Kroužkování ptáků a platná legislativa

Kroužkování volně žijících ptáků je rozšířenou a akceptovanou metodou ornitologického výzkumu, která má v Evropě více než stoletou tradici. Jde o vědeckou metodu, která významně přispívá k poznání mnoha aspektů biologie ptáků – ať už jde o jejich migraci, hnízdění či populační dynamiku. Do dnešní doby kroužkování ptáků přineslo řadu cenných výsledků a přispělo k zodpovězení mnoha otázek zejména ve vztahu k ptačí migraci. V prvopočátcích, před mnoha desítkami let, nebyla tato činnost ničím limitována a kroužkovatelé se nemuseli řídit žádnými zvláštními předpisy. Ochrana volně žijících ptáků, ale i ochrana přírodně cenných území však postupem času a s nárůstem nejrůznějších ohrožujících faktorů nabývala na významu, což se následně odráželo i v související legislativě. Zásadním zlomem byla zcela jistě změna přístupu k přírodě a životnímu prostředí, k níž v naší zemi došlo po r. 1989. V r. 1992 byl přijat novodobý zákon o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, a začala být řešena i ochrana zvířat proti týrání. K dalšímu zpřísnění pak došlo v r. 2004 po vstupu České republiky do Evropské unie, který byl spojen s povinností implementace evropského práva do našich právních předpisů. Toto zpřísnění se kromě jiného dotklo i vědeckých výzkumů, ať už přírodovědných nebo biomedicínských, při nichž v rámci pokusů dochází k využívání zvířat a k manipulaci s nimi a při jejich nešetrném provádění by mohlo dojít k jejich ohrožení či týrání. Mezi takové pokusy náleží i odchyt ptáků a jejich značení, v tomto případě značení pomocí kovových ornitologických kroužků. V dnešní době je tedy kroužkování ptáků činností, na kterou se vztahuje několik právních předpisů a souvisejících vyhlášek, přičemž roli zde hraje nejen to, že dochází k odchytu a manipulaci s konkrétními jedinci volně žijících ptáků, ale třeba i to, o jaké druhy se jedná, popř. v jaké lokalitě odchyt probíhá. Následující text přináší jejich základní přehled.
Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZOPK“)
Kroužkování a ochrana druhů
Ochrana všech volně žijících druhů ptáků je zakotvena v ustanovení § 5a ZOPK, který je transpozicí článku 5 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/147/ES o ochraně volně žijících ptáků (směrnice o ptácích). Tato směrnice zavádí základní omezení týkající se až na výjimky všech druhů ptáků volně žijících na evropském území členských států Evropských společenství (členské státy, tedy i česká republika byla povinna obsah směrnice zohlednit ve své legislativě; výjimkou jsou lovné druhy uvedené v příloze 5 prováděcí vyhlášky č. 166/2005 Sb. k ZOPK). Ustanovení § 5a odst. 1 písm. a) ZOPK mj. výslovně zakazuje odchyt volně žijících ptáků jakýmkoli způsobem a jejich úmyslné vyrušování zejména během rozmnožování a odchovu mláďat (pokud by šlo o vyrušování významné z hlediska cílů směrnice o ptácích, tj. z hlediska zachování příznivého stavu populace daných druhů).
Řada druhů volně žijících ptáků však současně náleží i mezi zvláště chráněné druhy ve smyslu ZOPK a prováděcí vyhlášky č. 395/1992 Sb. k tomuto zákonu (seznam zvláště chráněných druhů živočichů je uveden v příloze III této vyhlášky). V ustanovení § 48 zákon dělí zvláště chráněné druhy na ohrožené, silně ohrožené a ohrožené. V ustanovení § 50 ZOPK jsou pak uvedeny základní podmínky ochrany zvláště chráněných živočichů – dle odst. 1 jsou tito živočichové chránění ve všech svých vývojových stádiích, dle odst. 2 a je zakázáno škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje, mimo jiné je chytat a rušit.
Do roku 2006 byli kroužkovatelé povinni si pro svoji činnost veškerá povolení zajistit individuálně (pro odchyt všech obecně chráněných druhů ptáků bylo nutné získat tzv. odchylný postup podle § 5b ZOPK, pro odchyt zvláště chráněných druhů ptáků pak výjimku podle § 56 ZOPK). V roce 2006 vstoupila v platnost vyhláška MŽP č. 152/2006 Sb., o odchylném postupu při ochraně ptáků a výjimce ze základních ochranných podmínek zvláště chráněných druhů ptáků pro jejich značení (tzv. „kroužkovací vyhláška“), která kroužkovatelům legální provádění jejich činnosti výrazně usnadnila. Díky tomu kroužkovatelé pro odchyt naprosté většiny ptačích druhů nemusejí žádat o individuální povolení, pokud splňují podmínky stanovené touto vyhláškou. Podmínky zahrnují členství v občanském sdružení zabývajícím se výzkumem ekologie ptactva a jeho ochranou, v jehož rámci je kroužkování prováděno, dále značení předepsanými kroužky, eliminaci rušení ptáků na hnízdech či v jejich okolí, ale také šetrnou manipulaci s odchycenými ptáky během kroužkování, šetrný postup a manipulaci při kroužkování mláďat na hnízdech apod.). Vyhláška dále obsahuje seznam druhů, u nichž je v případě kroužkování mláďat i dospělých ptáků na hnízdech či v jejich okolí nutné si individuální povolení dle § 5b či § 56 ZOPK přece jen předem vyřídit (jde celkem o 40 druhů zařazených mezi silně či kriticky ohrožené druhy ptáků). Odchylný postup dle § 5b vydávají příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností, na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek příslušné správy, v přírodních rezervacích a přírodních památkách mimo území CHKO a NP příslušné krajské úřady a ve vojenských újezdech pak příslušné újezdní úřady. Výjimku dle § 56 ZOPK vydávají příslušné krajské úřady, na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek příslušné správy v přírodních rezervacích a přírodních památkách mimo území CHKO a NP příslušné krajské úřady a ve vojenských újezdech pak příslušné újezdní úřady.
V r. 2009 vešla v platnost novela ZOPK, která přinesla změnu formy vydávání některých prováděcích právních předpisů – správní akty dle § 5a a § 56 ZOPK pro blíže neurčený okruh osob jsou nyní vydávány formou opatření obecné povahy, nikoli formou vyhlášky. Kroužkovací vyhláška však, vzhledem k nálezům Ústavního soudu v obdobných případech, nadále zůstává v platnosti, a to do doby, než bude z důvodu potřeby změny zrušena a nahrazena novou formou (opatřením obecné povahy). Pro kroužkovatele se tedy v tomto ohledu situace zatím nemění.
Kroužkování v ptačích oblastech
Ptačí oblasti jsou území vyhlašovaná za účelem ochrany populací vybraných druhů volně žijících ptáků a jejich biotopů. Jsou vymezovány na základě směrnice o ptácích a společně s evropsky významnými lokalitami tvoří soustavu NATURA 2000.  Jednotlivé ptačí oblasti jsou v ČR vyhlašovány samostatně formou nařízení vlády. V nařízení vlády o vymezení ptačí oblasti jsou kromě základních informací a územního vymezení zformulovány také činnosti, ke kterým je potřeba souhlas orgánu ochrany přírody. V případě kroužkování může jít např. o vstup do rákosin a zřizování průseků pro instalaci odchytových sítí, nebo třeba o vstup do kolonií kvakošů a rybáků. Je tedy vždy třeba ověřit, zda činnost spojená s kroužkováním je či není v nařízení vlády o vymezení konkrétní ptačí oblasti uvedena mezi činnostmi vázanými na souhlas orgánu ochrany přírody; pokud tomu tak je, je nutné požádat příslušný orgán ochrany přírody o vydání souhlasu k dané činnosti podle § 45e odst. 2 ZOPK. Souhlas dle § 45e odst. 2 ZOPK vydávají příslušné krajské úřady, na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek, které se překrývají s ptačí oblastí, příslušné správy, v přírodních rezervacích a přírodních památkách mimo území CHKO a NP, které se překrývají s ptačí oblastí, příslušné krajské úřady a ve vojenských újezdech pak příslušné újezdní úřady.
Kroužkování ve zvláště chráněných územích
Zvláště chráněná území (ZCHÚ) se dle § 14 ZOPK dělí na následující kategorie: národní parky (NP), chráněné krajinné oblasti (CHKO), národní přírodní rezervace (NPR), přírodní rezervace (PR), národní přírodní památky (NPP) a přírodní památky (PP). Každá z těchto kategorií je definovaná zákonem a jsou pro ni stanoveny základní ochranné podmínky (NP - § 16, CHKO - § 25, NPR - § 29, PR - § 34, NPP - § 35 a PP - § 36 ZOPK). Tak např. v NP., CHKO, NPR a PR je zakázáno odchytávat živočichy, není-li stanoveno jinak např. v bližších ochranných podmínkách těchto území či o výkon právy myslivosti a rybářství apod., a tento zákaz se vztahuje i na kroužkování ptáků v rámci vědeckého výzkumu. Další omezení se mohou týkat případných doprovodných činností, jako jsou vstupy mimo vyznačené cesty, vjezdy mimo silnice a místní komunikace a místa vyhrazená se souhlasem orgánu ochrany přírody, táboření, rozdělávání ohňů, horolezectví (u hnízd na skalách) a změny dochovaného přírodního prostředí. Zřetel je také potřeba brát na bližší ochranné podmínky konkrétních ZCHÚ, které jsou uvedeny ve vyhlašovacích předpisech těchto území. Pokud tedy kroužkovatel plánuje provádět odchyty a kroužkování v ZCHÚ, je vždy třeba se předem informovat u místně příslušného orgánu ochrany přírody, zda se plánovaná činnost nemůže dostat do konfliktu se zákazy uvedenými v ZOPK či v bližších ochranných podmínkách ZCHÚ, a podle toho pak případě požádat daný orgán ochrany přírody o výjimku dle § 43 ZOPK ze zákazů ve zvláště chráněných územích, popř. o souhlas dle § 44 odst. 3 ZOPK k činnostem a zásahům stanoveným bližšími ochrannými podmínkami ZCHÚ. Výjimku dle § 43 vydávají na území národních parků, chráněných krajinných oblastí, národních přírodních rezervací a národních přírodních památek příslušné správy, v přírodních rezervacích a přírodních památkách mimo území CHKO a NP příslušné krajské úřady a ve vojenských újezdech pak příslušné újezdní úřady. V případě souhlasu dle § 44 odst. 3 ZOPK jsou kompetence stejné.

Zákon č. 246/1992 Sb., na ochranu zvířat proti týrání, ve znění pozdějších přepisů („ZOT“)
Jak již bylo zmíněno v úvodu, vstupem České republiky do Evropské unie došlo mj. ke zpřísnění požadavků vyplývajících z předpisů na ochranu zvířat proti týrání. Do té doby byl vztah kroužkování k soudobé ochraně zvířat proti týrání víceméně nedořešen. Nová právní úprava se však dotkla i výzkumů, při nichž je manipulováno se zvířaty, což se vztahuje i na kroužkování volně žijících ptáků.
Tento zákon přísně omezuje jakoukoli manipulaci se zvířaty, tedy i s ptáky, která jim může způsobit bolest nebo vést ke ztížení přirozeného způsobu života. V § 14 odst. 1 ZOT je dále uvedeno, že je zakázáno odchytávat volně žijící zvíře pomocí konkrétně vyjmenovaných způsobů, mezi něž patří i odchyt pomocí sítě, nicméně podle § 14 odst. 6 ZOT zákaz odchytu ptáků neplatí pro účely ornitologického výzkumu za použití zvuku magnetofonu nebo podobného zařízení a za použití zdroje umělého osvětlení.
Odchycení ptáci se navíc ve smyslu tohoto zákona stali pokusnými zvířaty. Ochrana pokusných zvířat je řešena v ustanovení § 15-18g tohoto zákona, podle něhož je pro nutno mít schválený projekt pokusu a musí být stanoven vedoucí pokusu, který disponuje příslušným oprávněním ve smyslu téhož zákona. Od roku 2003 Kroužkovací stanice Národního muzea, která je oficiální českou centrálou pro kroužkování ptáků, zajišťuje splnění veškerých potřebných náležitosti ve vztahu k zákonu na ochranu zvířat proti týrání – zajišťuje schválení projektu pokusu zaměřeného na kroužkování ptáků, přičemž vedoucím tohoto pokusu je vedoucí kroužkovací stanice. Řadoví kroužkovatelé za předpokladu, že mají platnou kroužkovací licenci a dodržují předepsanou metodiku odchytu a značení ptáků, ve které byli proškoleni, tedy nejsou tímto zákonem při provádění svých konkrétních kroužkovacích aktivit nijak omezeni.
Zákon č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších přepisů (dále „ZM“)
Některé druhy ptáků jsou podle ZM současně i zvěří - jejich seznam je uveden v § 2 písm. c) a d) ZM. Podle § 9 odst. 1 ZM je u těchto druhů zakázáno rušení při hnízdění a provádění dalších činnosti záporně působících na život zvěře jako volně žijících živočichů (pokud nejde o činnosti při obhospodařování pozemků nebo o činnosti při návštěvách honiteb jako součástí krajiny). Z těchto zákazů nelze udělit výjimku. V praxi se možné omezení týká zejména aktivit vedoucích k přímému zásahu do hnízdění těchto druhů.
V ustanovení § 45 ZM jsou dále vymezeny zakázané způsoby lovu. Dle § 45 odst. 1 písm. c) je výslovně zakázáno lovit pernatou zvěř do sítí, pokud nejde o ornitologický výzkum. V případě, že v rámci ornitologického výzkumu kroužkovatel s pomocí sítí odchytí jedince ptačích druhů, které jsou současně zvěří podle ZM, a nepoužívá přitom žádné jiné způsoby a prostředky, které jsou podle § 45 ZM zakázány, nehrozí mu z hlediska ZM žádný postih.
Ačkoli to ZM nijak nepřikazuje, je vhodné si před plánovaným odchytem a kroužkování ověřit, zda se lokalita odchytu nevyskytuje v uznané honitbě. Pokud tomu tak je, je vhodné si předem opatřit souhlas uživatele honitby s plánovanou činností.
Zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále „lesní zákon“)
Kroužkovatel se může dostat do konfliktu s lesním zákonem při odchytech prováděných v lesích, a to zejména při provádění doprovodných činností souvisejících se kroužkováním ptáků. Dle § 11 odst. 1 lesního zákona si každý musí počínat tak, aby nedocházelo k ohrožování nebo poškozování lesů, jakož i objektů a zařízení sloužících hospodaření v lese. Zákaz některých činností v lesích je pak vymezen § 20 lesního zákona: zakázáno je např. jezdit a stát s motorovými vozidly, vstupovat do míst oplocených nebo označených zákazem vstupu, jezdit na kole mimo lesní cesty a vyznačené trasy nebo rozdělávat nebo udržovat otevřené ohně a tábořit mimo vyhrazená místa.
Zákon č. 222/1999 Sb., o zajišťování obrany České republiky, ve znění pozdějších předpisů (dále „ZZO“)
Tento zákon se kroužkování ptáků může týkat opět v případě doprovodných činností, a to pokud je provozováno v lokalitách důležitých pro obranu státu. Především se jedná o lokality nacházející se ve vojenských újezdech, které mají z politického, vojenského nebo hospodářského hlediska význam pro zajišťování obrany státu, zejména pro zabezpečení základních funkcí státu a zabezpečení ozbrojených sil (§ 29 odst. 1 ZZO). Do objektů důležitých pro obranu státu z důvodu veřejného zájmu nebo z důvodu bezpečnosti fyzických osob může být statutárním orgánem nebo jím pověřenou osobou, do jehož působnosti objekty důležité pro obranu státu náleží, vstup omezen nebo zakázán (§ 29 odst. 3 ZZO. V praxi je tento zákaz aplikován ve všech armádou aktivně provozovaných vojenských újezdech. O vstupu (vjezdu) a pobytu fyzických osob na území újezdu rozhoduje příslušný újezdní úřad (§ 37 odst. 1 písm. c) ZZO). Újezdní úřad při vydání povolení ke vstupu (vjezdu) na území vojenského újezdu zabezpečí seznámení fyzických osob, kterým takové povolení bylo vydáno, s platnými režimovými a bezpečnostními opatřeními. Fyzické osoby, kterým byl povolen vstup na území újezdu, jsou povinny dodržovat režimová a bezpečnostní opatření, dbát zásad ochrany přírody a veřejného pořádku. Vydané povolení ke vstupu (vjezdu) na území újezdu může újezdní úřad odejmout kdykoli, a to bez udání důvodů (§ 39 odst. 1-3 ZZO).
Další pravidla, která je nutné či vhodné při kroužkování ptáků dodržovat
- Kroužkovatelé by si měli opatřit souhlas vlastníků a nájemců pozemků (rybníků aj.) s jejich využíváním k odchytu a kroužkování ptáků.
- Kroužkovatelé jsou povinni dodržovat pravidla a pokyny Kroužkovací stanice Národního muzea, popř. Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea, což je občanské sdružení, které všechny kroužkovatele povinně sdružuje. V praxi je třeba respektovat např. seznam druhů, jejichž kroužkování na hnízdištích (a to jak kroužkování mláďat, tak i dospělých jedinců) je možné pouze po předchozím souhlas Kroužkovací stanice. Tato podmínka nevyplývá z žádné právní úpravy, jde o vnitřní předpis Kroužkovací stanice, který však vychází z biologie a etologie daných druhů a směřuje k tomu, aby na hnízdištích druhů citlivých k rušení neprobíhalo nekoordinované kroužkování více osob současně či v krátkých časových intervalech po sobě, a nedocházelo tak k nadměrnému vyrušování, které by hnízdění mohlo ohrozit (jedná se např. o kroužkování v koloniích racků, volavek, dravců na hnízdech apod.).
Při nedodržení metodiky odchytu a kroužkování ptáků (delší intervaly kontroly sítí, neopatrná manipulace s ptáky apod.) nebo při porušení výše popsaných zákonných pravidel (např. odchyt v ZCHÚ bez potřebného povolení, provozování činností, které jsou rozporu s lesním zákonem apod.) se kroužkovatel dostává do konfliktu s příslušnými zákonnými předpisy a může mu hrozit odpovídající postih (např. za přestupek při porušení podmínek daných ZOPK může být potrestán pokutou až do výše 100.000 Kč). Nedisciplinovanost kroužkovatelů postihuje i Kroužkovací stanice Národního muzea dočasným nebo trvalým odebráním licence a Společnost spolupracovníků Kroužkovací stanice Národního muzea vyloučením ze svých řad.