Náhrady újmy

PROVÁDĚCÍ PŘEDPIS K § 58 ZÁKONA Č. 114/1992 SB., O OCHRANĚ PŘÍRODY A KRAJINY, VE ZNĚNÍ POZDĚJŠÍCH PŘEDPISŮ

V roce 2004 byla schválena novela zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Novela byla motivována zejména potřebou legislativně zakotvit v českém právním řádu soustavu evropsky významných chráněných území – Natura 2000. Zároveň byl do tohoto zákona včleněn paragraf (§ 58) zakotvující povinnost náhrady újmy za tížení zemědělského a lesního hospodaření.
Při pozornějším čtení tohoto paragrafu je zřejmé, že není dobře koncipován: je vnitřně nekonzistentní, některá ustanovení se opakují, jiná jdou proti sobě. Tato podoba je výsledkem projednávání zákona v poslanecké sněmovně a výrazně ztížila přípravu prováděcího právního předpisu.
Pojem „újma“ není v § 58 vymezen a ani do současné podoby návrhu vyhlášky  nebyl  tento pojem zapracován, podle legislativního odboru MŽP není třeba jej explicitně vymezit.
V odstavci 2 § 58 je řečeno, že náhrada náleží vlastníku nebo nájemci (přednostně vlastníku) zemědělské půdy, lesního pozemku nebo rybníka s chovem ryb nebo vodní drůbeže, a to za omezení, které v daném kalendářním roce vzniklo nebo trvalo.
Za která omezení se náhrady vyplácejí? Za prvé za omezení vyplývající z části třetí až páté zákona o ochraně přírody a krajiny. Jedná se základní a bližší ochranné podmínky všech kategorií zvláště chráněných území, ochranné podmínky ptačích oblastí a evropsky významných lokalit (budoucí soustava Natura 2000) a omezení vyplývající z ochrany zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů, památných stromů a nerostů. Náhrada se dále vyplácí za omezení vyplývající z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona.
Pokud rozhodnutí, jímž je vydáno závazné stanovisko podle ustanovení  § 4 odst. 2 nebo souhlas podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje podmínky, z nichž vyplývá omezení, nejde o omezení ve smyslu § 58 odst. 2, věta poslední cit. zákona.
V případě zákazu používat intenzivní technologie, zejména prostředky a činnosti, které mohou způsobit (podstatné) změny v biologické rozmanitosti, struktuře a funkci ekosystémů anebo nevratně poškozovat půdní povrch, je potřeba stanovit, zda se v konkrétním případě (ne)jedná o intenzivní technologii. Při výkladu toho, co je intenzivní technologií, by měl být zohledněn předmět a cíl ochrany jednotlivých kategorií chráněných území. V každém případě musí mít tento výklad vazbu na podmínky konkrétní lokality.
Za omezení vzniklá na základě plnění povinností uložených správními akty, v důsledku neplnění povinností stanovených tímto zákonem nebo jeho prováděcími předpisy, tj. např. za uložená opatření k odstranění následků neoprávněných zásahů (§ 86), se náhrada neposkytne.
§ 58 stanovuje, že náhrada přísluší za ztížení zemědělského nebo lesního hospodaření. Dle stanoviska legislativního odboru MŽP v případě lesního hospodaření se jedná o hospodaření v lesích definované v § 2 písm. d) lesního zákona. Lesní pozemky jsou vymezeny v zákonu o ochraně zemědělského půdního fondu (zákon č. 334/1992 Sb.) a lesním zákonem (§ 3). Náhrada tedy náleží výhradně za omezení obhospodařování v té míře, k čemu je pozemek určen. Náhrada nepřísluší za ztížení výkonu rybářského práva, mysliveckého hospodaření  (včetně vysazování polodivokých kachen z umělých odchovů do honiteb), činností spojených s cestovním ruchem nebo výzkumem, atd., ani za omezení daná jinými právními předpisy.
Hospodařením v lese podle lesního zákona se rozumí „obnova, ochrana, výchova a těžba lesních porostů a ostatní činnosti zabezpečující plnění funkcí lesa.“
Zemědělskou půdou jsou podle zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, „pozemky zemědělsky obhospodařované, to je orná půda, chmelnice, vinice, zahrady, ovocné sady, louky, pastviny.“
Musí jít vždy o činnosti spadající do běžného zemědělského nebo lesnického hospodaření. Pokud má vlastník pozemek označený jako les, má nárok jej obhospodařovat jako les. Nemá nárok na náhradu újmy za zákaz změny druhu pozemku.
Změna kultury může být provedena pouze postupem stanoveným v § 2 zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů; zákaz změnit kulturu není ztížené zemědělské hospodaření, a tedy není předmětem náhrady újmy podle tohoto zákona.
Pod pojmem vodní drůbež jsou chápána hospodářská zvířata vázaná na vodu, tj. husy a kachny, nikoliv slepice a krůty.  Nejde o volně žijící živočichy (např. kachny z původních přírodních populací či polodivoké kachny z umělých odchovů vypouštěné do honiteb).
Předmětem náhrady není:
- zvýšené administrativní náklady v souvislosti s polohou pozemku v ZCHÚ nebo na území evropsky významných lokalit či ptačích oblastí,
- náklady nezbytné pro uplatnění přiznané náhrady nejsou předmětem náhrady,
- dotace a jiné částky z veřejných zdrojů, které by žadatel mohl dostat, kdyby nebyl omezen (jde o hypotetickou situaci),
- zákaz změny druhu pozemku, zákaz změny kultury,
- pokud žadatel nabyl pozemek již s omezením (např. při restitucích byla možnost vyměnit pozemek za jiný, kde omezení nebylo, stará chráněná území, při jejichž vzniku se předkové dnešních šlechtických rodů zřekli budoucích nároků na náhradu, …),
- k výjimkám při použití závadných látek na určité způsoby použití udělenou podle zvláštního právního předpisu 14): V § 39 vodního zákona jsou stanoveny povinnosti k ochraně vod před závadnými látkami, platící všeobecně pro každý subjekt přímo ze zákona. V odstavci 7 tohoto ustanovení se stanoví možnost udělit výjimky z této všeobecné povinnosti (nikoliv ze zákazu) a stanoví je každopádně vodoprávní úřad svým rozhodnutím. Toto přesahuje rámec stanovený v § 58 zákona č. 114/1992 Sb., a proto zde náhrada nepřísluší.
Co se týče administrativního postupu, je žadatel povinen uplatnit nárok písemně, a to nejpozději do tří měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala. V odstavci 3 § 58 je řečeno, že prokázání újmy je na straně žadatele, který tak má učinit podklady a doklady potřebnými pro posouzení nároku a jeho výše. Nárok se uplatňuje u příslušného orgánu ochrany přírody, kterým je na území národních parků (NP), jejich ochranných pásem a chráněných krajinných oblastí (CHKO) a jejich ochranných pásem příslušná správa. Mimo tato území je orgánem ochrany přírody ministerstvo životního prostředí, které se rozhodlo pověřit touto činností jednotlivé místně příslušné správy CHKO. – mapka je na webu MŽP.
Uplatnit nárok může buď vlastník nebo nájemce daného pozemku, přednostně vlastník, oběma současně náhrada nemůže být poskytnuta.
Shrnutí procesu administrace žádosti:
Žádost je doručena na příslušný orgán ochrany přírody. Dnem přijetí žádosti je zahájeno správní řízení. Orgán ochrany přírody stanoví okruh účastníků řízení, který vyplývá speciálně ze zákona č. 114/1992 Sb. Obec, jejíhož správního obvodu se předmět žádosti týká, je účastníkem správního řízení, a to na rozdíl od občanských sdružení, které v tomto případě účastníky řízení nejsou, protože náhrada újmy se netýká zájmů ochrany přírody chráněných zákonem. Obecně vyplývá možnost dalších subjektů účastnit se správního řízení z § 14 zákona č. 71/1967 Sb. (dále jen „správní řád“), kdy účastníkem řízení je každý, o jehož právech a právem chráněných zájmech je rozhodováno. Orgán ochrany přírody posuzuje nárok toho, kdo o náhradu újmy požádal, tomu je také náhrada (ne)přiznána.
Orgán ochrany přírody dále ověří náležitosti podání (viz postup dle jednotlivých bodů tohoto metodického pokynu). V případě, že podání neobsahuje náležitosti vyplývající k bodu 3 tohoto metodického pokynu, je možné řízení přerušit ve smyslu § 29 správního řádu z důvodu nedostatku podání, a to do doby odstranění těchto nedostatků. Jinak je na zvážení správního orgánu, zda svolá jednání v této věci a v případě, že z doložených dokladů a podkladů vyplývá jednoznačně oprávněnost nároku a jeho výše, vydá rozhodnutí ve věci.
Pozn.: Podle nového správního řádu, který nabude účinnosti 1.1. 2006, je důvodem pro přerušení nejen již zahájené řízení o předběžné otázce, ale i řízení, které má být za tímto účelem zahájeno.
Pozn.: Důvodem přerušení správního řízení není neexistence prováděcího právního předpisu.
Orgán ochrany přírody posuzuje:
a) přípustnost žádosti
- podáno do tří měsíců od skončení kalendářního roku, v němž újma vznikla nebo trvala
Velice důležité je ustanovení, že náhrada se uplatňuje pouze za příslušný kalendářní rok, nelze ji uplatnit zpětně za více let.
PROBLÉM: u lesů, částečně i u rybníků
Nárok na náhradu může vzniknout nejdříve ode dne účinnosti zákona č. 218/2004 Sb., pokud k omezení došlo za účinnosti zákona č. 114/1992 Sb.
Vznikla-li újma v důsledku omezení vyplývajícího z části třetí až páté zákona č. 114/1992 Sb., včetně prováděcích právních předpisů, nebo v důsledku omezení vyplývajícího z rozhodnutí, závazného stanoviska nebo souhlasu vydaného podle tohoto zákona, náhradu lze poskytnout, jestliže újma trvala v den nabytí účinnosti zákona č. 218/2004 Sb.
- nárok uplatněn písemně
- nárok uplatněn vlastníkem nebo nájemcem
b) oprávněnost žádosti (tzn. že nárok je doložen)
- újma vznikla na základě zákona č. 114/1992 Sb.,
- újma vznikla nebo trvala v kalendářním roce, za který je náhrada požadována,
- jedná se o zemědělské nebo lesní hospodaření,
- omezení souběžně nevzniklo na základě jiného právního předpisu nebo z jiných důvodů, než je omezení z tohoto zákona,
- na činnost, za jejíž omezení je požadována náhrada újmy, nebyla povolena výjimka ze zákazů stanovených v §§ 16, 26, 29, 34, 35, 36 nebo výjimka podle §§ 49, 50 zákona
- Nebyl vydán souhlas s prováděním činnosti, za jejíž omezení je požadována náhrada újmy,
(bližší ochranné podmínky ZCHÚ, ochranné podmínky ptačích oblastí)
V případě činností vázaných na souhlas omezení vyplývá přímo z tohoto souhlasu, protože nejde o činnost zakázanou.
- v zájmu naplnění povinností vyplývajících jednak z obecné úpravy správního řízení, kdy orgán ochrany přírody rozhoduje pouze na základě přesně a úplně poznaného stavu věci a podle ustanovení § 58 odst. 6 zákona je nezbytné, aby jako součást podání byla doložena pravomocná rozhodnutí vyplývající ze zvláštních právních předpisů, která jsou nezbytná k provozování činnosti, za jejíž omezení je uplatňován nárok. Žadatel je povinen doložit, zda a jakým způsobem by činnost mohl provozovat v souladu s právem, pokud by nebyl orgánem ochrany přírody podle zákona č. 114/1992 Sb. omezen.
Pozn.: v případě rybníka je nutné požadovat platné povolení k nakládání s vodami (§ 8 vodního zákona) a platnou výjimku podle § 39 vodního zákona;
c) úplnost žádosti
Podání návrhu na náhradu obsahuje
a) obchodní firmu nebo název, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, sídlo a právní formu, jméno a příjmení oprávněného zástupce, je-li žadatelem právnická osoba, případně telefonní a faxové číslo a e-mail,
b) jméno a příjmení, případně dodatek7), datum narození, číslo občanského průkazu, identifikační číslo, bylo-li přiděleno, místo trvalého pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, případně telefonní a faxové číslo a e-mail,
c) bankovní spojení: název a sídlo peněžního ústavu, číslo účtu, kód banky, specifický symbol, má-li být náhrada poskytnuta žadateli na účet,
d) požadovanou výši náhrady včetně postupu, jakým byla výše náhrady stanovena,
e) odůvodnění nároku odkazem na ustanovení zákona, případně prováděcí právní  předpis nebo na konkrétní pravomocné rozhodnutí, závazné stanovisko nebo souhlas  vydaný na základě zákona nebo jeho prováděcích právních předpisů, z něhož vyplývá omezení,
f) výměru (plochu), pro niž se náhrada uplatňuje, u lesního pozemku v m2, u rybníků a zemědělské půdy v hektarech s přesností na dvě desetinná místa; nesouhlasí-li plocha podle katastru nemovitostí s plochou podle lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy převzaté protokolem o převzetí, bere se za rozhodnou pro tento účel plocha v lesním hospodářském plánu nebo v lesní hospodářské osnově převzaté protokolem o převzetí, s výjimkou případů, kdy je plocha stanovena měřením,
g) přílohu, s výjimkou případů hospodaření na rybníce s vícehorkovým hospodářským cyklem, kdy se žádosti podávají v kalendářních letech před ukončením hospodářského cyklu rybníka bez přílohy.
Příloha podání návrhu obsahuje
a) výpis z katastru nemovitostí ne starší než tři měsíce nebo nájemní smlouvu k pozemku, 
b) čestné prohlášení, že žadatel vlastnil nebo měl pronajatý pozemek po dobu, za kterou uplatňuje náhradu újmy na daný pozemek,
c) kopii katastrální mapy a, je-li pozemek evidován zjednodušeným způsobem8), doplněnou  orientačním zákresem parcel z dřívější pozemkové evidence, s vyznačením části pozemku, na které je náhrada uplatňována,
d) druh pozemku9), druh zemědělské kultury, jedná-li se o zemědělskou půdu,
e) doklad o tom, že byl poskytnut finanční příspěvek za omezení z důvodů ochrany přírody podle § 69 zákona nebo náhrada podle zvláštního právního předpisu10) včetně dokladu o jeho výši, případně čestné prohlášení o tom, že poskytnut nebyl,
f) doklad o finanční částce poskytnuté na pozemek, na který je náhrada žádána, z veřejných prostředků formou dotace, příspěvku nebo kompenzace na účel odpovídající omezení, na které žadatel uplatňuje náhradu, v kalendářním roce, za který je náhrada požadována, vlastníku nebo nájemci pozemku, případně čestné prohlášení, že taková částka nebyla poskytnuta; má-li podklad finanční částky vyplacené v předcházejících letech z veřejných rozpočtů vztah ke kalendářnímu roku, za který je náhrada požadována, žadatel předloží též doklady o těchto finančních částkách,
g) všechna pravomocná rozhodnutí orgánů ochrany přírody, která se vztahují k pozemku, na který žadatel uplatňuje náhradu újmy,
h) čestné prohlášení, že omezení, na které žadatel uplatňuje náhradu, nevzniklo souběžně v plné míře nebo částečně na základě jiného právního titulu, jestliže souběžně nevzniklo,
i) potvrzení o zařazení do evidence využití zemědělské půdy podle uživatelských vztahů6), jedná-li se o pozemek na zemědělské půdě; nepřesahuje-li výměra pozemku 0,5 ha, doloží žadatel toto potvrzení v případě, že je do této evidence již  zařazen, 
j) postup výpočtu výše náhrady včetně vstupních údajů použitých pro výpočet,
k) částku odpovídající snížení v obvyklém objemu produkce z jiného omezení zemědělského nebo lesního hospodaření, než je omezení podle § 58 odst. 2 zákona, nebo škodných událostí, případně čestné prohlášení, že nedošlo k tomuto snížení,
l) smlouvu, z níž vyplývá smluvní omezení odpovídající omezení, na které žadatel uplatňuje náhradu, byla-li sjednána,  případně čestné prohlášení, že smluvní omezení nevzniklo.
může se jednat např. o nájemní smlouvu mezi správou národního parku a nájemcem, o privatizační smlouvu na rybník, …
m) dokument, jehož náležitostí je:
1. popis reálného stavu vzniklého omezením zemědělského nebo lesního hospodaření ve smyslu § 58 odst. 2 zákona,
2. popis konkrétních dopadů omezení na hospodaření,
3. postup použitého výpočtu výše náhrady,
4. vstupní údaje použité pro výpočet; pokud existují vstupní údaje v listinné podobě, jsou součástí dokumentu,
Jedná-li se o hospodaření na rybníce s chovem ryb nebo vodní drůbeže, příloha podání návrhu kromě údajů podle odstavce 2 obsahuje
a) platné povolení k nakládání s vodami podle zvláštního právního předpisu 12),
b) základní údaje o rybníce, zejména polohu, zatopenou plochu, normální hladinu, kategorii podle hospodářského využívání, průměrnou hloubku, výpočet nebo odhad kubatury,
údaje lze zjistit z platného manipulačního řádu, platného nakládání s vodami, popř. z projektové dokumentace (výstavba, rekonstrukce, odbahnění, …) nebo z normace rybníka
c) evidenci o hospodaření a evidenci o dosaženém hospodářském výsledku v rybníkářství vedenou podle zvláštního právního předpisu 13),
d) platnou výjimku při použití závadných látek na určité způsoby použití udělenou podle zvláštního právního předpisu 14), pokud byla udělena.
Jedná-li se o hospodaření na lesním pozemku, příloha podání návrhu kromě údajů  podle odstavce 2 obsahuje 
a) údaje z lesního hospodářského plánu nebo lesní hospodářské osnovy převzaté  protokolem o převzetí pro lesní pozemek a lesní porost, jehož užívání bylo omezeno,
b) kopii lesnické obrysové mapy, na níž je vyznačena část pozemku, jehož užívání bylo omezeno.
V případě hromadné žádosti musí být veškeré podklady dodány přehledně zvlášť pro jednotlivé pozemky.
d) výši náhrady
- přiměřenost vstupních dat
Posoudit z hlediska místní zkušenosti a z hlediska toho, zda použité vstupní údaje odpovídají situaci na dané lokalitě.
- vhodnost postupu použitého při výpočtu
Bude-li včas vyhláška, pro některé typy újem bude vzorec. Pro ostatní je stanoveno, že se postupuje následovně:
Při rozhodování o vhodnosti postupu pro stanovení výše náhrady je nutné posoudit:
1. popis konkrétních dopadů omezení na hospodaření,
2. postup použitého výpočtu výše náhrady,
3. vstupní údaje použité pro výpočet; pokud existují vstupní údaje v listinné podobě, jsou součástí dokumentu,
V případě, že vyhláška včas nebude, je OOP v metodickém pokynu doporučeno, aby u všech žádostí vyžadovali výše uvedený postup stanovení výše náhrady.
Od vypočtené náhrady se odečte částka odpovídající snížení obvyklého objemu produkce z případného jiného omezení zemědělského nebo lesního hospodaření, než je omezení podle § 58 odst. 2 zákona, nebo ze škodných událostí, a částka poskytnutá vlastníku nebo nájemci pozemku z veřejných rozpočtů formou dotace, příspěvku nebo kompenzace na účel odpovídající omezení, na které žadatel uplatňuje náhradu (Je vždy nutné prokazovat je ve vztahu k pozemku, nikoliv k žadateli - nesmí nastat situace, kdy vlastník požádá o dotaci a nájemce o náhradu újmy, nebo naopak).
U ostatních újem je vodítkem § 58 odst. 6: celková výše náhrady nesmí přesáhnout částku, která je rozdílem mezi situací při uplatnění omezení a situací, kdy by tato omezení nebyla uplatněna.
Náhradu lze poskytnout, „jestliže je nárok na finanční náhradu a její výše prokázán doklady a podklady potřebnými pro posouzení nároku.“ (§ 58 odst. 3)
Obsahem výroku je prohlášení o tom, že se náhrada (ne)poskytuje a v jaké výši. Řádné zdůvodnění musí být obsahem odůvodnění. Orgán ochrany přírody by v něm měl odůvodnit, proč je/není náhrada přiznána v plné (požadované) výši, proč je případně přiznána částečně, anebo proč není přiznána vůbec.
V případě pochybností může správní orgán v rámci tohoto řízení pro určení výše náhrady stanovit znalce (§ 36 správního řádu). Ustanovení soudního znalce se děje správním rozhodnutím, které se doručuje znalci a všem účastníkům řízení. Posudek znalce je hrazen orgánem ochrany přírody. Pokud však žadatel podal žádost se znaleckým posudkem, hradí ho on sám. Správní úřad není vázán výsledky posudku. K posudku přistupuje stejně jako k ostatním důkazům, které během správního řízení hodnotí a posuzuje.
Ve všech třech uvedených případech je nutné přesně popsat odůvodnění rozhodnutí. Ve třetím případě uvede správní orgán:
- co považuje za prokazatelně doložené
- co považuje za nedoložené, pročež v této části nárok neuznává (např. nesouhlas se způsobem výpočtu výše náhrady – může být rovněž přiznána menší částka, nesouhlas s předmětem, za který je náhrada požadována, …)
Proti vydanému rozhodnutí mají účastníci řízení právo podat v souladu s § 53 správního řádu řádný opravný prostředek. Odvolacím orgánem ve správním řízení k posouzení nároku na náhradu újmy a její výši je Ministerstvo životního prostředí.

V odstavci 6 § 58 je MŽP ve spolupráci s MZe pověřeno stanovit prováděcím právním předpisem podmínky poskytování finanční náhrady, vzor uplatnění nároku, jeho náležitosti a způsob určení výše náhrady v případech, kdy není stanoven zvláštním právním předpisem (zde je odkaz na vyhlášku č. 55/1999 Sb., o způsobu výpočtu výše újmy nebo škody způsobené na lesích).

ČÍSLA PROVÁDĚCÍCH PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ:
Vyhláška č. 432/2005 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování za újmu vzniklou omezením zemědělského hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, v platném znění.

Vyhláška č. 335/2006 Sb., kterou se stanoví podmínky a způsob poskytování za újmu vzniklou omezením lesního hospodaření, vzor a náležitosti uplatnění nároku, v platném znění.

CELKOVÁ STRUKTURA VYHLÁŠKY:
1. vyjmenování typy újem, pro které stanovuje postup výpočtu výše náhrady
jiná omezení – nárok nezaniká, pouze je prokázání újmy individuální pro daný konkrétní případ
2. podmínky poskytování náhrady
nezužuje zákon
3. náležitosti uplatnění nároku včetně přílohy
část obecná, pak zvlášť pro každý typ pozemku
4. způsob určení výše náhrady – zvlášť pro zemědělskou půdu, rybníky, les

Výpočty pro zemědělskou půdu
Výpočty pro zemědělskou půdu vycházejí z postupu, který je uplatňován pro agroenvironmentální opatření. Ve vyhlášce jsou uvedeny paušály na hektar pro hlavní typy újem.
Výpočty pro rybníky
Rybníky s chovem ryb, rybníky s chovem vodní drůbeže
U rybníků s víceletým horkovým hospodářským cyklem je žádost uplatňována v každém roce tohoto cyklu, a to s výjimkou posledního roku tohoto cyklu bez příloh, v posledním roce pak včetně příloh a včetně výpočtu výše požadované náhrady. Do doby, než je možné stanovit výši náhrady, je správní řízení přerušeno z důvodu nedostatku podání.
Výpočty pro lesy
- v § 58 je výslovný odkaz na vyhlášku č. 55/1999 Sb.
Co se týče vyhlášky č. 55/1999 Sb., legislativní odbor hned zpočátku přípravy prováděcího právního předpisu o náhradě újmy stanovil, že vzhledem k tomu, že tato vyhláška byla koncipována pro jiný účel, než je náhrada újmy vzniklé z titulu ochrany přírody, je nutné její použití a jeho rozsah zvážit, nesmí se dostat do rozporu s dikcí § 58. Pro lesy jsou tedy využívány čtyři hlavní postupy:
1) vzorec převzat beze změny
2) změny v legendě ke vzorci
3) úprava vzorce
4) vypracování nového vzorce