Využití tanků v ochraně přírody na příkladu PP Na Plachtě

Autoři:

Mikátová Blanka, Hanousek Martin

Lokalita:

Na Plachtě, Hradec Králové

Období sledování:

2012-2015

Souhrn:

Úvod
Přírodní památka Na Plachtě leží na jihovýchodním okraji Hradce Králové a v současné době je sevřená mezi městskou aglomeraci a komplex Novohradeckých lesů.
Dnešní prostor PP Na Plachtě je dlouhodobě bezlesým územím, využívaným vojáky již od 19. století, tedy od dob Rakousko-Uherska. V průběhu času zde vojáci udržovali bezlesí různým způsoby jako jsou: kopání zákopů, vypalování, prostor letiště a , pojezd těžké vojenské techniky. Vznikla tak pestrá mozaika písčin a mokřadů různého charakteru. Poslední ze zmíněných způsobů zde byl používán s různou intenzitou v padesátých až osmdesátých letech dvacátého století, V sedmdesátých až osmdesátých letech armáda využívala toto území stále méně a méně.. Následně došlo k postupnému zarůstání náletovými dřevinami. V roce 1977 byla lokalita již z 20 % plochy zarostlá hustým náletem. Zarůstání dřevinami postupně pokračovalo a v roce 2005 se poměr lesa a bezlesí obrátil - na lokalitě zůstalo pouze 20 % bezlesí. Zarostlá byla většina písčin i mokřadů a zbývající mokřady byly vesměs v posledních sukcesních stadiích. Tyto změny se odrazily i na druhovém spektru rostlin a živočichů, vymizely druhy vázané vývojem na raná sukcesní stadia biotopů, další druhy významně snížily početnost svých populací. Z těchto důvodů jsme zkusili zanikající stanoviště obnovit různými způsoby např. kácením, vypalováním, pastvou…. Jeden z opakovaně použitých zásahů je obnova stanovišť pomocí pojezdu vojenské techniky, tedy způsobem, jímž byla lokalita desítky let udržovaná. Armáda však neměla o tuto činnost zájem, proto byly podmínky pojezdu sjednány s Klubem přátel vojenské techniky Východních Čech.
Cíl
Pojezd ploch vojenskou technikou (tanky, pásovými transportéry, nákladními vozy a menšími terénními vozy) má za cíl obnovit biotopy pro zvláště chráněné a vzácné druhy živočichů i rostlin vázaných na stanoviště raných sukcesních stadií. Vhodným vymezením trasy vytvořit na lokalitě jemnozrnnou mozaiku biotopů. V případě PP Na Plachtě to jsou konkrétně nezarostlé vodní plochy a suchá i vlhká písčitá stanoviště.

Metodika:

Při přípravě pojezdu je nezbytné zajistit všechny legislatvní nezbytnosti (souhlas majitele pozemku, povolení orgánu ochrany přírody v chráněných územích, udělení výjimky v případě zásahu do biotopu zvláště chráněných druhů). Před plánovanou akcí je vhodné informovat veřejnost v místních sdělovacích prostředcích o termínu, rozsahu a cílech „vojenských simulací“. V současné době se velká část druhů vyskytuje v krajině v malých populacích, na které může mít silně negativní vliv i relativně slabý zásah. Proto je důležité zvážit intenzitu a termín pojezdu vojenské techniky.
Vojenská technika by neměla jezdit po celé ploše. Je důležité, aby zůstaly netknuté plochy pro srovnání efektu pojezdu i pro případ, že by zásah nebyl vhodným typem managementu. Na lokalitě se také mohou vyskytovat fenomény, kterým pojezd nesvědčí, případně mohou být malé populace nenávratně poškozeny. V PP Na Plachtě se v současnosti vyhýbáme pojezdu lučních stanovišť s výskytem myrmekofilních modrásků rodu Phengaris, písčinám o nichž víme, že zde nehluboko hnízdí kutilka dlouhoretka obecná (Bembix rostrata), ale i místům, kde se zcela nově objevily rosnatky a plavuňky.
Před zahájením pojezdů vojenské techniky je nezbytné projít lokalitu a posoudit průběh trasy, tak, aby pojezdem vznikla stanoviště pro cílové druhy a naopak vyznačit místa, kam technika nesmí.. Při návrhu trasy je důležité zvážit cíl, kterého chceme dosáhnout (rozrušení povrchu, odstranění mladého lesa, obnova tůní).
Celou trasu vyznačit takovým způsobem, aby řidičům bylo jasné, kudy mohou jezdit. Vhodné jsou např. pásy folie (tzv. mlíko). Před začátkem celé akce je také vhodné jedno vozidlo za přítomnosti ostatních řidičů navigovat po trase, tak aby se předešlo nedorozuměním nebo nejasnostem ve značení.
Pojezd může být i vícedenní, Po dobu akce je podstatné zajistit dozor, který sleduje zejména kritická místa, která by mohla být nevhodným zásahem poškozena. Z toho důvodu je dobré upřesnit v podmínkách či smlouvě denní dobu od kdy do kdy je možné na lokalitě jezdit. Významný je nejen dohled nad pojezdem, ale současně i vysvětlování smyslu akce všem zájemcům, kteří v době pojezdů místo navštíví.
Důležité je brát v úvahu omezení vojenské techniky. Ani tanky nepřekonají příliš strmé svahy či břehy a neprojedou bez úhony přes nízké pařezy, které jim vyvlékají pásy. Není tedy možné je využít pro obnovu prostoru např. po vykáceném lese. Je však možné trasu pro tanky připravit.
Pařezy lze před pojezdem vytrhat. Tank si však dobře poradí s mladým porostem dřevin, přibližně do průměru 15 cm,, Záleží samozřejmě také na druhu dřeviny (tvrdosti dřeva) a podkladu (písek, jíl…). Trasu pro tanky je možné u mladých dřevin připravit také pokácením na vyšší pařezy (přibližně okolo 70 cm), které jedoucí tank vyvrátí.
Před pojezdem je vhodné trasu zbavit co největšího množství organické hmoty, aby nedošlo k jejímu zapravení do půdy a nežádoucímu obohacení o živiny (odstranění dřevin, posekání a shrabání bylin)

Výsledky:

Uvedený návod se týká především menších ploch (řádově desítky hektarů), na rozsáhlejších lokalitách bývalých vojenských prostorů (stovky hektarů) není obvykle již tak nezbytné pečlivě vybírat a vyznačovat trasu či realizovat dohled. Vždy je však důležité posoudit, které fenomény pojezdem posílíme, které potlačíme či dokonce poškodíme.
Vlivem různě intenzivní disturbance na lokalitě vznikne široké spektrum stanovišť, zejména se znovu objeví raná sukcesní stadia mokřadů i písčin. V důsledku těchto zásahů se v lokalitě Na Plachtě objevily již „oplakané“ druhy.živočichů a rostlin. Po 17 letech se např. znovu objevila ropucha krátkonohá (Epidalea calamita), která je v posledních pěti letech pravidelně pozorovaná. Obnovila se také populace ropuchy zelené (Bufotes viridis). Významně se navýšila početnost čolka velkého (Triturus cristatus). Pozitivní efekt měl vznik drobných disturbancí i na populace korýšů periodických vod – žábronožky letní (Branchipus schaefferi) a listonoha letního (Triops cancriformis).
Na disturbovaných plochách se znovu začaly objevovat konkurenčně méně zdatné druhy rostlin. Rosnatka okrouhlolistá (Drosera rotundifolia) se na Plachtě vyskytovala masově v období vojenských cvičení. Následně se ocitla na pokraji vyhynutí. Po pojezdech vojenské techniky se znovu se objevily plošky s výskytem tohoto druhu.
V roce 2012 byl opět zjištěn výskyt stozrníku lnovitého (Radiola linoides). Předchozí výskyt byl naposledy zaznamenán v roce 1968. V roce 2015 byl znovu zjištěn výskyt plavuňky zaplavované (Lycopodiella inundata), která byla naposledy zaznamenána v roce 1981.. Na intenzivně poježděných plochách byl naopak zaznamenán ústup třtiny křovištní (Calamagrostis epigejos).
V místech s navážkami či jinak eutrofizovanými stanovišti nebo v blízkosti brownfieldů se na čerstvě rozrušených plochách mohou šířit invazní a ruderální druhy rostlin např. celík kanadský (Solidago canadensis), turanka kanadská (Conyza canadensis) nebo vratič obecný (Tanacetum vulgare).

Diskuze:

Nevýhodou tohoto typu ochrany biodiverzity je obtížné vnímání zjevně drastických zásahů v chráněném území. Čerstvě rozryté plochy vypadají velmi hrozivě a neesteticky, někdy je také rozryta část běžně používaných cest Silně negativně je také v souvislosti s tanky vnímáno kácení náletů dřevin. Dochází tak k jednorázové, výrazné změně na lokalitě, kde jsou lidé zvyklí na jiný vzhled daného místa.
Nejnověji se ze strany veřejnosti vyskytly obavy z kontaminace otěrem z pásů tanků. V současné době proto ČIŽP odebrala před pojezdem a po pojezdu vojenské techniky vzorky na vymezené trase a předala k rozborům akreditované laboratoři. Výsledky zatím nejsou známy. Z dosavadních pozorování žádné změny v populacích, které by bylo možno přičítat změnám v chemismu (např. zvýšená mortalita nebo malformace larev obojživelníků), nebyly pozorovány. Je však žádoucí sledovat eventuální vlivy zásahů všemi dostupnými možnostmi.
Častou námitkou je také možné usmrcení živočichů vojenskou technikou. Vliv pojezdu na jednotlivé exempláře je nezjistitelný, je však pravděpodobné, že k usmrcení některých jedinců dochází. Při pojezdu, stejně jako např. při kosení dochází ke ztrátám jednotlivců avšak výsledný efekt, kdy je zajištěna existence stanoviště je z hlediska populace výrazně významnější.

Závěr:

Vlivem různě intenzivní disturbance vzniklo širokého spektra suchozemských i vodních stanovišť. Na intenzivně ježděných plochách došlo k úspěšnému potlačení až likvidaci třtiny křovištní avšak existuje možnost šíření invazních druhů rostlin.
Významně stoupla početnost populace čolka velkého a na lokalitě byly znovu zjištěny druhy rostlin i živočichů, považované dlouhodobě za vymizelé.

Grafické přílohy: