Jaké dřeviny se mohou kácet bez povolení orgánu ochrany přírody?

Dle zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů  jsou dle § 7 všechny dřeviny chráněny před poškozováním a ničením. Dle § 8, odst.1 je ke kácení dřevin je nezbytné povolení orgánu ochrany přírody. Povolení lze vydat ze závažných důvodů po vyhodnocení funkčního a estetického významu dřevin.
           Dle odst.2 povolení není třeba ke kácení dřevin z důvodů pěstebních, to je za účelem obnovy porostů nebo při provádění výchovné probírky porostů, při údržbě břehových porostů prováděné při správě vodních toků ( dle § 47 zákona oč. 254/2001 Sb., o vodách ve znění pozdějších předpisů), k odstraňování dřevin v ochranném pásmu zařízení elektrizační a plynárenské soustavy,  prováděném při provozování těchto soustav ( dle zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, tzv. energetický zákon),  a z důvodů zdravotních, není-li v tomto zákoně stanoveno jinak. Kácení z těchto důvodů musí být oznámeno písemně  nejméně 15 dnů předem orgánu ochrany přírody, který je může pozastavit, omezit nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin.
Dle odst.4 povolení není třeba ke kácení dřevin, je-li jejich stavem zřejmě a bezprostředně
ohrožen život či zdraví nebo hrozí-li škoda značného rozsahu.
Ten, kdo za těchto podmínek provede kácení, oznámí je orgánu ochrany přírody
do 15 dnů od provedení kácení. Součástí oznámení je také dle § 4, odst.2, písm.e) vyhlášky č.189/2013 Sb. doložení skutečností nasvědčujících tomu, že byly splněny podmínky pro tento postup .
Dle odst.3 povolení není třeba ke kácení dřevin se stanovenou velikostí, popřípadě jinou charakteristikou. Tuto velikost, popřípadě jinou charakteristiku, stanoví Ministerstvo životního prostředí obecně závazným předpisem.
Dne 15.7.2013 vešla v účinnost vyhláška č. 189/2013 Sb., o ochraně dřevin a povolování jejich kácení, která stanoví velikost a charakteristika dřevin, k jejichž kácení není třeba povolení a to takto:
Povolení ke kácení dřevin, za předpokladu, že tyto nejsou součástí významného krajinného prvku [§ 3 odst. 1 písm. b) zákona] nebo stromořadí, se podle § 8 odst. 3 zákona nevyžaduje:
- pro dřeviny o obvodu kmene do 80 cm měřeného ve výšce 130 cm nad zemí,
- pro zapojené porosty dřevin, pokud celková plocha kácených zapojených porostů dřevin nepřesahuje 40 m2,
- pro dřeviny pěstované na pozemcích vedených v katastru nemovitostí ve způsobu využití jako plantáž dřevin,
- pro dřeviny rostoucí v zahradách.
-
Vyhl. č.189/2013 Sb. v  § 1 vymezuje potřebné pojmy:
- zapojeným porostem dřevin se rozumí soubor dřevin, v němž se nadzemní části dřevin jednoho patra vzájemně dotýkají, prorůstají nebo překrývají, s výjimkou dřevin tvořících stromořadí, pokud obvod kmene jednotlivých dřevin měřený ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm; jestliže některá z dřevin v souboru přesahuje uvedené rozměry, posuzuje se vždy jako jednotlivá dřevina,
- stromořadím se rozumí souvislá řada nejméně deseti stromů s pravidelnými rozestupy; chybí-li v některém úseku souvislé řady nejméně deseti stromů některý strom, je i tento úsek považován za součást stromořadí; za stromořadí se nepovažují stromy rostoucí v ovocných sadech a plantážích dřevin,
- plantáží se rozumí pozemek, u kterého musí být  zapsán v katastru nemovitostí způsob využití plantáž ( dle přílohy vyhlášky č. 26/2007 Sb., kterou se provádí zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k  nemovitostem, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění pozdějších předpisů, (katastrální vyhláška). Jako plantáž lze zapsat pouze pozemek, na který je vydáno územní rozhodnutí o změně využití území dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním územním plánování a  stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů)
- zahradou se rozumí pozemek u bytového domu nebo u rodinného domu v zastavěném území obce, který je stavebně oplocený a nepřístupný veřejnosti. Což znamená že stavebně oplocený pozemek je oplocený dle zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů.  Dle § 2 vyhlášky Ministerstva pro místní rozvoj č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území ve znění vyhlášek č. 269/2009 Sb., č. 22/2010 Sb., č. 20/2011 Sb. a č. 431/2012 Sb. se pro účely této vyhlášky se rozumí
  a) stavbou pro bydlení
1. bytový dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé bydlení a je k tomuto účelu určena,
2. rodinný dům, ve kterém více než polovina podlahové plochy odpovídá požadavkům na trvalé rodinné bydlení a je k tomuto účelu určena; rodinný dům může mít nejvýše tři samostatné byty, nejvýše dvě nadzemní a jedno podzemní podlaží a podkroví.
Tedy za zahradu se dle vyhlášky č. 189/2013 Sb., považuje pozemek, který se nachází v zastavěném území obce (dle územního plánu nebo opatření obecné povahy o stanovení zastavěného území), který je pevně oplocený, nepřístupný veřejnosti a  na kterém stojí již hotový, zkolaudovaný rodinný nebo bytový dům.