Význam opuštěných vojenských prostorů pro biodiverzitu

Autoři: 

Daphne ČR – Institut aplikované ekologie, o.s. Hutur, Přírodovědecká fakulta Jihočeské Univerzity v Českých Budějovicích

Lokalita: 

42 opuštěných vojenských prostorů v celé ČR

Období sledování: 

2008-2010

Souhrn: 

Opuštěné vojenské prostory stály dlouho mimo pozornost ochrany přírody. Některá území byla po dlouhou dobu známá vysokou druhovou diverzitou některých skupin organismů především mezi specialisty z řad zoologů a botaniků, větší pozornost si ale v průběhu 90. let minulého století a první poloviny nultých tohoto století získaly v ochranářské obci pouze výjimečně (např. PP Vojenské cvičiště u Bzence a PR Tankodrom u Rakovníka). Projekt zaměřený na biodiverzitu opuštěných vojenských prostorů realizovaný v letech 2008-2010 byl tak prvním komplexním pokusem o zhodnocení jejich významu.

Metodika: 

Průzkum probíhal na 42 plochách rozmístěných po celém území státu. Vybírány byly lokality, které splňovaly následující kritéria: 1)v území v současnosti neprobíhá aktivní vojenská činnost, 2) v území převažuje nelesní vegetace, 3) lokalita se nachází v nížinách nebo pahorkatinách do nadmořské výšky maximálně 600 m a 4) území má rozlohu nejméně 20 ha.
Podle stanovených kritérií byly vybírány bývalé posádkové cvičiště a střelnice a v případě velkoplošných výcvikových prostorů jako samostatné jednotky otevřené plochy bývalých tankodromů a střelnic.
Na vybraných územích byly provedeny inventarizace modelových taxonomických skupin. Zvoleny byly následující taxony: ptáci, denní motýli, rovnokřídlí a cévnaté rostliny. Všechny zvolené skupiny dobře indikují stav biotopů ve zkoumaném území, jsou nápadné a snadno inventarizovatelné.

Výsledky: 

Z ptáků bylo zaznamenáno celkem 117 druhů, což činí 54 % fauny - prům. 39.5 (9.34 SD), rozsah 18-63. K druhově nejbohatším územím patřili Jindřichův Hradec (63 druhů), Tábor-Zahrádka (58), Ralsko-Vrchbělá (56), Jihlava-Rancířov (54), Drmoul (50).
39 zaznamenaných druhů je zařazených v Červeném seznamu ohrožených druhů (27 % v seznamu uvedených druhů) - průměr 4.7  (2.29 SD), rozsah 1-11. Z tohoto pohledu byla nejbohatší území: Ralsko – Vrchbělá (11), Jindř.Hradec (10), Tábor-Zahrádka(10), Znojmo-Načeratice (8), Bzenec vých. (7).
Z výsledků vyplývá, že ohrožené druhy ptáků jsou v opuštěných vojenských prostorech poměrově početnější než v běžné krajině. Jedná se především o druhy obnažených substrátů, trávníků a řídkých křovin.
K nejvýznamnějším druhům typickým pro tato území patří strnad luční (Miliaria calandra) (zkoumané opuštěné vojenské prostory hostí 7 % jeho národní populace), pěnice vlašská (Sylvia nisoria) (5 % n. pop.), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) (3 % n. pop.), skřivan lesní (Lullualaarborea) (5 % n. pop.). K dalším významným druhům patří bramborníček hnědý (Saxicola rubetra), ťuhýk obecný (Lanius collurio), cvrčilka zelená (Locusta naevia), bělořit šedý (Oenanthe oenanthe), krutihlav obecný (Jynx torquilla), dudek chocholatý (Upupa epops) a lelek lesní (Caprimulgus europaeus).
Ve skupině denních motýlů a vřetenušek bylo zjištěno celkem 120 druhů (73 % fauny) – prům. 48.6 (11.34 SD), rozsah 15-71. Z hlediska druhové početnosti byly nejbohatší lokality: Ralsko Vrchbělá (71 druhů), Mikulov Východ, Ralsko Kuřivody (po 68), Mašovice (64),  Jamolice (62). Z celkového počtu bylo 44 druhů uvedených v Červeném seznamu (55 % seznamu)  - prům. 3.68  (3.34 SD), max.13. Z tohoto pohledu k nejbohatším patřili Mikulov východ (13 druhů), Jamolice, Mašovice, Znojmo-Načeratice (po 12), Hodonín-Pánov, Ralsko-Vrchbělá (10).
K nejvýznamnějším zjištěným druhům patří Soumračník žlutoskvrnný (Thymelicus acteon), soumračník proskurníkový (Pyrgus carthami), soumračník mochnový (Pyrgus serratulae), modrásek čičorkový (Cupido alcetas), modrásek černoskvrnný (Phengaris arion), modrásek hořcový Rebelův (Phengaris alcon rebeli), modrásek očkovaný (Phengaris teleius,) modrásek jetelový (Polyommatus bellargus), modrásek komonicový (Polyommatus dorylas), hnědásek černýšový (Melitaea aurelia), hnědásek podunajský (Melitaea britomartis), hnědásek rozrazilový (Melitaea diamina), hnědásek kostkovaný (Melitaea cinxia), hnědásek květelový (Melitaea didyma), hnědásek chrastavcový (Euphydryas aurinia), okáč kluběnkový (Erebia aethiops), vřetenuška pozdní (Zygaena laeta), vřetenuška čtverotečná (Zygaena punctum) a vřetenuška třeslicová (Zygaena brizae).
Rovnokřídlých bylo zaznamenáno celkem 51 druhů (62 % fauny) – prům. 15.1 (3.95 SD), rozsah 7-24. K druhově nejbohatším lokalitám patřily Znojmo-Načeratický kopec (24 druhů), Mašovice (23), Ralsko-Vrchbělá a Ralsko-Kuřivody (23, 21), Český Krumlov, Milovice- Traviny (po 20).
K nejvýznamnějším nálezům patří zjištění saranče písečné (Dociostaurus brevicollis) na lokalitě Bzenec-východ (PP Vojenské cvičiště u Bzence), která je jedinou známou lokalitou tohoto druhu na území České republiky a nález kobylky Boscovy (Leptophyes bosci) v územích Český Krumlov a Klenová.
Cévnatých rostlin bylo zjištěno celkem 873 druhů (32 % recentní české flóry), z toho 160 druhů je uvedeno v Červeném seznamu. Vysoké zastoupení ohrožených druhů bylo zaznamenáno například v územích Načeratický kopec – 48 ohrožených druh/215 celkem zjištěných (22,3 %), Bzenec-cvičiště – 26/115 (22,6 %), Bzenec-střelnice – 7/54 (13 %), Jamolice – 23/130 (17,7 %) a Blšanský chlum – 10/118 (8 %).

Diskuze: 

Diverzita modelových skupin taxonů v opuštěných vojenských prostorech je v průměru vysoká, přestože se jednotlivá území velmi odlišují. Složení společenstev rostlin a živočichů je ovlivněno celou řadou faktorů, jako jsou rozloha území, izolovanost, heterogenita biotopů, lokalizace v rámci ČR, nadmořská výška, pedologické podmínky a geologický podklad, stav krajiny v době založení vojenského území, historie využívání (typ a intenzita vojenské činnosti), doba od ukončení aktivit a další faktory. Zvláště významná jsou tato území pro druhy vázané na časná stádia sukcese (plochy s obnaženou půdou a různě zapojené trávníky).

Závěr: 

Výsledky projektu potvrdily, že přírodovědná kvalita opuštěných vojenských prostorů je velmi vysoká a některé z nich se v určitých charakteristikách (druhová bohatost některých taxonomických skupin, výskyt ohrožených druhů apod.) vyrovnávají nejvýznamnějším nelesním zvláště chráněným územím, nebo je i převyšují. Druhově bohatá společenstva se zde vyskytují i přes skutečnost, že většina zkoumaných vojenských prostorů byla opuštěna na začátku 90. let a od té doby zde nebyl realizován žádný management a probíhala zde neřízená sukcese.

Grafické přílohy: 
Seznam lokalit
Zadal: 
Pavel Marhoul