Záchranný program pro hořeček mnohotvarý český na Českomoravské vrchovině
Václav Křivan
Českomoravská vrchovina
2011 - 2013
Hořeček mnohotvarý český (Gentianella praecox subsp. bohemica) se díky razantnímu úbytku lokalit a stále trvajícímu snižování početnosti jednou z nejohroženějších rostlin naší flóry. Na Českomoravské vrchovině dříve patřil k hojným druhům pastvin a početné populace zde rostly ještě na přelomu 80.-90. let 20. st. Rychlý zánik řady populací i v chráněných územích pro tento druh vyhlášených vedl zejména po roce 2000 k intenzivní snaze o záchranu tohoto druhu. I když kraj Vysočina zejména v posledních letech vynakládal značné prostředky na péči o lokality hořečku ve zvláště chráněných územích, celkový trend poklesu populací se nedařilo zvrátit. Významným krokem k ochraně tohoto druhu se stal záchranný program zpracovaný J. Brabcem, který byl schválen v roce 2010 (http://www.nature.cz/publik_syst2/files/zp_horecek.pdf). Shromážděny byly důkladné poznatky o biologii druhu a zkušenosti s managementem lokalit. Díky schválení záchranného programu bylo možné začít čerpat finanční prostředky na péči o lokality hořečku také mimo zvláště chráněná území. Od roku 2011 probíhá díky společnému úsilí AOPK, Kraje Vysočina a nevládních organizací i jednotlivců realizace záchranného programu pro tento druh na několika vybraných lokalitách na pomezí Jihlavska a Třebíčska jak v chráněných územích, tak i mimo ně. Na řadě lokalit se podařilo v rámci těchto aktivit obnovit pastvu nebo zajistit jinou vhodnou formu péče v termínech stanovených záchranným programem. Probíhá také podrobní monitoring všech populací a řízený výsevy dle schválených pravidel.
Management na lokalitách s výskytem hořečku byl nastaven podle nejnovějších poznatků o životních nárocích druhu. Jedná se především o zajištění vhodných podmínek pro klíčení a vzcházení rostlin a vhodný termín seče či pastvy mimo dobu květu a zrání semen. Do záchranného programu, který je financován z Programu obnovy přirozených funkcí krajiny byly zařazeny lokality PP Kamenný vrch, Salátův kopec, PP Na Kopaninách, PP Jalovec, VKP Číchov – nádraží a od roku 2013 také PP Jersínská stráň. Nejbohatší populace hořečku objevená u Velkého Meziříčí v roce 2011 zatím nevyžaduje zařazení do programu, protože péče je zde realizována v rámci zemědělského obhospodařování lokality.
Základním principem péče o lokality je jarní odstranění stařiny a mechů prováděné maloplošně na místech s výskytem hořečků, následně kosení nebo pastva v termínu do 25.6. a pak podzimní přepasení či pokosení po vysemenění hořečků.
Stav populací hořečku na jednotlivých lokalitách je sice proměnlivý nejen v závislosti na způsobu péče, ale také na průběhu počasí. Přesto se zdá, že kromě jedné lokality dochází k pozvolnému nárůstu počtu jedinců nebo alespoň pravidelnějšímu výskytu jednotlivých rostlin. V místech s bohatšími populacemi (např. PP Jalovec, VKP Číchov – nádraží) je nárůst početnosti zřetelný a počty rostlin zde dosahují desítek. Pozitivní je také znovuobjevení jednotlivých rostlin na lokalitě Salátův kopec, kde hořeček nebyl 10 let zaznamenán. Naopak v PP Kamenný vrch se ani po 3 letech intenzivních zásahů neobjevila žádná kvetoucí rostlina. Jako velmi efektivní se jeví řízený výsev rostlin v okolí plodících jedinců, kdy se provádí maloplošné zraňování povrchu půdy v okolí rostliny a následně výsev semen z dozrálých semeníků do těchto ploch. Výsevy semen mezi jednotlivými lokalitami jsou minimalizovány a uvažuje se o nich pouze u velmi blízkých lokalit vzdálených maximálně několik kilometrů.
Péče o lokality hořečku časného českého na Českomoravské vrchovině je ukázkou efektivního skloubení nejnovějších poznatků o biologii a nárocích cílového druhu a nástrojů na ochranu přírody v podobě čerpání dotačních prostředků a spolupráce různých institucí, nevládních organizací i jednotlivců. I když výsledky v podobě rostoucích populací hořečku zatím nejsou zcela přesvědčivé, kvalitní a promyšlená péče o lokality vede k jejich celkovému zlepšení a má pozitivní dopad na řadu dalších druhů i celá společenstva. Příkladem může být PP Na Kopaninách, kde došlo během posledních let k výraznému zlepšení stavu společenstev suchých trávníků, podstatnému nárůstu jejich plochy na úkor porostů náletových dřevin a zlepšení stavu populací některých ohrožených druhů rostlin jako je např. hruštička prostřední nebo kociánek dvoudomý.
Uvedený příklad je pozitivní ukázkou účinného nástroje v ochraně nejohroženějších druhů naší přírody v podobě schváleného a úspěšně realizovaného záchranného programu. V případě rostlin je tento mechanizmus úspěšný i v řadě dalších případů. Lze doufat, že v budoucnu bude rozšířen počet realizovaných záchranných programů na další druhy rostlin i živočichů.
- Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.
