Přátelé s výhodami – mechanismy soužití rostlin v prostředí zelených střech

Plocha měst se neustále rozšiřuje a tím se i zvyšuje množství negativních jevů spojených s urbanizací. Zeleň ve městech zvyšuje kvalitu života a pomáhá tyto negativní jevy snižovat ekosystémovými službami. Jedním z příkladů městské zeleně jsou intenzivní zelené střechy, které na jednu stranu představují ostrůvky biodiverzity, na druhou stranu vyžadují relativně velkou investici v podobě vybudování, zavlažování a hnojení. Pečlivým výběrem cílových rostlin se dá většina těchto nevýhod minimalizovat. Rostliny zelených střech musí být adaptované na mělké půdy, nedostatek živin a vody a velkou sluneční radiaci. Podobně jako v jiných rostlinných společenstvech hraje důležitou roli ve fungování ekosystému zelených střech i facilitace. Stejně jako v alpínském bezlesí nebo v aridních společenstvech se i ve společenstvu zelené střechy mohou uplatnit rostliny – pečovatelky („nurse plants“), které ovlivňují mikroklima nad zemí (zachytávání tepla, stínění, ochrana proti větru) i pod zemí (zvýšení obsahu živin poskytnutím materiálu k dekompozici, zvýšení půdní vlhkosti). Na druhou stranu, stejně jako v přírodě se může facilitace v určité fázi soužití změnit v kompetici o zdroje živin v půdě. Efekt facilitace a kompetice v rámci společenstev zelených střech byl zatím málo zkoumán.

Studie se zaměřila na efekt facilitace a podzemní kompetice rostlin poskytujících stín a zájmových druhů v prostředí zelené střechy. Předpokladem je, že pro vegetaci zelené střechy je limitující vysoká sluneční radiace a horko a tudíž by přítomnost rostlin poskytujících stín měla mít pozitivní efekt na růst cílových rostlin. Pokud je ovšem růst rostlin na zelené střeše více limitován kompeticí, pak by měla přítomnost rostlin poskytujících stín snížit růst cílových rostlin. Studie probíhala v Austrálii a autoři použili následující design pokusu: 4 různé páry druhů (rostlina poskytující stín + cílová rostlina), které byly podrobeny čtyřem ošetřením: 1) živá rostlina poskytující stín + cílová rostlina, 2) umělá rostlina z plastu stínící cílovou rostlinu, 3) zastřižená živá rostlina, která v ošetření 1 poskytovala stín, ale v ošetření 3 nikoliv + cílová rostlina, 4) pouze cílová rostlina. Pokus byl zaléván, hnojen, byla pravidelně měřena teplota povrchu půdy pomocí dataloggeru; na konci pokusu byla stanovena půdní vlhkost a změřena biomasa podzemních i nadzemních částí rostlin. 

Využitelné výstupy: 

Nejdůležitějším zjištěním studie bylo, že facilitace má v prostředí zelených střech větší vliv na růst zájmových rostlin než kompetice. Jednotlivé zájmové druhy ovšem reagují na zastínění různým způsobem. Zastínění má signifikantní efekt na snížení teploty půdy, v průměru byl rozdíl mezi nestíněnou a stíněnou variantou pokusu 15 °C. Příliš vysoká sluneční radiace může být pro růst druhů na střechách limitující – i v tomto pokusu vykazovaly 3 ze 4 kontrolních variant nejnižší nárůst biomasy. Většině druhů prospívalo i umělé zastínění – pro ně je důležité odstínění přímé sluneční radiace. Na druhou stranu, druhy, které jsou na plnou radiaci adaptované, mohou při zastínění vykazovat menší růst, což byl případ druhu Carpobrotus glaucescens. Půdní vlhkost byla u všech variant pokusu a u všech ošetření srovnatelná, pouze u druhu Grevillea lanigera byla u ošetření 1 naměřena poloviční půdní vlhkost ve srovnání s ostatními ošetřeními. U tohoto druhu tedy převážila podzemní kompetice a přítomnost stínící rostliny nevedla k nárůstu biomasy. Jedním z překvapivých zjištění studie bylo prokázání podzemní facilitace rostlinou poskytující stín i ve variantě, kdy byla rostlina zastřižena. Předpoklad byl, že v této variantě pokusu dojde ke kořenové kompetici a zájmová rostlina bude vykazovat nižší nárůst nadzemní biomasy ve srovnání s kontrolou. Kupodivu se objevil pozitivní efekt, kdy došlo k nárůstu nadzemní i podzemní biomasy zájmového druhu. Autoři si tento efekt vysvětlují přítomností mykorhizy.

Výsledky studie poukazují na složitost biotických vztahů mezi rostlinami a vyplývá z nich, že přítomnost „nurse plants“ může být přínosem pro přežití a růst jiných druhů v ekosystému zelené střechy.

Zdroj: 
Aguiar A.C., Robinson S.A., French K. (2019) Friends with benefits: The effects of vegetative shading on plant survival in a green roof environment. PLoS ONE 14(11): e0225078. https://doi.org/10.1371/journal.pone.0225078
Zadal: 
Alena Peltanová (překlad Jarmila Kostiuková)