtěžování nad míru únosnou, nějaké jiné problémy – alergie, strach, poškozování nemovitostí, vliv kořenů na komunikaci, na okolí, na základy staveb, atd.2. vyhodnocení estetického stavu – např. kde strom roste a jak je vnímán – soliter, součást skupiny stromů, v městské zeleni, na náměstí, u silnice, na mezi, v domů, dominantní nebo nenápadný, krásný nebo nevzhledný, pravidelný tvar, poškozená struktura kmene, koruny, jak dominantní je v době květu, plodů, takové ty pocitové věci když se na strom někdo podívá, patří do prostoru, rámuje ho, odpovídá měřítku nebo je přerostlý a působí nevhodně, je mohutný nebo subtilní, na jaře když se zazelená co to pro okolí znamená a na podzim barevně doplní prostor, atd. ….1 + 2 =  „společenská funkce dřeviny“3. vyhodnocení závažnosti nebo nezávažnosti důvodů uvedených žadatelem – např. závažnost  důvodů ke kácení se vlastně bude vyhodnocovat vzhledem ke vztahu z předchozích hodnocení u stromu nemocného, poškozeného, nestabilního a neestetického budou významnými důvody i např. alergie nebo právě ta nestabilita, u stromu zdravého krásného dominantního bude důvodem bezpečnost lidí a nemovitostí, která nejde ale zajistit jinak (ořez, jiná cesta…), ochrana budov a komunikací či sítí, ale zase nejde-li zajistit jinak, výstavba čehosi významného není-li jiné technické řešení a už mě nic jiného nenapadá. Že strom shazuje listí, to padá do okapu, že ořez je moc drahý, že péče je moc drahá – to není důvod, to je jen zanedbaná péče, kdyby každý rok trošku za pár korun, pak by tahle situace nenastala.Kácení dřevin rostoucích mimo les se provádízpravidla v období jejich vegetačního klidu.- k tomu přihlíží orgán ochrany přírody při vydávání povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1 zákona).Vyhl. 189/2013 Sb.,§ 5 Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádíKácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu.  Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.  ZOPK    § 8, odst.1A. P O V O L E N Í    ke kácení(1) Ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody,není-li dále stanoveno jinak.Povolení lze vydatze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.   Povolení ke kácení dřevin na silničních pozemcích   může orgán ochrany přírody vydat jen   po dohodě se silničním správním úřadem a   povolení ke kácení dřevin u železničních drah   může orgán ochrany přírody vydat jen  po dohodě s drážním správním úřadem.13/1997 Sb., ZÁKON o pozemních komunikacích ve znění pozdějších předpisů§ 11 Silniční pozemek(1) Silničním pozemkem se rozumí pozemky, na nichž je umístěno těleso dálnice, silnice a místní komunikace a silniční pomocný pozemek.  (2) Těleso dálnice nebo těleso silnice a místní komunikace mimo území zastavěné nebo zastavitelné je ohraničeno spodním okrajem a vnějšími okraji stavby pozemní komunikace, kterými jsou vnější okraje zaoblených hran zářezů či zaoblených pat náspů, vnější hrany silničních nebo záchytných příkopů nebo rigolů nebo vnější hrany pat opěrných zdí, tarasů, koruny obkladních nebo zárubních zdí nebo zářezů nad těmito zdmi.(3) Těleso průjezdního úseku silnice je ohraničeno šířkou vozovky s krajnicemi mezi zvýšenými obrubami chodníků, zelených pásů nebo obdobných ploch. Na náměstích a podobných prostranstvích je šířkou průjezdního úseku šířka pruhu odlišeného od okolního povrchu druhem nebo materiálem vozovky nebo plochými rigoly, a není-li ani jich, šířka pruhu odpovídající šířce vozovky s krajnicemi navazujících úseků silnice. V ostatních případech je průjezdní úsek dálnice nebo průjezdní úsek silnice ohraničen obdobně jako v odstavci 2.(5) Silniční pomocný pozemek je pruh pozemku přilehlého po obou stranách k tělesu dálnice, silnice nebo místní komunikace mimo souvisle zastavěné území obcí, který slouží účelům ochrany a údržby dálnice, silnice nebo místní komunikace, pokud tyto pozemky jsou ve vlastnictví vlastníka dálnice, silnice nebo místní komunikace.§ 15 Silniční vegetace(1) Silniční vegetace na silničních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvořících součást dálnice, silnice nebo místní komunikace nesmí ohrožovat bezpečnost užití pozemní komunikace nebo neúměrně ztěžovat použití těchto pozemků k účelům údržby těchto komunikací nebo neúměrně ztěžovat obhospodařování sousedních pozemků.  (2) Na návrh příslušného orgánu Policie České republiky nebo po projednání s ním nebo na návrh silničního správního úřadu nebo po projednání s ním je vlastník dálnice, silnice a místní komunikace oprávněn v souladu se zvláštními předpisy 3) kácet dřeviny na silničních pozemcích.__________________3) § 8 odst. 2 a 4, § 46 a násl. zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.266/1994 Sb., ZÁKON o dráhách, ve znění pozdějších předpisůZměna: 189/1999 Sb.,  23/2000 Sb., 71/2000 Sb., 132/2000 Sb., 23/2000 Sb.(část),  77/2002 Sb., 175/2002 Sb.,  320/2002 Sb., 103/2004 Sb., 1/2005 Sb., 191/2006 Sb., 181/2006 Sb., 186/2006 Sb.,  296/2007 Sb.,  124/2008 Sb.,  377/2009 Sb., 227/2009 Sb.,  309/2002 Sb.§ 10 Ochrana dráhy  (1) Vlastníci nemovitosti v sousedství dráhy jsou povinni strpět, aby na jejich pozemcích byla provedena nezbytná opatření k zabránění sesuvů půdy, padání kamenů, lavin a stromů nebo jejich částí, vznikne-li toto nebezpečí výstavbou nebo provozem dráhy nebo přírodními vlivy; vznikne-li toto nebezpečí z jednání těchto vlastníků, jsou povinni učinit nezbytná opatření na svůj náklad. O rozsahu a způsobu provedení nezbytných opatření a o tom, kdo je provede, rozhodne drážní správní úřad.ZOPK    § 8, odst.2B. O Z N Á M E N Í   kácení(2) Povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních,to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů,při údržbě břehových porostů  prováděné při správě vodních toků,k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační aplynárenské soustavy,  prováděném při provozování těchto soustava z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak.             Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně            nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody,           který je může pozastavit, omezit nebo zakázat,           pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.254/2001 Sb., ZÁKON o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů§ 47 Správa vodních toků(2) Správou vodních toků se rozumí povinnosta) sledovat stav koryt vodních toků a pobřežních pozemků z hlediska funkcí vodního toku,b) pečovat o koryta vodních toků, zejména udržovat koryta vodních toků ve stavu, který zabezpečuje při odvádění vody z území dostatečnou průtočnost a hloubku vody a přitom se co nejvíce blíží přírodním podmínkám, udržovat břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících s korytem vodního toku tak, aby se nestaly překážkou odtoku vody při povodňových situacích, popřípadě břehové porosty na pozemcích koryt vodních toků nebo na pozemcích sousedících s korytem vodního toku vysazovat s přihlédnutím k tomu, aby jejich druhová skladba co nejvíce odpovídala původnímu přírodnímu stavu, pokud takové povinnosti nemají vlastníci pozemků s koryty vodních toků,VYHLÁŠKA č. 178 /2012, kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků§ 2 Základní pojmyPro účely této vyhlášky se rozumía) břehovým porostem – dřevinný porost rostoucí na břehu koryta vodního toku do 6 m u drobnýchvodních toků, do 8 m u významných vodních toků nebo do 10 m u významných vodních toků, které jsou vodními cestami dopravně významnými, na pobřežních pozemcích podél koryta vodního toku na vnější straně břehové čáry nebo na pozemku, na kterém leží koryto vodního toku; to se nevztahuje na pozemky určené k plnění funkcí lesa1),458/2000 Sb. ZÁKON o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon)Elektroenergetika§ 24  (3) Provozovatel přenosové soustavy má právo:g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení přenosové soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,(8) Provozovatel přenosové soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 3 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého  klestu a zbytků po těžbě.§ 25 (3) Provozovatel distribuční soustavy má právo:g) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného  stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečné a spolehlivé provozování zařízení distribuční soustavy  v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,(8) Provozovatel distribuční soustavy je povinen při výkonu oprávnění podle odstavce 4 písm. e) až g) co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitosti jim bezprostředně oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitosti do předchozího stavu, a není-li  to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu nebo užívání dotčené nemovitosti a bezprostředně oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci  vzniklého klestu a zbytků po těžbě.Plynárenství§ 58 (1) Provozovatel přepravní soustavy má právo:f) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz přepravní soustavy v případech, kdy tak po předchozím upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám vlastník či uživatel,(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel přepravní soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu nebo, není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a zbytků po těžbě.§ 59 (1) Provozovatel distribuční soustavy má právog) odstraňovat a oklešťovat stromoví a jiné porosty, provádět likvidaci odstraněného a okleštěného stromoví a jiných porostů, ohrožujících bezpečný a spolehlivý provoz distribuční soustavy v případech, kdy tak po předchozím  upozornění a stanovení rozsahu neučinil sám(4) V případech uvedených v odstavci 1 písm. d) až i) je provozovatel distribuční soustavy povinen co nejvíce šetřit práv vlastníků dotčených nemovitostí a vstup na jejich nemovitost jim oznámit. Po skončení prací je povinen uvést nemovitost do předchozího stavu, nebo není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícímu předchozímu účelu či užívání dotčené nemovitosti a oznámit tuto skutečnost vlastníku nemovitosti. Po provedení odstranění nebo okleštění stromoví je povinen na svůj náklad provést likvidaci vzniklého klestu a  zbytků po těžbě.Pojmy : pro účely energetického zákona se rozumí:a) v elektroenergetice1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení o napětí 110 kV, a vedení a zařízení o napětí 0,4/0,23 kV, 1,5 kV, 3 kV, 6 kV, 10 kV, 22 kV, 25 kV nebo 35 kV sloužící k zajištění distribuce elektřiny na vymezeném území České republiky,10. přenosovou soustavou vzájemně propojený soubor vedení a zařízení 400 kV, 220 kV sloužící pro zajištění přenosu elektřiny pro celé území České republiky b) v plynárenství1. distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek15. přepravní soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací technikyZOPK    § 8, odst.4C. O Z N Á M E N Í   „ tzv. bezpečnostního „ kácení(4) Povolení není třeba ke kácení dřevin,je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředněohrožen život či zdravínebo hrozí-li škoda značného rozsahu.Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení,oznámí je orgánu ochrany přírodydo 15 dnů od provedení káceníZOPK    § 8, odst.3D. K Á C E N Í   bez povolení nebo oznámení (3) Povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí,      popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku,      stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným předpisem.(5) Ministerstvo životního prostředístanoví prováděcím právním předpisem nedovolené zásahy do dřevin, které jsou v rozporu s požadavky na jejich ochranu, náležitosti žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les, náležitosti oznámení o kácení dřevin a období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí.Zmocnění : ZOPK § 79 (4) Ministerstvo životního prostředí dále vydává vyhlášky, kterými sed) stanoví velikost, popřípadě jiné charakteristiky dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení podle § 8 odst. 3, jestliže rostou na pozemcích ve vlastnictví fyzických osob, které tyto pozemky užívají, a podrobnosti ochrany dřevin a podmínek povolování jejich kácení podle § 8 odst. 5.VYHLÁŠKA 189/2013 Sb., ze dne 27. června 2013 o ochraně dřevin a povolování jejich káceníMinisterstvo životního prostředí stanoví podle § 79 odst. 4 písm. d) a k provedení § 8 odst.  3 a 5 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 349/2009 Sb.,  (dále jen „zákon“)Vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení§ 3 Velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povoleníPovolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje•  pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,• pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,• pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,• pro dřeviny rostoucí v zahradách.(ve významných krajinných prvcích a stromořadích se povolujenebo oznamuje vše!!!)Vyhl. č.189/2013 Sb. -  § 1 Vymezení pojmůPro účely této vyhlášky se rozumí• zapojeným porostem dřevin soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina,• společenskými funkcemi dřeviny soubor funkcí dřeviny ovlivňujících životní prostředí člověka, jako je snižování prašnosti, tlumení hluku či zlepšování mikroklimatu; mezi společenské funkce patří také funkce estetická, včetně působení dřevin na krajinný ráz a ráz urbanizovaného prostředí,• zahradou pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti  (stavebně oplocený - dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování astavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů)( dle § 2 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění  vyhlášek č. 269/2009 Sb., č. 22/2010 Sb., č. 20/2011 Sb. a č. 431/2012 Sb.  Pro účely této vyhlášky se rozumí  a) stavbou pro bydlení1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné  bydlení a je k  tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní  podlaží a podkroví,• stromořadím souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin. ( dle § 2 písm. a) vyhlášky č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území)  Plantáž   - musí být na LV, způsob využití plantáž ( dle přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k  nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška).Další výklady a metodické materiály MŽP:Věstník MŽP částka 4/2007, Sdělení 11stanovení způsobu měření obvodu vícekmenných stromůVěstník MŽP částka 7/2013, Metodická instrukce 6pro zajišťování agendy ochrany dřevin rostoucích mimo les v okolí nadzemních vedení  elektrizační soustavy.Věstník MŽP částka 15/2008, Sděleníve věci kácení dřevin rostoucích mimo les v prostředí kulturních památekVěstník MŽP částka 3/1993, Metodický pokynk vyhlašování památných stromů, jejich skupin a stromořadíVěstník MŽP částka 8/2008, Metodická instrukcek aplikaci § 8 odst. 2 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v souvislosti  s kácením dřevin při výkonu oprávnění dle zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních  komunikacíchVěstník MŽP částka 6/2010, Metodické doporučeník postupu orgánů ochrany přírody při poskytování informací o dotčených zájmech  ochrany přírody a krajiny ve věcech řízení podle stavebního zákonaVěstník MŽP částka 8/2012, Metodická pomůckapro vyjasnění kompetencí v problematice územních systémů ekologické stabilityPro zopakování:Od 1.12.2009 - Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma anebo o vojenské újezdy-    přijímají oznámení o kácení dřevin- rozhodují o pozastavení, omezení nebo zákazu kácení dřevinOd 15.7.2013 – účinná vyhláška o ochraně dřevin a povolování kácení- definováno stromořadí a zapojené porosty- rozšířen okruh kácení bez povolení- zpřísněny požadavky na podklady podání žádosti nebo oznámení4. Omezení kompetencí obecních úřadů1. Dřeviny chráněné jako památnéZOPK § 46(2) Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se  souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil.(3) Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je  vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu  ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku  průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom  škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace.(4) Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56.ZOPK § 56 Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů(1) Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 46 odst. 2, § 49 a 50 v případech, kdy jiný veřejný zájem převažuje nad zájmem ochrany přírody, nebo v zájmu ochrany přírody, povoluje orgán ochrany přírody. U zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, které jsou předmětem ochrany podle práva Evropských společenství , lze výjimku podle věty první povolit jen tehdy, pokud je dán některý z důvodů uvedených v odstavci 2, neexistuje jiné uspokojivé řešení a povolovaná činnost neovlivní dosažení či udržení příznivého stavu druhu z hlediska ochrany.ZOPK §76  (2) Pověřené obecní úřady , s výjimkou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních  rezervací, přírodních rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a jejich ochranných pásem,b) sjednávají a zrušují smlouvy o smluvně chráněném památném stromu podle § 39 a § 45 odst. 2; projednávají záměry  na vyhlášení památných stromů podle § 55 odst. 1, vydávají rozhodnutí o vyhlášení památných stromů podle § 46 odst.  1, vymezení jejich ochranných pásem podle § 46 odst. 3 a zrušení ochrany památných stromů podle § 46 odst. 4;  předávají dokumentaci o památných stromech a smluvně chráněných památných stromech do ústředního seznamu podle  § 47 odst. 1,  c) vydávají souhlasy k ošetřování památných stromů podle § 46 odst. 2, souhlasy ke stanoveným činnostem v ochranných pásmech památných stromů podle § 46 odst. 3, povolují výjimky ze zákazů u památných stromů podle §  56 odst. 1 a uzavírají dohody podle § 56 odst. 5, jde-li o památné stromy.2. Dřeviny chráněné jako zvláště chráněný rostlinný druhZOPK § 48 Zvláště chráněné rostliny a živočichové(1) Druhy rostlin a živočichů, které jsou ohrožené nebo vzácné, vědecky či kulturně velmi významné, lze vyhlásit za zvláště chráněné.(2) Zvláště chráněné druhy rostlin a živočichů se dle stupně jejich ohrožení člení na   a) kriticky ohrožené,  b) silně ohrožené,   c) ohrožené.ZOPK § 49 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných rostlin(1) Zvláště chráněné rostliny jsou chráněny ve všech svých podzemních a nadzemních částech a všech vývojových stádiích; chráněn je rovněž jejich biotop. Je zakázáno tyto rostliny sbírat, trhat, vykopávat, poškozovat, ničit nebo jinak rušit ve vývoji. Je též zakázáno je držet, pěstovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat nebo nabízet za účelem prodeje nebo výměny.ZOPK § 56 Výjimky ze zákazů u památných stromů a zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů(2) Výjimku ze zákazů u zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů lze povolit   b) v zájmu prevence závažných škod, zejména na úrodě, dobytku, lesích, rybolovu, vodách a ostatních typech majetku,c) v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti nebo z jiných naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu, včetně důvodů sociálního a ekonomického charakteru a důvodů s příznivými důsledky nesporného významu pro životní prostředí,  d) pro účely výzkumu a vzdělávání, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení v původním areálu druhu a chovu a pěstování nezbytných pro tyto účely, včetně umělého rozmnožování rostlin,ZOPK §77a(4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdyj) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 57.3. Dřeviny jako biotop zvláště chráněného živočišného nebo rostlinného druhuZOPK § 50 Základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů(1) Zvláště chránění živočichové jsou chráněni ve všech svých vývojových stádiích. Chráněna jsou jimi užívaná přirozená i umělá sídla a jejich biotop. Vybrané živočichy, kteří jsou chráněni i uhynulí, stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.(2) Je zakázáno škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů, zejména je chytat, chovat v zajetí, rušit, zraňovat nebo usmrcovat. Není dovoleno sbírat, ničit, poškozovat či přemisťovat jejich vývojová stádia nebo jimi užívaná sídla. Je též zakázáno je držet, chovat, dopravovat, prodávat, vyměňovat, nabízet za účelem prodeje nebo výměny.(3) Ochrana podle tohoto zákona se nevztahuje na případy, kdy je zásah do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů prokazatelně nezbytný v důsledku běžného obhospodařování nemovitostí nebo jiného majetku nebo z důvodů hygienických, ochrany veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti anebo leteckého provozu. V těchto případech je ke způsobu a době zásahu nutné předchozí stanovisko orgánu ochrany přírody, pokud nejde o naléhavý zásah z hlediska veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti nebo bezpečnosti leteckého provozu. V tomto stanovisku orgán ochrany přírody může uložit náhradní ochranné opatření, například záchranný přenos živočichů.(4) Ustanovení odstavce 3 neplatí pro druhy silně a kriticky ohrožené.ZOPK §77a  (4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdyj) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště  chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 57,4. Dřeviny ve zvláště chráněném územíZOPK § 14 (2) Kategorie zvláště chráněných území jsoua) národní parky,    d) přírodní rezervace,b) chráněné krajinné oblasti,   e) národní přírodní památky,c) národní přírodní rezervace,  f) přírodní památky.    ZOPK § 77a (3) Krajské úřady na území přírodních rezervací, přírodních památek a ochranných pásem těchto zvláště chráněných území vykonávají státní správu v ochraně přírody a krajiny v rozsahu působnosti obecních úřadů, pověřených obecních úřadů, a obecních úřadů obcí s rozšířenou působností, není-li podle tohoto zákona příslušné Ministerstvo životního prostředí.(4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdyd) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vázaným na předchozí souhlas orgánu ochrany přírody v ochranných pásmech přírodních rezervací a přírodních památek podle § 37 odst. 1 a k činnostem podle § 37 odst. 2,h) povolují výjimky ze zákazů v přírodních rezervacích a přírodních památkách podle § 43,j) vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách přírodních rezervací a přírodních památek podle § 44 odst. 3,j) vydávají předchozí souhlasy k činnostem stanoveným v bližších ochranných podmínkách zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů podle § 57,ZOPK § 78 (2)  Správy CHKO  vydávají souhlasy k činnostem a zásahům vymezeným v bližších ochranných podmínkách ochranných pásem národních parků, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 37 odst. 1) a k činnostem a zásahům podle § 37 odst. 2,  l) povolují výjimky ze zákazů (§ 16, 26, 29 a § 35 odst. 2) u národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek (§ 43 odst. 3),5. Dřeviny rostoucí v území Natura 2000ZOPK § 3 odst 1r)Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit. Na území České republiky je Natura 2000 tvořena vymezenými ptačími oblastmi a vyhlášenými evropsky významnými lokalitami,ZOPK § 45g Podmínky pro vydávání povolení, souhlasů, stanovisek nebo výjimek ze zákazůPovolení, souhlas, kladné stanovisko nebo výjimku ze zákazu podle tohoto zákona pro evropsky významnou lokalitu nebo ptačí oblast může udělit orgán ochrany přírody pouze v případě, že bude vyloučeno závažné nebo nevratné poškozování přírodních stanovišť a biotopů druhů, k jejichž ochraně je evropsky významná lokalita nebo ptačí oblast určena, ani nedojde k soustavnému nebo dlouhodobému vyrušování druhů, k jejichž ochraně jsou tato území určena, pokud by takové vyrušování mohlo být významné z hlediska účelu tohoto zákona, nestanoví-li § 45i jinak.ZOPK § 77a (4), (4) Krajské úřady dále ve svém správním obvodu, nejde-li o národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, národní přírodní památky a ochranná pásma těchto zvláště chráněných území anebo o vojenské újezdy:k) povolují výjimky ze zákazu poškozovat evropsky významné lokality a sporné lokality podle § 45b odst. 1,l) zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i stanoviska podle § 4 odstavce 2,m) vydávají souhlasy k činnostem v ptačích oblastech podle § 45e odst. 2, uzavírají smlouvy o způsobu hospodaření v ptačích oblastech podle § 45e odst. 4 a zajišťují péči o ptačí oblasti,n) vydávají stanoviska ke koncepcím nebo k záměrům podle § 45i odst. 1, ukládají kompenzační opatření a informují o uložených kompenzačních opatřeních Ministerstvo životního prostředí,6. Dřeviny ve významném krajinném prvku- registrované- ze zákona- v evropsky významných lokalitáchZOPK §3, odst 1 významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Zvláště chráněná část přírody je z této definice vyňata (písmeno f),ZOPK § 4 (2) Významné krajinné prvky jsou chráněny před poškozováním a ničením. Využívají se pouze tak, aby nebyla narušena jejich obnova a nedošlo k ohrožení nebo oslabení jejich stabilizační funkce. K zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, si musí ten, kdo takové zásahy zamýšlí, opatřit závazné stanovisko orgánu ochrany přírody. Mezi takové zásahy patří zejména umisťování staveb, pozemkové úpravy, změny kultur pozemků, odvodňování pozemků, úpravy vodních toků a nádrží a těžba nerostů. Podrobnosti ochrany významných krajinných prvků stanoví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.ZOPK § 6  Registrace významných krajinných prvků(1) Rozhodnutí o registraci významného krajinného prvku vydává orgán ochrany přírody. Účastníkem řízení je vlastník dotčeného pozemku. Rozhodnutí o registraci se oznamuje rovněž nájemci dotčeného pozemku, územně příslušnému stavebnímu úřadu a obci.ZOPK §76  působnost pověřených obecních úřadů(2) Pověřené obecní úřady , s výjimkou území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací, přírodních  rezervací, národních přírodních památek, přírodních památek a jejich ochranných pásem,   a) vydávají závazná stanoviska k zásahům do registrovaných krajinných prvků podle § 4 odst. 2, pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality, a registrují významné krajinné prvky podle § 6 odst. 1,ZOPK § 77 Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností  (1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma,   a) vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo zničení významného krajinného prvku nebo ohrožení či oslabení jeho ekologicko-stabilizační funkce, pokud se nejedná o registrovaný významný krajinný prvek podle §odst. 1 a pokud se zároveň nejedná o území evropsky významné lokality,ZOPK § 77a Působnost krajů a krajských úřadů  l) zajišťují péči o evropsky významné lokality, označují evropsky významné lokality, vydávají závazná stanoviska k zásahům, které by mohly vést k poškození nebo narušení obnovy evropsky významných lokalit nebo jejich předmětů ochrany podle § 45c odst. 2, a na jejich území vydávají i stanoviska podle § 4 odstavce 2.7. Dřeviny a ochrana volně žijících ptákůZOPK § 5a Ochrana volně žijících ptáků(1) V zájmu ochrany druhů ptáků, kteří volně žijí na evropském území členských států Evropských společenství (dále jen "ptáci"), je zakázánoa) jejich úmyslné usmrcování nebo odchyt jakýmkoliv způsobem,b) úmyslné poškozování nebo ničení jejich hnízd a vajec nebo odstraňování hnízd,c) sběr jejich vajec ve volné přírodě a jejich držení, a to i prázdných,d) úmyslné vyrušování těchto ptáků, zejména během rozmnožování a odchovu mláďat, pokud by šlo  o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích,e) držení druhů ptáků, jejichž lov a odchyt jsou zakázány.ZOPK § 5b Podmínky pro odchylný postup při ochraně ptáků(1) Orgán ochrany přírody může, neexistuje-li jiné uspokojivé řešení, rozhodnutím stanovit postup odchylný od postupu uvedeného v § 5a odst. 1 a 2, je-li to potřebné v zájmu veřejného zdraví nebo veřejné bezpečnosti, v zájmu bezpečnosti leteckého provozu, při prevenci závažných škod na úrodě, domácích zvířatech, lesích, rybářství a vodním hospodářství nebo za účelem ochrany volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin. Odchylný postup může být stanoven také pro účely výzkumu a výuky, opětovného osídlení určitého území populací druhu nebo opětovného vysazení druhu v jeho původní oblasti rozšíření nebo pro chov v lidské péči pro tyto účely.(2) Orgán ochrany přírody může stanovit odchylný postup podle odstavce 1 pro odchyt, držení nebo jiné využívání ptáků v malém množství za předpokladu, že rozhodnutí o odchylném postupu se vydá jen na základě vyhodnocení stavu místní populace a za stanovení přísně kontrolovaných podmínek.ZOPK § 77 Působnost obecních úřadů obcí s rozšířenou působností(1) Obecní úřady obcí s rozšířenou působností ve svém správním obvodu, nejde-li o zvláště chráněná území nebo jejich ochranná pásma,f) rozhodují o stanovení odchylného postupu při ochraně ptáků podle § 5b odst.1.8. Dřeviny chráněné památkovou péčí20/1987 Sb., ZÁKON o státní památkové péči (ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb.), ve znění pozdějších předpisůSprávní úřady a orgány krajů a obcí vydávají svá rozhodnutí podle zvláštních právních předpisů, jimiž mohou být dotčeny zájmy státní památkové péče na ochraně nebo zachování kulturních památek nebo památkových rezervací a památkových zón a na jejich vhodném využití, jen na základě závazného stanoviska  obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památky, jen na základě závazného stanoviska krajského úřadu.§ 14 Obnova kulturních památek(1) Zamýšlí-li vlastník kulturní památky provést údržbu, opravu, rekonstrukci, restaurování nebo jinou úpravu kulturní památky nebo jejího prostředí (dále jen "obnova"), je povinen si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, a jde-li o národní kulturní památku, závazné stanovisko krajského úřadu.  (2) Vlastník (správce, uživatel) nemovitosti, která není kulturní památkou, ale je v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny (§ 17), je povinen k zamýšlené stavbě, změně stavby, terénním úpravám, umístění nebo odstranění zařízení, odstranění stavby, úpravě dřevin nebo udržovacím pracím na této nemovitosti si předem vyžádat závazné stanovisko obecního úřadu obce s rozšířenou působností, není-li tato jeho povinnost podle tohoto zákona nebo na základě tohoto zákona vyloučena (§ 6a, § 17).(6) Orgán státní památkové péče příslušný podle odstavců 1 a 2 vydá závazné stanovisko po předchozím písemném vyjádření odborné organizace státní památkové péče, se kterou projedná na její žádost před ukončením řízení návrh tohoto závazného stanoviska. Písemné vyjádření předloží odborná organizace státní památkové péče příslušnému orgánu státní památkové péče nejpozději ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení žádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní památkové péče ve zvlášť složitých případech lhůtu delší, která nesmí být delší než 30 dnů. Pokud ve lhůtě 20 dnů nebo v prodloužené lhůtě příslušný orgán státní památkové péče písemné vyjádření neobdrží, vydá závazné stanovisko bez tohoto vyjádření.§ 28 (2) Krajský úřade) vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů, jde-li o zabezpečení péče o národní kulturní památky,§ 29 Obecní úřad obce s rozšířenou působnostíb) zabezpečuje předpoklady pro komplexní péči o kulturní památky a nemovitosti, které nejsou kulturní památkou, ale jsou v památkové rezervaci, v památkové zóně nebo v ochranném pásmu (§ 17), a v souvislosti s tím vydává jako dotčený orgán na návrh nebo z vlastního podnětu závazné stanovisko a poskytuje další podklady do řízení vedených jinými správními úřady než orgány státní památkové péče podle zvláštních právních předpisů ,e) vykonává státní správu na úseku státní památkové péče, pokud podle tohoto zákona není příslušný jiný orgán státní památkové péče.9. Dřeviny rostoucí na pozemcích vedených v katastru nemovitostí jako lesZOPK § 3 odst1  i) dřevina rostoucí mimo les (dále jen "dřevina") je strom či keř rostoucí jednotlivě i ve skupinách ve volné krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond (lépe PUPFL – pozemky určené k plnění funkcí lesa).Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích,  ve znění pozdějších předpisů§ 2 Pro účely tohoto zákona se rozumí  a) lesem lesní porosty s jejich prostředím a pozemky určené k plnění funkcí lesa,  b) funkcemi lesa přínosy podmíněné existencí lesa, které se člení na produkční a mimoprodukční,  c) lesními porosty stromy a keře lesních dřevin, které v daných podmínkách plní funkce lesa,  d) hospodařením v lese obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující  plnění funkcí lesa,§ 3 (1) Pozemky určené k plnění funkcí lesa jsoua) pozemky s lesními porosty a plochy, na nichž byly lesní porosty odstraněny za účelem obnovy, lesní průseky a nezpevněné lesní cesty, nejsou-li širší než 4 m, a pozemky, na nichž byly lesní porosty dočasně odstraněny na základě rozhodnutí orgánu státní správy lesů podle § 13 odst. 1 tohoto zákona (dále jen "lesní pozemky"),b) zpevněné lesní cesty, drobné vodní plochy, ostatní plochy, pozemky nad horní hranicí dřevinné vegetace (hole), s výjimkou pozemků zastavěných a jejich příjezdních komunikací, a lesní pastviny a políčka pro zvěř, pokud nejsou součástí zemědělského půdního fondu 1) a jestliže s lesem souvisejí nebo slouží lesnímu hospodářství (dále jen "jiné pozemky"). U těchto pozemků může orgán státní správy lesů nařídit označení jejich příslušnosti k pozemkům určeným k plnění funkcí lesa.§ 20 (1) V lesích je zakázánod) těžit stromy a keře nebo je poškozovat,§ 31 Obnova a výchova lesních porostů(6) Holina na lesních pozemcích musí být zalesněna do dvou let a lesní porosty na ní zajištěny do sedmi let od jejího vzniku;§ 33 Těžba dříví(4) Provádět těžbu mýtní úmyslnou v lesních porostech mladších než 80 let je zakázáno.5. Praktický postup při hodnocení žádostiNáležitosti žádosti o povolení kácení dle § 8, odst.1 ZOPK( dle § 4, odst.1, písm.a-d) vyhlášky č.189/2013 Sb.):(1) Žádost o povolení ke kácení dřevin (§ 8 odst. 1zákona) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází,  stručný popis umístění dřevin a situační zákres,b) doložení vlastnického práva či nájemního nebo uživatelského vztahu  žadatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí,včetně písemného souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-ližadatelem vlastník pozemku,c) specifikaci dřevin, které mají být káceny, zejména druhy dřevin, jejichpočet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení zapojených  porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru kácené  plochys uvedením druhového zastoupení dřevind) zdůvodnění žádosti.Náležitosti oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 2  a odst.4 ZOPK)( dle § 4, odst.2, písm.a-e) vyhlášky č.189/2013 Sb.)Oznámení o kácení dřevin (§ 8 odst. 2 a odst. 4 zákona o ochraně přírody a krajiny ) musí vedle obecných náležitostí podání podle správního řádu obsahovat:a) označení katastrálního území a parcely, na které se dřeviny nachází, stručný  popis umístění dřevin a situační zákres,b) doložení vlastnického práva, či nájemního nebo uživatelského vztahu  oznamovatele k příslušným pozemkům, nelze-li je ověřit v katastru nemovitostí,  včetně souhlasu vlastníka pozemku s kácením, není-li žadatelem vlastník  pozemku, s výjimkou postupu podle § 8 odst. 4 zákona a s výjimkou kácení  dřevin při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků a při  odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské  soustavy prováděném při provozování těchto soustav,c) specifikaci dřevin, které mají být káceny nebo byly pokáceny, zejména druhy  dřevin, jejich počet a obvod kmene ve výšce 130 cm nad zemí; pro kácení  zapojených porostů dřevin lze namísto počtu kácených dřevin uvést výměru  kácené plochy s uvedením druhového zastoupení dřevin,d) zdůvodnění oznámeníe) v případě kácení dřevin podle § 8 odst. 4 zákona doložení skutečností  nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup .(zřejmě a bezprostředně ohrožen život, zdraví či majetek !!!)Řešení žádosti o povolení kácení dřevin rostoucích mimo les- vždy  ve  správním řízení   dle ustanovení zákona č.500/2004 Sb., správní řád- správní orgán (orgán ochrany přírody a krajiny) rozhoduje o podaném návrhu.   Některé důležité kroky správního řízení (postup):1. Podání a přijetí žádosti             11. Nařízení ústního jednání – volitelné!2. Ustanovení oprávněné úřední osoby        12. Nařízení místního  šetření  nebo3. Kontrola náležitostí žádosti          ohledání místa – volitelné!4. Stanovení okruhu účastníků řízení          13. Usnesení o přerušení řízení5. Právo účastníků na informace           14. Usnesení o zastavení řízení6. Právo účastníků na vyjádření            15. Rozhodnutí ve věci 7. Odborný posudek – pouze BiH !           16. Doručování písemností8. Zahájení návrhového správního řízení    17. Lhůta pro podání odvolání proti9. Oznámení zahájení správního řízení      rozhodnutí10.  Usnesení o stanovení lhůty na vyjádření 18. Odvolání proti rozhodnutí11.  Usnesení o účastníku řízení   19. Právní moc rozhodnutí a                          vykonatelnost rozhodnutí6.  Průběh správního řízeníA. Zahájení a oznámení zahájení správního řízeníSprávní řízení  na návrh  je zahájeno prvním úkonem ve věci, tedy podáním žádosti.Správní orgán vymezí okruh účastníků řízení a písemně jim oznámí zahájení řízení.V tomto oznámení je možno zároveň  zajistit i další kroky –    nařízení ústního jednání, ohledání místa nebo místní šetření,  výzva k doplnění žádosti, odstranění nedostatků podání,  usnesení o přerušení řízení,  usnesení o stanovení lhůty pro vyjádření atd.B. Vymezení okruhu účastníků řízení    1.  Účastníkem jsou  všichni vlastníci pozemků na kterých rostou stromy, které chce žadatel kácet, protože vlastníkem stromu je vždy vlastník pozemku (neupravuje-li vztah smlouva mezi vlastníkem stromu a vlastníkem pozemku, např.smlouva o užívání, nájemní smlouva atd.)         Pokud o kácení žádá uživatel pozemku,  musí být zajištěn písemný souhlas vlastníka pozemku s kácením, pak je účastníkem uživatel, s výjimkou správců toků a správců plynových a elektrických sítí, kde nemusí být písemný souhlas vlastníka pozemku.  2. Pokud je vlastníkem pozemku na kterém roste předmětný strom obec, je povinna podat žádost o pokácení mimolesních dřevin s razítkem „Obec“ na obecní úřad. Obecní úřad pak vede správní řízení a po proběhlém řízení vydá rozhodnutí s kulatým  razítkem se státním znakem a nápisem „Obecní úřad“.  3. Dalšími účastníky řízení mohou být dle § 70 zákona také občanská sdružení, zabývající se ochranou přírody a krajiny.Zákonným předpokladem účasti ve správních řízení je tzv.generální dopis , kterým 1x za rok oznámí úřadu svůj zájem být informováni o vedených jednání a řízení, prokáží svou existenci kopií u Ministerstva vnitra registrovaných stanov občanského sdružení a vymezí věcně i místně okruh svého zájmu o informace.Správní orgán pak zašle oznámení o zahájení řízení  i těmto přihlášeným občanským sdružením.Zákon  pak říká, že se OS musí do osmi dnů ode dne kdy se o zahájení dozvědělo přihlásit písemně za účastníka toho konkrétního správního řízení (přihlášení do osmi dnů od obdržení oznámení zahájení řízení nebo od fikce doručení).( od 1.1.2014 dle nového občanského zákoníku – spolky)4. Správci toků, komunikací, inženýrských sítí a další instituce, které uplatňují požadavky ve správním řízení prostřednictví svých vyjádření,obvykle nemají postavení účastníka řízení, pokud nejsou sami žadateli (jako jiní oprávnění) nebo nejsou-li vlastníky pozemků.5. Jiní občané, než vlastníci  a uživatelé dotčených pozemků, by mohli být účastníky řízení pokud prokáží, že  rozhodnutím mohou být dotčena jejich vlastnická práva a povinnosti. (musí se přihlásit o svá práva a o jejich postavení účastníka bude rozhodnuto usnesením)Usnesení o účastníku řízení - Zákon č. 500/2004 Sb., správní řád,§ 27(1) Účastníky řízení (dále jen "účastník") jsoua) v řízení o žádosti žadatel a další dotčené osoby, na které se pro společenství práv nebo povinností s žadatelem musí vztahovat rozhodnutí správního orgánu;b) v řízení z moci úřední dotčené osoby, jimž má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají.(2) Účastníky jsou též další dotčené osoby, pokud mohou být rozhodnutím přímo dotčeny ve svých právech nebo povinnostech.(3) Účastníky jsou rovněž osoby, o kterých to stanoví zvláštní zákon.Nestanoví-li zvláštní zákon jinak, mají postavení účastníků podle odstavce 2, ledaže jim má rozhodnutí založit, změnit nebo zrušit právo anebo povinnost nebo prohlásit, že právo nebo povinnost mají anebo nemají; v tom případě mají postavení účastníků podle odstavce 1.§ 28(1) Za účastníka bude v pochybnostech považován i ten, kdo tvrdí, že je účastníkem, dokud se neprokáže opak. O tom, zda osoba je či není účastníkem, vydá správní orgán usnesení, jež se oznamuje pouze tomu, o jehož účasti v řízení bylo rozhodováno, a ostatní účastníci se o něm vyrozumí. Postup podle předchozí věty nebrání dalšímu projednávání a rozhodnutí věci.(2) Jestliže osoba, o níž bylo usnesením rozhodnuto, že není účastníkem, podala proti tomuto usnesení odvolání, jemuž bylo vyhověno, a mezitím zmeškala úkon, který by jako účastník mohla učinit, je oprávněna tento úkon učinit do 15 dnů od oznámení rozhodnutí o odvolání; ustanovení § 41 odst. 6 věty druhé platí obdobně.C. Ústní jednání, místní šetření, ohledání místa    Dle správního řádu je orgán státní správy k tomu, aby si opatřil dostatečné podklady pro rozhodnutí, oprávněn nařídit ústní jednání nebo místní šetření či ohledání místa. Pak celý proces upravuje správní řád (nařízení, termíny, jednání, zápis).Předvolání musí být účastníkům řízení doručeno nejméně 15 dní před termínem jednání !!!V případě povolování kácení mimolesních dřevin je však možné rozhodnout i na základě vlastní znalosti místa a prostředí.ZOPK § 67 Povinnosti investorů– JEDINÁ FORMA POSUDKU, KTERÁ LZE ULOŽIT a to ROZHODNUTÍMBiologické hodnocení(1) Ten, kdo v rámci výstavby nebo jiného užívání krajiny zamýšlí uskutečnit závažné zásahy, které by se mohly dotknout zájmů chráněných podle části druhé, třetí a páté tohoto zákona (dále jen "investor"), je povinen předem zajistit na svůj náklad provedení přírodovědného průzkumu dotčených pozemků a písemné hodnocení vlivu zamýšleného zásahu na rostliny a živočichy (dále jen "biologické hodnocení"), pokud o jeho nezbytnosti rozhodne orgán ochrany přírody příslušný k povolení zamýšleného zásahu. Podrobnosti biologického hodnocení upraví ministerstvo životního prostředí obecně závazným právním předpisem.(3) Přírodovědný průzkum a biologické hodnocení podle odstavců 1 a 2 se využívá jako podklad pro rozhodování orgánu ochrany přírody.(4) Vyplyne-li z tohoto zákona nebo z jiných právních předpisů nebo z výsledku biologického hodnocení potřeba zajištění přiměřených náhradních opatření k ochraně přírody (například vybudování technických zábran, přemístění živočichů a rostlin), je investor povinen tato opatření realizovat na svůj náklad. O rozsahu a nezbytnosti těchto opatření rozhodne orgán ochrany přírody.D. Vyjádření účastníků řízení- Každý účastník správního řízení má právo na vyjádření se k předmětu žádosti, tedy ke kácení konkrétních mimolesních dřevin.- Všichni účastníci správního řízení musí být prokazatelně seznámeni s vyjádřeními ostatních i  se všemi důkazními materiály, které si správní orgán obstará sám.- V průběhu řízení správní orgán zkoumá, jestli kácení má charakter veřejného zájmu, jestli jsou důvody kácení po vyhodnocení funkčního a estetického významu dostatečně závažné. To je také obsahem odůvodnění rozhodnutíUsnesení o lhůtě na podávání návrhů a vyjádření se k podkladům - Zákon č. 500/2004 Sb., Správní řád§ 36(1) Nestanoví-li zákon jinak, jsou účastníci oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy po celou dobu řízení až do vydání rozhodnutí; správní orgán může usnesením prohlásit, dokdy mohou účastníci činit své návrhy.(2) Účastníci mají právo vyjádřit v řízení své stanovisko. Pokud o to požádají, poskytne jim správní orgán informace o řízení, nestanoví-li zákon jinak.(3) Nestanoví-li zákon jinak, musí být účastníkům před vydáním rozhodnutí ve věci dána možnost vyjádřit se k podkladům rozhodnutí; to se netýká žadatele, pokud se jeho žádosti v plném rozsahu vyhovuje, a účastníka, který se práva vyjádřit se k podkladům rozhodnutí vzdal.E. Usnesení  o  procesních stránkách řízeníProcesní (formální) postupy a úkony se sdělují účastníkům řízení usnesením.Usnesení je zvláštním druhem  rozhodnutí.Je jich několik typů a pro každý platí konkrétní ustanovení správního řádu.Běžné typy pro řízení o povolení kácení mimolesních dřevin jsou usnesení o postavení účastníka řízení, o přerušení řízení, o zastavení řízení, o stanovení lhůty na vyjádření, postoupení žádosti a další.Důvody přerušení řízení  § 64 SŘ(1) Správní orgán může řízení usnesením přerušita) současně s výzvou k odstranění nedostatků žádostib) současně s výzvou k zaplacení správního poplatku, v řízení pokračuje, jakmile mu byl předložen doklad  o zaplacení správního poplatku,c) probíhá-li řízení o předběžné otázce nebo správní orgán1. dal k takovému řízení podnět podle § 57 odst. 1 písm. a),2. učinil výzvu podle § 57 odst. 1 písm. b), anebo3. učinil úkon podle § 57 odst. 4;d) do doby ustanovení opatrovníka procesně nezpůsobilému účastníkovi,e) z dalších důvodů stanovených zákonem.Důvody zastavení řízení § 66 SŘ(1) Řízení o žádosti správní orgán usnesením zastaví, jestližea) žadatel vzal svou žádost zpět; jestliže je žadatelů více, musí se zpětvzetím souhlasit všichni žadatelé,b) byla podána žádost zjevně právně nepřípustná,c) žadatel v určené lhůtě neodstranil podstatné vady žádosti,d) žadatel ve stanovené lhůtě nezaplatil správní poplatek,e) zjistí překážku řízení podle § 48 odst. 1,f) žadatel zemřel nebo zanikl, pokud v řízení nepokračují právní nástupci nebo pokud není více žadatelů, anebo zanikla-li věc nebo právo, kterého se řízení týká; řízení je zastaveno dnem, kdy se správní orgán o úmrtí nebo zániku žadatele nebo o zániku věci nebo práva dozvěděl,g) žádost se stala zjevně bezpředmětnou,h) z dalších důvodů stanovených zákonem.F. Rozhodnutí o věcné stránce řízení   Správní řízení vedoucí k povolení či nepovolení kácení mimolesních dřevin musí být vždy zakončeno rozhodnutím, tedy správním úkonem, který řeší věcnou stránku podané žádosti ( s výjimkou zastavení řízení).Každé rozhodnutí musí obsahovat závazný výrok a poučení o odvolání. Odůvodnění je nutné v případě, že rozhodnutím správní úřad nevyhoví všem účastníkům řízení.Rozhodnuto musí být v jednoduchých případech bezodkladně, ve ostatních do 60ti dnů a ve zvlášť složitých do 90 dnů.G. Odvolání proti rozhodnutí nebo usneseníOdvolání proti rozhodnutí či usnesení (jde-li o typ usnesení, proti kterému se lze odvolat) vždy řeší nadřízený správní orgán, tedy v tomto případě krajský úřad.     Postup podání odvolání je uveden v poučení o odvolání, které je povinnou součástí rozhodnutí či usnesení. Zde je také v odůvodněných případech uvedena skutečnost, že odvolání nemá odkladný účinek.Správní orgán prvoinstanční ( ten, který vydal rozhodnutí ), oznámí odvolání jednoho z účastníků ostatním účastníkům řízení, vyzve je v vyjádření, lhůta ze SŘ nejméně 5 dní, zkompletuje spis a předá ho v originále na druhoinstanční orgán - krajský úřad.H. AutoremeduraZměna výroku rozhodnutí při souhlasu všech účastníků§ 87 SŘSprávní orgán, který napadené rozhodnutí vydal, je může zrušit nebo změnit, pokud tím plně vyhoví odvolání a jestliže tím nemůže být způsobena újma žádnému z účastníků, ledaže s tím všichni, kterých se to týká, vyslovili souhlas. Proti tomuto rozhodnutí nelze podat odvolání.7. Zpoplatnění správního řízení k žádostiNa základě zákona o správních poplatcích  č. 634/2004 Sb.,     ve znění pozdějších předpisů, je jediný poplatek, který obecní úřad může účtovat žadateli o povolení kácení mimolesních dřevin -poplatek  za   místní  šetření nebo ohledání místa,    stanovený dle sazebníku správních poplatků, položka 20.Místní šetření, pokud je nařízeno dle zvláštních předpisů nebo se koná z podnětu účastníků řízení, je účtováno za každou započatou hodinu :- v pracovní době správního orgánu …….. 500,- Kč- v mimopracovní době v pracovních dnech….  1 000,- Kč- ve dnech pracovního volna a klidu….          2 000,- KčPoplatek je vybírán po ukončení místního šetření pokladním blokem nebo složenkou, bez ohledu na výsledek rozhodnutí obecního úřadu. Je příjmem rozpočtu obce.    Pokud není „místní šetření nebo ohledání “ nařízeno, poplatek se nevybírá8. Náhradní výsadba Správní orgán může žadateli ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit dle § 9 zákona  přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit i následnou péči o tyto dřeviny na dobu nezbytně nutnou, nejvýše na dobu 5ti let.     Obce pro tyto účely vedou   přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu na svém územním odboru. Tyto pozemky nemusí být pouze ve vlastnictví obce, ale musí být umístění náhradní výsadby s jejich vlastníky projednáno.ZOPK § 9 Náhradní výsadba a odvody(1) Orgán ochrany přírody může ve svém rozhodnutí o povolení kácení dřevin uložit žadateli přiměřenou náhradní výsadbu ke kompenzaci ekologické újmy vzniklé pokácením dřevin. Současně může uložit následnou péči o dřeviny po nezbytně nutnou dobu, nejvýše však na dobu pěti let.(2) Náhradní výsadbu podle odstavce 1 lze uložit na pozemcích, které nejsou ve vlastnictví žadatele o kácení, jen s předchozím souhlasem jejich vlastníka. Obce vedou přehled pozemků vhodných pro náhradní výsadbu ve svém územním obvodu po předběžném projednání s jejich vlastníkem.(3) Pokud orgán ochrany přírody neuloží provedení náhradní výsadby podle odstavce 1, je ten, kdo kácí dřeviny z důvodů výstavby a s povolením orgánu ochrany přírody povinen zaplatit odvod do rozpočtu obce, která jej použije na zlepšení životního prostředí. Ten, kdo kácel dřeviny protiprávně, je povinen zaplatit odvod do Státního fondu životního prostředí České republiky. Výši odvodů, podmínky pro jejich ukládání i případné prominutí stanoví zvláštní zákon. – zatím takový předpis není !!!(4) Zajištěním náhradní výsadby podle odstavce 1 nebo zaplacením odvodu podle odstavce 3 je zároveň splněna povinnost náhradního opatření podle § 86 odst. 2 i náhrady ekologické újmy.9.  Termíny kácení dřevin- Termín povoleného kácení musí být uvedený ve výroku rozhodnutí a se stává závazným. Kácení v jinou dobu něž je uvedena v rozhodnutí se považuje za nepovolené.- Zpravidla se ke kácení využívá tzv.doba vegetačního klidu, od 1.11. do 31.3. běžného roku.Vyhl. 189/2013 Sb., § 5Období, ve kterém se kácení dřevin zpravidla provádí kácení dřevin se provádí zpravidla v období jejich vegetačního klidu. Obdobím vegetačního klidu se rozumí období přirozeného útlumu fyziologických a ekologických funkcí dřeviny.  -  Požádá-li žadatel o jiný termín kácení – správní orgán vyhodnotí závažnost důvodů a rozhodne dle svého uvážení.-  Nemůže-li OÚ z objektivních důvodů rozhodnout o kácení v době vegetačního klidu nebo v době, kdy nemůže vyhodnotit stav stromu, může správní řízení přerušit v souladu s §  64 e) zák.č. 500/2004 Sb., správního  řádu, a to usnesením do doby vyhodnocení stavu a seznámení s ním všech účastníků řízení.-   Platnost rozhodnutí musí být stanovena ve výroku, jinak je na dobu neurčitou a dle § 84,d) ZOPK může být po 2 letech zrušeno.10. Přestupky, správní delikty a pokutyObecní úřad kontroluje výkon jím vydaných rozhodnutí i stav mimolesních dřevin v celé správním území. Zjistí-li poškození jakýchkoliv dřevin má povinnost oznámit stav orgánu ochrany přírody, příslušnému k řešení situace, jde převážně o obecní úřad obce s rozšířenou působností nebo krajský úřad.Tyto úřady dle svých kompetencí prověří situaci a neprodleně rozhodnou o navrácení do původního stavu, je-li to možné a účelné nebo o kompenzaci náhradním opatřením k nápravě stavu, nelze-li stav vrátit.Uložením uvedení do původního stavu nebo náhradního opatření k nápravě není dotčena povinnost náhrady vzniklé škody a možnost postihu za přestupek, protiprávní jednání nebo trestní čin.- O přestupek se jedná při porušení ustanovení zákona fyzickou osobou (§ 87 ZOPK).- O protiprávní jednání (správní delikt) se jedná při porušení ustanovení zákona právnickou osobou nebo fyzickou osobou při výkonu podnikatelské činnosti (§ 88 ZOPK).- O trestný čin se jedná při naplnění skutkové podstaty trestního zákona.Tento stav musí vyhodnotit Policie ČR na základě podaného trestního oznámení.Maximální výše pokut je uvedena v § 87 a 88 zák.č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění a pohybuje se od  10 tisíc do 2 milionu Kč.ZOPK 87 Přestupky(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 10 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že  a) nedovoleně mění či ruší dochovaný stav přírody ve zvláště chráněném území nebo nedovoleně mění dochovaný stav památného stromu,e) nesplní ohlašovací povinnost určenou tímto zákonem,g) neprovede uložení náhradní výsadbu dřevin podle § 9,(2) Orgán ochrany přírody uloží pokutu ve výši do 20 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, žee) poškodí nebo bez povolení pokácí dřevinu rostoucí mimo les,  f) provádí škodlivý zásah do významného krajinného prvku bez souhlasu orgánu ochrany přírody,(3) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 100 000 Kč fyzické osobě, která se dopustí přestupku tím, že  a) poškodí nebo zničí památný strom nebo zvláště chráněné území či jeho část,b) usmrtí zvláště chráněného živočicha kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí jeho úhyn zásahem do jeho životního prostředí,c) zničí zvláště chráněnou rostlinu kriticky nebo silně ohroženého druhu nebo způsobí její úhyn zásahem do jejího životního prostředí,  d) pokácí bez povolení nebo závažně poškodí skupinu dřevin rostoucích mimo les.ZOPK § 88 Správní deliktyPokuty právnickým osobám a fyzickým osobám při výkonu podnikatelské činnosti(1) Orgán ochrany přírody uloží pokutu až do výše 1 000 000 Kč právnické osobě nebo fyzické osobě při výkonu podnikatelské činnosti, která se dopustí protiprávního jednání tím, žeb) poškodí nebo zničí památný strom,  c) poškodí nebo zničí bez povolení dřevinu nebo skupinu dřevin rostoucích mimo les.