Pravděpodobnost kolize s větrnou turbínou není přímo úměrná početnostem ptačích populací
V posledních desetiletích dochází k rapidnímu rozvoji využívaní větrné síly. I přesto, že se jedná o jeden z ekologicky nejúnosnějších způsobů získávaní energie, přítomnost větrných turbín v krajině a jejich vliv na volně žijící zvířata, stále vzbuzuje množství otázek. Pokud pomineme poměrně vysokou intenzitu hluku, který turbína v provozu vydává, hlavní hrozbou je především zvyšování mortality ptáků způsobené kolizí s lopatkami rotoru.
Paradoxně, právě tomuto, ochranářsky velmi zásadnímu tématu, bylo dosud věnováno jen velmi malé množství pozornosti. Tato situace je navíc umocněna skutečností, že většina provedených studií je krátkodobého charakteru a nepřináší tak příliš věrohodné výsledky. Dalším, poměrně zásadním problémem je absence jednotné metodiky sběru kadavérů uhynulých zvířat, což může vést k významnému podhodnocení negativního vlivu větrných elektráren na abundance populací ptáků žijících v jejich blízkosti.
Hlavním cílem představované studie provedené ve Španělsku bylo ověření v literatuře se často objevujícího tvrzení, že míra úmrtnosti ptáků způsobená kolizí s lopatkami rotoru větrné turbíny je přímo úměrná aktuální ptačí početnosti. Autoři také testovali vliv dalších faktorů, které by mohly významně ovlivňovat míru mortality - velikost zvířete a druh, celková výška turbíny, typ, nadmořská výška a vzájemné rozmístění jednotlivých turbín. Studie byla koncipovaná jako dlouhodobá využívající data nasbíraná v letech 1993 - 2003.
** Nebyla nalezena žádná souvislost mezi mírou mortality ptáků a jejich aktuální abundancí. Nejčastějšími oběťmi kolizí se stali příslušníci velkých druhů ptáků (dravci a supi bělohlaví, Gypsus fulvus). Úmrtnost a početnost ptáků se mezi ročními obdobími výrazně měnila, ale načasování nejvyšší dosažené míry úmrtnosti se neshodovalo s vrcholem ptačí abundance.
** míra úmrtnosti ptáků byla po celou dobu studie konzistentní, nelze tedy tvrdit, že zvířata si na přítomnost turbíny v krajině postupně zvyknou a dokážou se jí následně vyhýbat.
** pravděpodobnost kolize se pozitivně zvyšovala s narůstající velikostí zvířete (nejvíce byli postiženi dravci). Významnou roli hrála i celková výška turbíny (čím vyšší, tím větší počet obětí) a její nadmořská výška (čím větší, tím větší počet obětí). Typ turbíny a jejich vzájemné rozmístění (v řadě apod.) mělo na pravděpodobnost kolize jen minoritní vliv.
** pravděpodobnost srážky s rotorem turbíny se lišila mezi sledovanými druhy ptáků. V představované studii byl nejčastěji usmrceným druhem sup bělohlavý, což bude s velkou pravděpodobností podmíněno jeho způsobem letu. Ke kolizím supů docházelo častěji v oblastech se slabým vztlakem vzduchu - mírné svahy se slabými vzestupnými proudy v kombinaci s vysokými turbínami umístěnými ve větších nadmořských výškách. Nové instalace větrných turbín a/nebo obnova starších větrných farem by měly toto zjištění vzít v potaz.
** absence vztahu mezi abundancí sledovaných ptačích druhů a pravděpodobností kolize s rotorem turbín významně zpochybňuje dosavadní poznatky, které jsou často základem k vypracovávání posudků týkajících se vlivu větrných turbín na volně žijící zvířata. Tato diskrepance je s největší pravděpodobností způsobena jak metodickou nejednotností dosud provedených studií, tak jejich nedostatečnou délkou.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
